Vážení přátelé

Pro svou práci potřebuji znát informace o přírodním prostředí lesních společenstev v oblasti moravských (a také slezských) Karpat. Jako jeden ze zdrojů informací se v dnešní době nabízí internet. Informací je plno, často jsou však roztříštěné, neúplné anebo zpravidla dobře ukryté. Proto jsem se rozhodl vytvořit webový portál, který by na jednom místě a v ucelené podobě nabídl komplexní množství informací o přírodě, lidech, krajině a její historii v oblasti moravských Karpat. Vzhledem k obrovskému rozsahu práce, která mne čeká, budou se jednotlivé kapitoly objevovat per partes, tedy po krůčkách.

O autorovi stránek se můžete dozvědět více zde. Přehled literatury je k dispozici zde. Několik vybraných fotografií Karpat, které jsem pořídil na svých toulkách, můžete najít zde. Stránky bych rád věnoval své ženě Šárce, která mi odešla do nebe a měla mě ráda. Moc ti děkuji za vše.

Přeji Vám, abyste zde pobývali tak dlouho, jak Vám to bude příjemné a milé. Čtěte, bádejte a bavte se. Přeji Vám příjemnou zábavu.

“Robert Hruban, Halenkovice”

Fotogalerie

Galerie obrázků

Pohled z Pulčínských skal. Zámek ve Valticích. cropped-DSC_0201 Pohled z úbočí Lysé hory (1324 m) směrem na Slovensko. Kambizem modální mesobazická (KAma´). lokalita: Pod Bunčem, Chřibské hřbety, PLO 36, SLT 4S Skalka nad Klimentským rybníkem, Lokalita představuje nevýrazně vyvinuté společenstvo boreokontinentálních borů (společenstvo SLT 0Z).

Přírodní poměry moravských Karpat

Stránka je rozcestníkem na jednotlivé rubriky vztahující se k přírodnímu prostředí moravských (a také slezských) Karpat.

Můžete zde najít informace o:

Stránky jsou doplněny fotografiemi, které jsem z větší části pořídil na svých toulkách moravskou karpatskou krajinou. Více fotografií může nalézt také ve fotogalerii.

Poslední příspěvky

Průběh destilace

Původní výroba pálenky v domácím prostředí byla velmi primitivní. Ovoce, často nahnilé nebo nekvalitní a nevhodné k jinému zpracování, se nechalo samovolně zkvasit. Kvasem se naplnil do tří čtvrtin veliký hrnec a na dno se postavila trojnožka s miskou pro zachycení odkapávaného destilátu. Pak se hrnec překryl mísou (lavorem) naplněnou studenou vodou.

Příprava kvasu

Čím lépe založený kvas, tím lepší je vlastní destilát. Kvasu na slivovici se proto věnuje velká pozornost. Zatímco až do poloviny 19. století bylo vypálení jednou z posledních možností k záchraně méně kvalitního a částečně zkaženého  ovoce, na přelomu 19. a 20. století se v ovocnářských časopisech objevují rady k co nejkvalitnějšímu zpracování ovocných výpěstků.

Ovoce pro pálení

Základní surovinou pro výrobu ovocné pálenky je na jihovýchodní Moravě plod slivoně. Pěstování ovocných stromů má ve zdejším prostředí staletou tradici. V souvislosti s archeobotanickými nálezy je lze datovat do období Velké Moravy, čili do 9. století. Vedle planě rostoucích dřevin (jabloň lesní, líska, dřín) byly nalezeny i slivoně a jabloně.