Turbidity jsou mořské sedimenty ukládané turbiditními proudy. Charakteristickým rysem turbiditů je gradační zvrstvení. Ideální turbidit obsahuje naspodu písek s valouny, výše valouny mizí, objevuje se silt, výše jsou laminované siltovce a nakonec jílovce.
V podmořských vějířích se hromadí jak mocné polohy hrubozrnných pískovců, které v nich vyplňují koryta a také i jemněji zrnité uloženiny usazené ze suspenzí, které se z koryt přelévají. Z podmořských vějířů vycházejí často více než desítky kilometrů dlouhé laloky jemnějších písků a jílů, které postupně slábnoucí turbiditní proud zanesl někdy daleko na pánevní plošinu.
Turbidity v úpatních pánevních vývojích doplňují uloženiny skluzů, sesuvů, pískotoků apod. Turbiditní proudy zpravidla vznikají náhle, určitým impulsem (zemětřesné otřesy, povodně apod.). Mezi těmito impulsy bývají dlouhé přestávky trvající až desítky tisíc let. V tomto mezidobí dochází k pomalému usazování velmi jemného materiálu, který se dlouho vznáší ve sloupci mořské vody.
Vzniká tak vrstva tzv. pelagitu, která leží nad turbiditem a má obyčejně mocnost jen několika milimetrů. Pelagity se vyznačují polohami nevápnitých jílovců s organismy, které na rozdíl od turbiditu, kde jsou všechny složky přeplavené, se usadily na místě a odrážejí skutečné stáří uloženin. Flyš je navíc obecně chudý na fosilie.