Ostravská pánev

Geomorfologický celek Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska) je součástí geomorfologické oblasti Západní vněkarpatské sníženiny. Leží na rozhraní severní Moravy, Slezska a jižního Polska. Tvoří jej rovina až plochá pahorkatina o rozloze 486 km2, střední výšce 244 m a středním sklonu 1°38´. Pokračovat ve čtení „Ostravská pánev“

Severní Vněkarpatské sníženiny

Severní Vněkarpatské sníženiny (polsky Podkarpacie Północne) jsou geomorfologická oblast ležící na pomezí na severní Moravy, Slezska a jižního Polska. Na území České republiky představují území s nižším a méně členitým reliéfem v okolí Ostravy. Oblast má rozlohu 486 km2, střední výšku 244 m a střední sklon 1°38´. Severní Vněkarpatské sníženiny jsou součástí geomorfologické subprovincie Vněkarpatské sníženiny. Pokračovat ve čtení „Severní Vněkarpatské sníženiny“

Holešovská plošina

Geomorfologický podcelek Holešovská plošina je úpatní proluviální plošina o rozloze 97 km2, střední výšce 218 m a stř. sklonu 0°59´. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části Hornomoravského úvalu. Oblast je na Z vymezena Středomoravskou nivou, na SV Kelčskou pahorkatinou, na V Hostýnskými vrchy a na J Vizovickou vrchovinou. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části geomorfologického celku Hornomoravského úvaluPokračovat ve čtení „Holešovská plošina“

Středomoravská niva

Středomoravská niva je akumulační rovina podél řeky Moravy a spodní Bečvy, táhnoucí se v pruhu od Litovle až k Napajedlím. Šířka pruhu se pohybuje v rozmezí 2—13 km, délka dosahuje přibližně 70 km. Rozloha geomorfologického okrsku je 415 km2, střední výška 206 m a střední sklon 0°22´. Středomoravská niva leží ve střední části geomorfologického celku Hornomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení „Středomoravská niva“

Hornomoravský úval

Geomorfologický celek Hornomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Západní vněkarpatské sníženiny. Tvoří jej široká, protáhlá sníženina o rozloze 1315 km2, střední výšce 226 m a středním sklonu 0°54´. Hornomoravský úval se táhne od Libiny na S po Napajedla na J. Pokračovat ve čtení „Hornomoravský úval“

Západní Karpaty

Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (Przełęcz Tylicka) na slovensko–polských hranicích. Pokračovat ve čtení „Západní Karpaty“

Vněkarpatské sníženiny

Vněkarpatské sníženiny představují pruh nižšího a méně členitého území, který probíhá ve směru JZ—SV od Znojma přes Brno, Vyškov, Přerov, Hranice až k Ostravě. Oblast má rozlohu 3928 km2, střední výšku 229 m a střední sklon 1°26´. Pokračovat ve čtení „Vněkarpatské sníženiny“