Smyslem geomorfologickým členěním povrchu Země je obvykle potřeba systematicky a hierarchicky utřídit geomorfologické celky (horstva, vrchoviny, nížiny) na základě jejich geomorfologické příbuznosti a blízkosti. Vodítkem při seskupování příbuzných celků je do značné míry společná geologická minulost (geneze a stáří), ale přihlíží se i ke geografickým faktorům, jako vzhled či tvar reliéfu [2]. Geomorfologické členění České republiky ke postaveno na tzv. regionálním členění území, což znamená, že jednotlivým vyčleněným geomorfologickým jednotkám jsou autory přiřazována vlastní jména vycházející z historických a z již vžitých pojmenování objektů zemského povrchu – hor, vrcholů, údolí (tzv. oronyma) [1]. Pokračovat ve čtení “Geomorfologické členění ČR”
Typologie krajiny
Krajinná sféra vždy poutala pozornost odborníků různých zaměření, kteří její dílčí složky třídí do prostorových jednotek. Jejich kvalitativní charakter a časoprostorová trvalost odpovídají účelu vymezení a především specializaci zpracovatelů. Zatímco monotematické klasifikace geografické sféry jsou poměrně běžné, komplexní klasifikace krajiny zohledňující více jejích složek jsou zpracovávány spíše ojediněle. Do značné míry je to způsobeno základními atributy krajiny jako předmětu klasifikace – její složitostí, relativní vnitřní heterogenitou a časoprostorovou proměnlivostí. Pokračovat ve čtení “Typologie krajiny”
Západní Karpaty – grafický rozcestník
Vymezení Západních Karpat v rámci ČR.
Slezské Beskydy
Slezské Beskydy jsou plochá hornatina o rozloze 54 km2, střední výšce 614 m a středním sklonu 13°03´. Oblast na délku dosahuje přibližně 18,5 km a na šířku téměř 8 km. Na V hraničí s Podbeskdyskou pahorkatinou a na J s Jablunkovskou brázdou. Na JV hraničí s Žywieckými Beskydy, které odděluje tok řeky Soły. Ze sev. strany odděluje Slezské Beskydy od Malých Beskyd řeka Biała. Severní a vých. hranici české části tvoří česko-polská hranice. Slezské Beskydy leží ve sev.–vých. části geomorfologické oblasti Západní Beskydy. Pokračovat ve čtení “Slezské Beskydy”
Jablunkovské mezihoří
Geomorfologický celek Jablunkovské mezihoří je členitá vrchovina o rozloze 27 km2, střední výšce 592 m a středním sklonu 9°23´ (na území ČR). Oblast na délku dosahuje přibližně 11 km a na šířku téměř 5 km. Oblast je na V vymezena Żywieckými Beskydy (na území Polska), na J je pohoří údolím Čierňanky odděleno od Kysuckých Beskyd. Na JZ přechází do Turzovské vrchoviny (obě na území Slovenska). Na Z je pohoří Jablunkovským průsmykem odděleno od Moravskoslezských Beskyd. Na SZ a S se svažuje do Jablunkovské brázdy. Geomorfologický celek Jablunkovské mezihoří leží v sev.–vých. části geomorfologické oblasti Západní Beskydy. Pokračovat ve čtení “Jablunkovské mezihoří”
Jablunkovská brázda
Geomorfologický celek Jablunkovská brázda je vnitrohorská sníženina o rozloze 74 km2, střední výšce 442 m a středním sklonu 5°22´ Oblast na délku dosahuje přes 15 km a na šířku přes 8 km. Štěpí se již. od Jablunkova na dvě větve. Východní větev sníženiny směřující do Polska k Istebné, odděluje Slezské Beskydy od Jablunkovského mezihoří. Jižní větev směřující k Jablunkovskému průsmyku, tvoří hranici mezi Jablunkovským mezihořím a Moravskoslezskými Beskydy. Pokračovat ve čtení “Jablunkovská brázda”
Klokočovská hornatina
Geomorfologický podcelek Klokočovská hornatina je plochá hornatina o rozloze 34 km2, střední výšce 707 m a středním sklonu 10°19´. Dříve se Klokočovská hornatina pojímala jako území, které bylo užší součástí geomorfologického okrsku Zadních hor v geomorfologickém podcelku Lysohorské hornatiny. Na S je Černou Ostravicí oddělena od Lysohorské hornatiny, jižní a jih.–vých. hranici oblasti tvoří československá hranice. Klokočovská hornatina leží v již. části Moravskoslezských Beskyd. Pokračovat ve čtení “Klokočovská hornatina”
Lysohorská hornatina
Geomorfologický podcelek Lysohorská hornatina je členitá hornatina o rozloze 362 km2, střední výšce 710 m a středním sklonu 14°45´. Oblast na délku dosahuje téměř 35 km a na šířku 25 km. Na S prudce spadá do níže položené Podbeskydské pahorkatiny, na Z je oddělena údolím Ostravice od Radhošťské hornatiny, na JZ je krátce vymezena Klokočovskou hornatinou, již. hranici tvoří československá státní hranice a na V spadá do Jablunkovské brázdy a Jablunkovského mezihoří. Lysohorská hornatina leží v sev.–vých. části Moravskoslezských Beskyd. Pokračovat ve čtení “Lysohorská hornatina”
Radhošťská hornatina
Geomorfologický podcelek Radhošťská hornatina je členitá hornatina o rozloze 223 km2, střední výšce 702 m a středním sklonu 15°41´. Oblast na délku dosahuje přibližně 34 km a na šířku v nejširší části přibližně 13 km. Na JV je Radhošťská hornatina vymezena Klokočovskou hornatinou, na JZ prudce spadá do Rožnovské brázdy a na S do Frenštátské brázdy. Východně od toku Ostravice oblast přechází do Lysohorské hornatiny. Radhošťská hornatina leží v záp. části Moravskoslezských Beskyd. Pokračovat ve čtení “Radhošťská hornatina”
Moravskoslezské Beskydy
Poloha a vymezení
Moravskoslezské Beskydy jsou členitá hornatina o rozloze 623 km2, střední výšce 703 m a středním sklonu 14°46´. Oblast má délku přibližně 55 km a šířku blížící se 20 km. Moravskoslezské Beskydy se v sev. části zvedají do největších výšek Západních Beskyd, na již. straně pozvolna z vrcholů klesají na území Slovenska do údolí Kysuce, která je odděluje od Javorníků. Na V jsou ukončeny prudkým svahem do Jablunkovské brázdy a na JZ klesají rovněž prudkými svahy do Rožnovské brázdy. Na SZ je obepíná Frenštátská brázda a na SV Třinecká brázda. Pokračovat ve čtení “Moravskoslezské Beskydy”