Suché bory

Přirozené lesy s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris) a často s příměsí dubu zimního (Quercus petraea agg.) nebo břízy bělokoré (Betula pendula) ve stromovém patře. Keřové patro je obvykle chudé a jsou v něm zastoupeni hlavně nižší jedinci druhů stromového patra. Bylinné patro je u acidofilních borů chudé, zatímco u borů na bazických substrátech dosahuje velké diverzity i pokryvnosti. Významnou diagnostickou skupinu tvoří mechorosty a lišejníky,
a to zejména u boreokontinentálních borů. Pokračovat ve čtení “Suché bory”

Horské papratkové smrčiny (Svaz Athyrio distentifolii-Piceion abietis)

Fytocenologie: Svaz Athyrio distentifolii-Piceion abietis Sýkora 1971: Athyrio distentifolii-Piceetum abietis Hartmann ex Hartmann et Jahn 1967
Lesnická typologie: 7F Svahová buková smrčina, 7S Svěží buková smrčina, 7B (Bohatá) buková smrčina, 7V Vlhká buková smrčina, 8F Svahová smrčina, 8A Klenová smrčina, 8S Svěží smrčina, 8V Podmáčená klenová smrčina

Pokračovat ve čtení “Horské papratkové smrčiny (Svaz Athyrio distentifolii-Piceion abietis)”

Rašelinné a podmáčené smrčiny (Svaz Piceion abietis)

Fytocenologie: Svaz Piceion abietis Pawłowski et al. 1928: Sphagno-Piceetum abietis (Tüxen 1937) Hartmann 1953, Bazzanio trilobatae-Piceetum abietis Br.-Bl. et Sissingh in Br.-Bl. et al. 1939, Equiseto sylvaticae-Piceetum abietis Šmarda 1950
Lesnická typologie: 0G9 Podmáčená borová smrčina, 3R Kyselá reliktní smrčina, 4R Svěží reliktní smrčina, 5R Rašelinná borová smrčina, 6T Podmáčená chudá smrková jedlina, 6G Podmáčená smrková jedlina, 6R Svěží rašelinná smrčina, 7O Svěží jedlová smrčina, 7P Kyselá jedlová smrčina, 7Q Chudá jedlová smrčina, 7T Podmáčená chudá jedlová smrčina, 7G Podmáčená jedlová smrčina, 7R Kyselá rašelinná smrčina, 8O- Svěží oglejená (jedlová) smrčina, 8P Kyselá oglejená (jedlová) smrčina, 8Q Podmáčená chudá smrčina, 8T Podmáčená zakrslá smrčina, 8G Podmáčená smrčina, 8R Vrchovištní smrčina

Pokračovat ve čtení “Rašelinné a podmáčené smrčiny (Svaz Piceion abietis)”

Horské třtinové smrčiny (Svaz Piceion abietis)

Fytocenologie: Svaz Piceion abietis Pawłowski et al. 1928: Calamagrostio villosae-Piceetum abietis Hartmann in Hartmann et Jahn 1967, Dryopterido dilatatae-Piceetum abietis Sýkora ex Sofron 1981, Anastrepto orcadensis-Piceetum abietis Stöcker 1967
Lesnická typologie: 7Z Zakrslá buková smrčina, 7Y Skeletová buková smrčina, 7N Kamenitá kyselá buková smrčina, 7M Chudá buková smrčina, 7K Kyselá buková smrčina, 7S Svěží buková smrčina, 8Z Zakrslá smrčina, 8Y Skeletová smrčina, 8N Kamenitá kyselá smrčina, 8M Chudá smrčina, 8K Kyselá smrčina, 9K Klečová smrčina

Pokračovat ve čtení “Horské třtinové smrčiny (Svaz Piceion abietis)”

Smrčiny

Přirozené smrčiny jsou jehličnaté lesy s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies), který tvoří strukturně homogenní i výškově strukturované porosty. Pokryvnost stromového patra kolísá od 30 do 90 %. Ve stromovém a keřovém patře se kromě smrku uplatňují i některé listnáče, např. javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Pokračovat ve čtení “Smrčiny”

Acidofilní teplomilné doubravy (Svaz Genisto germanicae-Quercion)

Fytocenologie: Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs ex Jakucs 1960: Sorbo torminalis-Quercetum petraeae Svoboda ex Blažková 1962, Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zólyomi et al. ex Soó 1963, Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae Chytrý et Horák 1997. – Svaz Genisto germanicae-Quercion Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967: Viscario vulgaris-Quercetum petraeae Stöcker 1965
Lesnická typologie: 1Z Zakrslá doubrava (1 – tolitová, 2 – s ostřicí nízkou, 3 – kostřavová, 7 – s válečkou prapořitou), 1C1 Suchá doubrava biková teplomilná (ochuzená), 1K Kyselá doubrava (1 – kostřavová, 2 – kostřavová s kručinkou chlupatou, 4 – metlicová, 5 – psinečková, 7 – biková, 9 – svahová)

Pokračovat ve čtení “Acidofilní teplomilné doubravy (Svaz Genisto germanicae-Quercion)”

Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (Svaz Quercion petraeae)

Fytocenologie: Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs ex Jakucs 1960: Potentillo albae-Quercetum Libbert 1933, Brachypodium pinnatum-Quercus robur spol.
Lesnická typologie: 1X Dřínová doubrava (3 – na rankeru, 5 – s habrem na svazích a svahových žebrech, PLO 36 a 38), 1Z Zakrslá (habrová) doubrava (7 – s válečkou prapořitou, 8 – lipnicová), 1C Suchá habrová doubrava, 1I Uléhavá habrová doubrava, 1H Sprašová habrová doubrava, 1B Bohatá habrová doubrava (1 – lipnicová s ostřicí horskou, 4 – srhová), 1D Obohacená habrová doubrava (4 – konvalinková, 6 – strdivková, 8 – válečková na jílech), 1W Bohatá habrová doubrava vápencová, 1O Lipová doubrava, 2Z Zakrslá buková doubrava (4 – s válečkou prapořitou, 8 – lipnicová), 2A9 Javorobuková doubrava, PLO 10, 2C Vysýchavá buková doubrava, 2S Svěží buková doubrava, 2H Hlinitá buková doubrava, 2B Bohatá buková doubrava, 2W Vápencová buková doubrava

Pokračovat ve čtení “Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (Svaz Quercion petraeae)”

Teplomilné doubravy

Světlé lesy s dubem zimním (Quercus petraea agg.), dubem letním (Q.  robur), šipákem (Q. pubescens) a na jižní Moravě vzácně i s dubem cerem (Q. cerris). Jiné druhy stromů (např. Acer campestre, Carpinus betulusSorbus  torminalis) jsou vzácně přimíšeny v nižší úrovni stromového patra. Keřové patro je dobře vyvinuté a druhově bohaté, v přezvěřených porostech, zejména v oborách, však může i chybět. Pokračovat ve čtení “Teplomilné doubravy”