Potenciální přirozená vegetace České republiky

Potenciálně přirozená vegetace e ekologický koncept, který popisuje stav vegetace v přírodě (krajině), který by se vytvořil, pokud by ustala veškerá činnost člověka (bez jeho následujícího ovlivnění). Koncept vychází ze současných podmínek prostředí a respektuje všechny nevratné změny prostředí vytvořené člověkem: umělé vodní nádrže, uměle obnažené skalní substráty, odvodněné bažiny i aluvia. Nepočítá však s vlivy lidské činnosti, které by ustaly, kdyby tato činnost ustala [1]. Tento koncept vytvořil v polovině 50. let 20. století geobotanik Reinhold Tüxen [2]. Pokračovat ve čtení “Potenciální přirozená vegetace České republiky”

Charakteristika fytogeografických oblastí dle Skalického

Termofytikum (Thermophyticum)

Je to oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny (převážně submeridionálního vegetačního pásma) v rámci temperátního pásma, zaujímající území převážné části planárního a kolinního stupně (Zlatníkův vegetační stupeň 1. a převážná část 2. stupně). Sem patří starosídelní oblast, kde došlo od neolitu k trvalému odlesnění, a tak ke konzervaci stepních půd a nelesní vegetace a flóry. Toto území se téměř kryje s rozšířením vápnitých spraší. Pokračovat ve čtení “Charakteristika fytogeografických oblastí dle Skalického”

Vegetační stupně dle Skalického

Ve fytogeografii se pro vyjádření výškové a vegetační stupňovitosti využívají vegetační stupně, které definoval SkalickýKvěteně České socialistické republiky (1988). Stupňovitost současné vegetace je odrazem souhrnu ekologických faktorů (hlavně vliv klimatu, ale i reliéfu, úživnosti podkladu a vodních poměrů) a odchylného historického vývoje vegetace v různých krajinách, včetně vlivu člověka.  Pokračovat ve čtení “Vegetační stupně dle Skalického”

Klasifikace vegetace

Klasifikovat rostlinná společenstva znamená znát všechny aspekty, jež rostliny buď jednotlivě nebo i v celých populacích ovlivňují, a to nejen v současnosti, ale i z hlediska historického vývoje. Možnost klasifikace rostlinných společenstev velmi úzce navazuje na znalosti fytocenologické, fytogeografické, pedologické a klimatologické. Pokračovat ve čtení “Klasifikace vegetace”

Fytochorion 16 – Znojemsko-brněnská pahorkatina

Vymezení fytochorionu Znojemsko-brněnská pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Znojemsko-brněnská pahorkatina.

Jedná se o typické termofytikum na okraji Panonie, zčásti je však ovlivněno sousedstvím hercynského mezofytika. Leží vesměs v kolinním vegetačním stupni. Podklad tvoří neogenní sedimenty, zčásti kryté sprašemi. Starší pevné skalní podloží vystupuje v západní části území a je tvořeno granodiority, granulity a příbuznými horninami, v údolí Jihlavy i serpentinity. V Boskovické brázdě vystupují sedimenty permokarbonu. Podstatná část území se nachází v klimatické oblasti T4T2. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 16 – Znojemsko-brněnská pahorkatina”

Fytochorion 17 – Mikulovská pahorkatina

 
Vymezení fytochorionu Mikulovská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 17a. Dunajovické kopce, zeleně podokres 17b. Pavlovské kopce a červeně podokres 17c. Milovicko-valtická pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Mikulovská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 17a. Dunajovické kopce, zeleně podokres 17b. Pavlovské kopce a červeně podokres 17c. Milovicko-valtická pahorkatina.

Fytochorion leží v kolinním vegetačním stupni a najdeme v něm velmi typickou flóru a vegetaci panonského termofytika. V centru fytochorionu vystupuje flyš ždánické jednotky, z něhož vystupují kry jurských vápenců Pavlovských vrchů. Jinde ve fytochorionu dominují nezpevněné sedimenty neogénu. Klimaticky fytochorion náleží do oblasti T4. Osídlení fytochorionu je souvislé od sklonku glaciálu a jeho některé části jsou zcela odlesněné. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 17 – Mikulovská pahorkatina”

Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly

Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjsko-svratecký úval, modře podokres 18b. Jihomoravský úval.
Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjskosvratecký úval, modře podokres 18b. Dolnomoravský úval.

Fytochorion leží v planárním, z menší části i v kolinním vegetačním stupni. Ve flóře i vegetaci se projevuje souvislost s nivami Panonie specifickým územím jsou obě oblasti písků. Podkladem jsou převážně neogenní písky a štěrkopísky, které jsou jsou však místy překryty sedimenty hlín. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly”