V polovině 19. století vstoupil do poklidného života Valašska nový a nekompromisní hráč, který navždy změnil tvář tamní krajiny. Belgická spekulativní společnost Société civile de Wsetin à Bruxelles nekoupila rozsáhlé vsetínské panství z lásky k horám, ale s chladně vykalkulovaným cílem vytěžit z nich maximum. Zelené zlato Valašska mělo nasytit dravý průmysl a přinést obrovské zisky. Co po sobě tento raně kapitalistický experiment v beskydských a javornických lesích zanechal? Pokračovat ve čtení „Société civile de Wsetin à Bruxelles: Když belgický kapitál drancoval valašské lesy“
Historie dopravy dříví v moravských Karpatech: Od horských bystřin po lesní železnice
Hluboké jedlobukové hvozdy moravských Karpat by samy o sobě nepředstavovaly takové bohatství, kdyby z nich nebylo možné dřevo dostat k lidem. Právě doprava dříví – od riskantního spouštění klád strmými smyky přes plavení v rozbouřených řekách až po sofistikovanou síť úzkokolejných železnic – určovala rytmus života na východní Moravě. Transport dřeva nebyl jen technickou nutností, ale skutečným hybatelem regionálního rozvoje, který dal vzniknout novým osadám, přinesl obživu tisícům horalů a nesmazatelně formoval zdejší krajinu. Pokračovat ve čtení „Historie dopravy dříví v moravských Karpatech: Od horských bystřin po lesní železnice“
Historie vorařství a plavení dříví na jihovýchodní Moravě
Plavení dřeva po divokých řekách Valašska patřilo k nejdobrodružnějším, ale i nejnebezpečnějším řemeslům v moravských Karpatech. Zatímco na jiných moravských tocích převládala doprava surové kulatiny, po Bečvě se díky zručnosti místních plťařů běžně plavilo i hotové řezivo pro celou střední Moravu. Tento příběh o odvaze, nevyzpytatelné vodě a nezvratných proměnách krajiny ukazuje, jak těsně byl život zdejších obyvatel spjat s řekou a lesem. Pokračovat ve čtení „Historie vorařství a plavení dříví na jihovýchodní Moravě“
Stonávka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-052 |
| plocha povodí [km2] | 131,3 |
| délka toku [km] | 33,7 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,47 |
Charakter toku
Stonávka pramení v nadmořské výšce kolem 750 m na sev. svahu kóty 861 m (řídce Tancula) vých. od Čuplu (873 m) v Moravskoslezských Beskydech. V rámci celého svého toku pak Stonávka směřuje zhruba sev. směrem. Po třech kilometrech od pramene Stonávka u stejnojmenné osady vystupuje z horského údolí Moravskoslezských Beskydech do Třinecké brázdy a v Komorní Lhotce se slévá s pravostranným přítokem Ráztoka, který pramení na sev. svazích Ropičky (918 m). Pokračovat ve čtení „Stonávka“
Ropičanka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-040 |
| plocha povodí [km2] | 36,7 |
| délka toku [km] | 16,5 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,62 |
Charakter toku
Ropičanka pramení v nadmořské výšce kolem 820 m na sev. svazích hory Ropice (1083 m) v Moravskoslezských Beskydech. Po celé délce svého toku směřuje zhruba sev. až sev.-vých. směrem. Ve své horní části nese Ropičanka také jméno Řeka. První pravostranným přítokem je potok Javorová, pramenící na záp. svazích Javorového (1032 m). V obci Řeka se připojují zleva Příslopský a Juryský potok a zprava Lavičský potok. Pokračovat ve čtení „Ropičanka“
Lomná (Olše)
Hydrologické charakteristiky a charakter toku
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-008 |
| plocha povodí [km2] | 70,6 |
| délka toku [km] | 17,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,49 |
Charakter toku
Lomná pramení v nadmořské výšce kolem 870 m na v. svahu Čuboňova (1014 m, mezi horami Malý Polom a Burkov vrch) v Moravskoslezských Beskydech. Celý následující tok Lomné pak směřuje zhruba k SV. Necelé dva kilometry od pramene se v údolí Lomné nachází PP Kyčmol, u které ústí zleva stejnojmenný potok pramenící pod Malým Polomem (1061 m). Zprava se zde připojuje Velký Burkovský potok, pramenící pod vrchem Burkov (1032 m) [1]. Pokračovat ve čtení „Lomná (Olše)“
Olše (Olza)
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-001 |
| plocha povodí [km2] | 1118 (479 na území Polska) |
| délka toku [km] | 99 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | – |
Charakter toku
Olše pramení nedaleko polské obce Kamesznica ve Slezských Beskydech v nadmořské výšce 900 m a odtud po 16 km toku Polskem se dostává na území ČR poblíž obce Bukovec. Od vstupu na území ČR teče Olše až k soutoku s Odrou převážně sev.-záp. směrem. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy, takže pravostranné přítoky přitékají ze Slezských Beskyd a levostranné přítoky přitékají z Moravskoslezských Beskyd. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Pokračovat ve čtení „Olše (Olza)“
Lučina
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-062 |
| plocha povodí [km2] | 197,1 |
| délka toku [km] | 37,9 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 2,39 |
Charakter toku
Lučina pramení v nadmořské výšce 685 metrů na sev. úbočí hory Prašivá (843 m) v Moravskoslezských Beskydech. Celkově její tok zprvu míří sev., později záp. až sev.-záp. směrem. Říčka zpočátku teče sev. směrem k Dobraticím, kde se zprava připojuje potok Zbojičný. U Vojkovic se zprava připojuje potok Šprochůvka a vzápětí nato zleva přivaděč Morávka-Žermanice. Pokračovat ve čtení „Lučina“
Mohelnice
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-047 |
| plocha povodí [km2] | 40,5 |
| délka toku [km] | 13,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,09 |
Charakter toku
Mohelnice pramení v nadmořské výšce kolem 720 m na již. svazích hory Obidová (837 m) v Moravskoslezských Beskydech. Potok po celé délce toku protéká k S směřující údolí mezi masívy Lysé hory (1323 m) na záp. a Travného (1203 m) na vých. Pokračovat ve čtení „Mohelnice“
Olešná (řeka)
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-058 |
| plocha povodí [km2] | 59,3 |
| délka toku [km] | 21,4 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,88 |
Charakter toku
Olešná pramení v nadmořské výšce 625 m u osady Dragunky na sev.-záp. svazích masívu Ondřejníku (890 m). Celý následující tok pak jen s menšími odchylkami míří zhruba sev. směrem. Olešná v horní části toku protéká kolem Lhotky směrem k Metylovicím a postupně přibírá další pravostranné přítoky z masívu Ondřejníku. Před Metylovicemi přibírá zleva potok Žlabov. Pokračovat ve čtení „Olešná (řeka)“