Co je to flyš?

Termínem flyš označuje zpravidla mocné soubory usazených hornin, které velmi často vznikly v hlubokomořském prostředí. Pro tyto sledy je příznačné mnohonásobné opakování (někdy popisované jako rytmické nebo cyklické) několika základních hornin, obyčejně pískovců nebo vápenců, slínovců a jílovců.

Jednotlivé dílčí posloupnosti jsou převážně význačné zjemňováním zrna uloženin do nadloží (např. od hrubě zrnitých pískovců přes jemnozrnné pískovce a prachy do vápnitých jílovců a jílovců) a zároveň i poklesem obsahu uhličitanových minerálů (nejčastěji kalcitu) do nadloží.

Vznik převážné části těchto posloupností se vysvětluje postupným usazováním nejprve hmotnějších (větších a hustších částic) a později menších a lehčích úlomkovitých částic (včetně jílových minerálů) ze suspenzí o vysoké hustotě (tzv. turbiditních proudů — jejich uloženiny se nazývají turbidity a tvoří převahu flyše).

Hieroglyfy jsou odlitky nerovností vzniklých na podložní vrstvě.
Hieroglyfy jsou odlitky nerovností vzniklých na podložní vrstvě.

Na spodní vrstevní ploše těchto jednotlivých dílčích posloupností bývá výrazná vrstevní plocha s odlitky nerovností vzniklých na podložní vrstvě. tzv. hieroglyfy. Ty buď vznikly životní činností organismů (tzv.: bioglyfy nebo ichnofosilie) nebo erozí mořského dna (tzv. mechanoglyfy).

Gradační zvrstvení

Výsledkem je tzv. gradační zvrstvení, ve kterém mimo zjemňování zrna do nadloží pozorujeme i zákonitou posloupnost sedimentárních textur gradačního zvrstvení:

  • výrazné přímé laminární zvrstvení,
  • konvolutní (zprohýbané) zvrstvení,
  • nevýrazné laminární zvrstvení a
  • jílovcovou (slínovcovou) polohu.

Výskyty jednotlivých textur a jejich posloupnosti jsou určeny postupným vyzníváním intenzity proudu a též povahou proudění vodních částic v něm. Usazování z turbiditních proudů je velmi rychlé. Odbývá se řádově v hodinách až několika dnech.

Podmořské kaňony a hlubokomořské deltové vějíře.
Podmořské kaňony a hlubokomořské deltové vějíře. Turbiditní proudy proudí dolů po svahu a erodováním kontinentálního okraje rozšiřují podmořské kaňony. Hlubokomořské deltové vějíře jsou tvořeny turbiditními uloženinami, které jsou tvořeny sekvencemi gradačního zvrstvení (zdroj: http://geologie.vsb.cz/Sedimentologie/textova%20cast/sedimentacni%20prostr/Hlubokomo%C5%99sk%C3%A9%20sedimenty.htm).
Turbiditní proudy

Turbiditní proudy jsou vodní proudy se zvýšenou hustotou (a také nosnou kapacitou) vlivem velkého množství suspendovaného sedimentárního materiálu, který působením gravitace teče při dně, využívaje i nepatrného sklonu. Tyto proudy mohou být důsledkem podmořských skluzů, zemětřesení, ale také přínosu hustých suspenzí vodními toky (zvláště za povodní) např. do jezer či moře. Sledy sedimentů usazené turbiditními proudy se nazývají turbidity

Turbiditní proudy, které mají vyšší hustotu než okolní voda, se pohybují po pánevním svahu vlastní tíhou zpravidla v korytech, které vyerodovaly (tzv. podmořské kaňony). Materiál, který se z nich usazuje především při úpatí pánevního svahu, vytváří rozsáhlé podmořské vějíře podobné velkým deltám při ústí řek.

Turbiditní proudy přenášejí klastika, která pocházejí ze zdrojových oblastí skrytých nyní pod příkrovy, jejichž pozici neznáme. Pro svůj neznámý původ se tento materiál označuje jako exotický (a horniny ve valounech ve flyšových slepencích jako exotika).

Turbidity

Turbidit je mořský sediment ukládaný turbiditními proudy. Charakteristickým rysem turbiditů je gradační zvrstvení. Ideální turbidit obsahuje naspodu písek s valouny, výše valouny mizí, objevuje se silt, výše jsou laminované siltovce a nakonec jílovce.

V podmořských vějířích se hromadí jak mocné polohy hrubozrnných pískovců, které v nich vyplňují koryta a také i jemněji zrnité uloženiny usazené ze suspenzí, které se z koryt přelévají. Z podmořských vějířů vycházejí často více než desítky kilometrů dlouhé laloky jemnějších písků a jílů, které postupně slábnoucí turbiditní proud zanesl někdy daleko na pánevní plošinu.

Turbidity v úpatních pánevních vývojích doplňují uloženiny skluzů, sesuvů, pískotoků apod. Turbiditní proudy zpravidla vznikají náhle, určitým impulsem (zemětřesné otřesy, povodně apod.). Mezi těmito impulsy bývají dlouhé přestávky trvající až desítky tisíc let. V tomto mezidobí dochází k pomalému usazování velmi jemného materiálu, který se dlouho vznáší ve sloupci mořské vody.

Vzniká tak vrstva tzv. pelagitu, která leží nad turbiditem a má obyčejně mocnost jen několika milimetrů. Pelagity se vyznačují polohami nevápnitých jílovců s organismy, které na rozdíl od turbiditu, kde jsou všechny složky přeplavené, se usadily na místě a odrážejí skutečné stáří uloženin. Flyš je navíc obecně chudý na fosilie.

Napsat komentář