Lignitové důlní dráhy na jižní Moravě

Vznik důlních vlečných drah na jižní Moravě úzce souvisí s rozvojem těžby lignitu v jihomoravském revíru a narůstající potřeby její industrializace. Dolování je doloženo do 20. let 19. století. Dřívější éru malodolů, na jejichž odbyt postačovaly koňské potahy, vystřídaly doly s produkcí, blížící se k tisíci tunám denně. Takové objemy těžby vyžadovaly kapacitní přepravu, kterou umožnila pouze železnice normálního rozchodu, která v napojení na síť státních i soukromých drah usnadnila distribuci uhlí [2]. Pokračovat ve čtení “Lignitové důlní dráhy na jižní Moravě”

Lesní dráhy v moravských Karpatech

Budování lesních úzkokolejných železnic dosáhlo svého vrcholu na přelomu 19. a 20. století. Jejich účelem byl zejména svoz dříví z lesů, často do té doby velmi málo dotčených, směrem k lokalitě jeho zpracování (pily) nebo dalšího odvozu (klasická železnice). Velmi často fungovaly na principu gravitačního svážení, tzn. že lokomotiva vyvezla prázdné vozíky nahoru do lesů a dolů jela už naložená souprava dřívím samospádem, ovládaná brzdařem. Lesní železnice byly také velkou oblibou panstva, které je využívalo ke svým kratochvílím, k odpočinku a lovu zvěře. Pokračovat ve čtení “Lesní dráhy v moravských Karpatech”

Baťova dráha (nedokončená železnice Vizovice – Valašská Polanka)

Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka je nedokončená (a zároveň i plánovaná) železniční trať spojující dvě provozované železniční tratě na Valašsku. Podle prvních plánů Baťovy kanceláře vypracovaných v roce 1928 mělo železniční spojení ve Vizovicích navazovat na stávající trať Otrokovice – Zlín – Vizovice a spojovat ji s Púchovem, později byly plány upraveny na propojení s mezitím dokončenou tratí Vsetín – Púchov ve Valašské Polance v roce 1937 [1]. Pokračovat ve čtení “Baťova dráha (nedokončená železnice Vizovice – Valašská Polanka)”

Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD)

Trať Otrokovice – Vizovice je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať o délce 25 km ve Zlínském kraji. V úseku Otrokovice – Zlín střed se jedná o dráhu celostátní a v úseku Zlín střed – Vizovice o dráhu regionální. Provoz na trati byl zahájen v roce 1899, na účet vlastníka jej zajišťovala společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB). V  současné době nese označení jako trať 331 [1]. Pokračovat ve čtení “Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD)”

Místní dráha Frýdlant nad Ostravicí – Bílá (FBD)

Železniční trať Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice – Bílá byla jednokolejná regionální trať o délce 19,9 km. Provoz na trati byl zahájen dne 16. srpna 1908, provozovatelem byla společnost Místní dráha Frýdlant – Bílá. Dráha sloužila k dopravě dřeva i osob jak v soukromém vlastnictví, tak i po zestátnění v říjnu roku 1945. Provoz na úseku trati Ostravice – Bílá byl zrušen 11. ledna 1965 v důsledku výstavby vodní nádrže Šance. Dnešní délka zbytku trati z Frýdlantu nad Ostravicí do Ostravice činí 6,3 km, označena je jako trať 323 [1]. Pokračovat ve čtení “Místní dráha Frýdlant nad Ostravicí – Bílá (FBD)”

Zaniklé dráhy na Hané

Lokální dráhy na Hané mají jedno společné, byly vybudovány za účelem přepravy zemědělských produktů – hlavně cukrové řepy – a nebo průmyslových výrobků, jako to bylo v případě morkovické dráhy proutěné zboží. Přeprava osob se k tomu přidružila tak nějak mimoděk později. Na konci minulého století s nástupem individuální automobilové dopravy prošly dráhy drtivou krizí. Dráha do Tovačova to ustála ve smyslu, že nebyla zrušena, a v současnosti se zde vlaky občas projedou. Dráha do Morkovic je po smrti a radost z toho mohou mít už jen cyklisté. Pokračovat ve čtení “Zaniklé dráhy na Hané”

Dráhy na Břeclavsku

Dráha Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou

Železniční trať Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou (– Znojmo) je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať v Jihomoravském kraji podél hranice s Rakouskem. Dráha vznikla jako odbočka z hlavní trati c.k. privilegované Rakouské společnosti Státní dráhy (StEG) Vídeň – Hrušovany n. J. – Střelice (Brno). Jedná se o celostátní dráhu. V současné době nese označení jako trať 246 [1]. Pokračovat ve čtení “Dráhy na Břeclavsku”

Lokální dráhy na Hodonínsku a Kyjovsku

Jihomoravské lokálky, postavené na přelomu 19. a 20. století, vznikaly primárně za účelem přepravy tehdy velmi oblíbené zemědělské komodity – cukrové řepy. Přibližně ve stejném období se začala v této oblasti rozvíjet také průmyslová těžba lignitu, která vyžadovala rovněž potřebu vysoké transportní kapacity. Dráhy tedy vznikaly za účelem průmyslového využití, což se odrazilo v jejich nevhodném trasování pro osobní přepravu. Dráhy totiž vedly poměrně vzdáleně od lidských sídel. S rozvojem automobilové dopravy a útlumem nákladní dopravy pro roce 1989 se většina z nich stala nerentabilní a byla utlumena nebo zrušena. Pokračovat ve čtení “Lokální dráhy na Hodonínsku a Kyjovsku”

Trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom (Čachtická dráha)

Železniční trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom je jednokolejná mezistátní neelektrizovaná železniční trať v Česku a na Slovensku, propojující Vlárskou dráhu přes Bílé Karpaty se slovenskou hlavní tratí Bratislava – Žilina. Délka trati je 67,5 km, délka trati na moravské straně 27 km, převýšení je 220 m [3]. Trať byla vybudována v letech 1923–1929 jako jedna z velkých železničních staveb československé první republiky. V dnešní době nese označení jako trať 344 [1]. Pokračovat ve čtení “Trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom (Čachtická dráha)”