Slezské Beskydy

Slezské Beskydy jsou plochá hornatina o rozloze 54 km2, střední výšce 614 m a středním sklonu 13°03´. Oblast na délku dosahuje přibližně 18,5 km a na šířku téměř 8 km. Na V hraničí s Podbeskdyskou pahorkatinou a na J s Jablunkovskou brázdou. Na JV hraničí s Žywieckými Beskydy, které odděluje tok řeky Soły. Ze sev. strany odděluje Slezské Beskydy od Malých Beskyd řeka Biała. Severní a vých. hranici české části tvoří česko-polská hranice. Slezské Beskydy leží ve sev.–vých. části geomorfologické oblasti Západní Beskydy. Pokračovat ve čtení “Slezské Beskydy”

Jablunkovské mezihoří

Geomorfologický celek Jablunkovské mezihoří je členitá vrchovina o rozloze 27 km2, střední výšce 592 m a středním sklonu 9°23´ (na území ČR). Oblast na délku dosahuje přibližně 11 km a na šířku téměř 5 km. Oblast je na V vymezena Żywieckými Beskydy (na území Polska), na J je pohoří údolím Čierňanky odděleno od Kysuckých Beskyd. Na JZ přechází do Turzovské vrchoviny (obě na území Slovenska). Na Z je pohoří Jablunkovským průsmykem odděleno od Moravskoslezských Beskyd. Na SZ a S se svažuje do Jablunkovské brázdy. Geomorfologický celek Jablunkovské mezihoří leží v sev.–vých. části geomorfologické oblasti Západní Beskydy. Pokračovat ve čtení “Jablunkovské mezihoří”

Jablunkovská brázda

Řeka Olza u Bystřice ve Slezsku.

Geomorfologický celek Jablunkovská brázda je vnitrohorská sníženina o rozloze 74 km2, střední výšce 442 m a středním sklonu 5°22´  Oblast na délku dosahuje přes 15 km a na šířku přes 8 km. Štěpí se již. od Jablunkova na dvě větve. Východní větev sníženiny směřující do Polska k Istebné, odděluje Slezské Beskydy od Jablunkovského mezihoří. Jižní větev směřující k Jablunkovskému průsmyku, tvoří hranici mezi Jablunkovským mezihořím a Moravskoslezskými Beskydy. Pokračovat ve čtení “Jablunkovská brázda”

Klokočovská hornatina

Geomorfologický podcelek Klokočovská hornatina je plochá hornatina o rozloze 34 km2, střední výšce 707 m a středním sklonu 10°19´. Dříve se Klokočovská hornatina pojímala jako území, které bylo užší součástí geomorfologického okrsku Zadních hor v geomorfologickém podcelku Lysohorské hornatiny. Na S je Černou Ostravicí oddělena od Lysohorské hornatiny, jižní a jih.–vých. hranici oblasti tvoří československá hranice. Klokočovská hornatina leží v již. části Moravskoslezských Beskyd. Pokračovat ve čtení “Klokočovská hornatina”

Lysohorská hornatina

Temeno Lysé hory (1324 m).

Geomorfologický podcelek Lysohorská hornatina je členitá hornatina o rozloze 362 km2, střední výšce 710 m a středním sklonu 14°45´. Oblast na délku dosahuje téměř 35 km a na šířku 25 km. Na S prudce spadá do níže položené Podbeskydské pahorkatiny, na Z je oddělena údolím Ostravice od Radhošťské hornatiny, na JZ je krátce vymezena Klokočovskou hornatinou, již. hranici tvoří československá státní hranice a na V spadá do Jablunkovské brázdy a Jablunkovského mezihoří. Lysohorská hornatina leží v sev.–vých. části Moravskoslezských Beskyd. Pokračovat ve čtení “Lysohorská hornatina”

Radhošťská hornatina

Geomorfologický podcelek Radhošťská hornatina je členitá hornatina o rozloze 223 km2, střední výšce 702 m a středním sklonu 15°41´. Oblast na délku dosahuje přibližně 34 km a na šířku v nejširší části přibližně 13 km. Na JV je Radhošťská hornatina vymezena Klokočovskou hornatinou, na JZ prudce spadá do Rožnovské brázdy a na S do Frenštátské brázdy. Východně od toku Ostravice oblast přechází do Lysohorské hornatiny. Radhošťská hornatina leží v záp. části Moravskoslezských Beskyd. Pokračovat ve čtení “Radhošťská hornatina”

Moravskoslezské Beskydy

Poloha a vymezení

Moravskoslezské Beskydy jsou členitá hornatina o rozloze 623 km2, střední výšce 703 m a středním sklonu 14°46´. Oblast má délku přibližně 55 km a šířku blížící se 20 km. Moravskoslezské Beskydy se v sev. části zvedají do největších výšek Západních Beskyd, na již. straně pozvolna z vrcholů klesají na území Slovenska do údolí Kysuce, která je odděluje od Javorníků. Na V jsou ukončeny prudkým svahem do Jablunkovské brázdy a na JZ klesají rovněž prudkými svahy do Rožnovské brázdy. Na SZ je obepíná Frenštátská brázda a na SV Třinecká brázda. Pokračovat ve čtení “Moravskoslezské Beskydy”

Rožnovská brázda

Geomorfologický celek Rožnovská brázda je protáhlá vnitrozemská sníženina o rozloze 109 km2, střední výšce 487 m a středním sklonu 7°01´. Oblast na délku dosahuje přibližně 28 km a na šířku téměř 6 km. Z již. strany je vymezena Vsetínskými vrchy a ze sev. strany Moravskoslezskými Beskydy. Na záp. straně volně pokračuje do Podbeskydské pahorkatiny. Rožnovská brázda se nachází v již. části geomorfologické oblasti Západní Beskydy. Pokračovat ve čtení “Rožnovská brázda”

Vsetínské vrchy

Geomorfologický podcelek Vsetínské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 338 km2, střední výšce 593 m a středním sklonu 10°48´. V okrajových částech na J, JZ, Z a SZ podcelku mají charakter členité vrchoviny. Na Z jsou odděleny hlubokým údolím Vsetínské Bečvy od Hostýnských vrchů a na J od Javorníků. Ze sev. strany jsou vymezeny Rožnovskou brázdou a na SV přechází do Moravskoslezských Beskyd. Vsetínské vrchy leží ve vých. části Hostýnsko vsetínské hornatiny. Pokračovat ve čtení “Vsetínské vrchy”