Vážení přátelé

Pro svou práci potřebuji znát informace o přírodním prostředí lesních společenstev v oblasti moravských (a také slezských) Karpat. Jako jeden ze zdrojů informací se v dnešní době nabízí internet. Informací je plno, často jsou však roztříštěné, neúplné anebo zpravidla dobře ukryté. Proto jsem se rozhodl vytvořit webový portál, který by na jednom místě a v ucelené podobě nabídl komplexní množství informací o přírodě, lidech, krajině a její historii v oblasti moravských Karpat. Vzhledem k obrovskému rozsahu práce, která mne čeká, budou se jednotlivé kapitoly objevovat per partes, tedy po krůčkách.

O autorovi stránek se můžete dozvědět více zde. Přehled literatury je k dispozici zde. Několik vybraných fotografií Karpat, které jsem pořídil na svých toulkách, můžete najít zde. Stránky bych rád věnoval své ženě Šárce, která mi odešla do nebe a měla mě ráda. Moc ti děkuji za vše.

Přeji Vám, abyste zde pobývali tak dlouho, jak Vám to bude příjemné a milé. Čtěte, bádejte a bavte se. Přeji Vám příjemnou zábavu.

“Robert Hruban, Halenkovice”

Fotogalerie

Galerie obrázků

Pohled z Pulčínských skal. Dyjsko-moravská pahorkatina Podzol arenický (PZr), lokalita: U Pulčínských skal, Pulčínská hornatina, PLO 41, SLT 5K Moravskoslezské Beskydy jsou jediným horsko-vegetačním (oreofytikum) územím v rámci moravských Karpat. Horské třtinové smrčiny v PR Smrk. Horské třtinové smrčiny v NPR Mazák.

Přírodní poměry moravských Karpat

Stránka je rozcestníkem na jednotlivé rubriky vztahující se k přírodnímu prostředí moravských (a také slezských) Karpat.

Můžete zde najít informace o:

Stránky jsou doplněny fotografiemi, které jsem z větší části pořídil na svých toulkách moravskou karpatskou krajinou. Více fotografií může nalézt také ve fotogalerii.

Poslední příspěvky

Právní aspekty pálení slivovice

Za zcela zásadní lze považovat dekret dvorské komory z roku 1835, který „dovoluje jednotlivci napálit ročně 56 litrů (tedy jedno staré vědro) 50 % kořalky z plodin pocházejících z vlastních zahrad a pálení slivovice musí se na vlastním gruntě prováděti.“ Uvedený zákon platil pro Moravu a některé další země monarchie, naproti tomu v Čechách musel každý výrobu kořalky řádně zdanit.

Z historie výroby pálenky na Slovácku

Vrchnostenské palírny Značná obliba kořalky učinila z jejího pálení výnosnou činnost, která zaujala v období novověku podnikavou šlechtu. Po roce 1680 byla výroba kořalky prohlášena za vrchnostenský regál (privilegium šlechty). Výnosnou činnost v řadě případů šlechta neprovozovala ve vlastní režii, ale pronajímala ji za výhodný plat poddanským městům a často také Židům.