Historie těžby ropy

Panorama dolů na Nesytu s těžebními trojnožkami a strojními vrtnými soupravami, 20. léta

První průzkumy zjišťující výskyt ropy v rámci dnešní České republiky byly prováděny na vých. a sev.–vých. Moravě koncem 19. století. Místa s výskytem studánek, kde samovolně vyvěrala ropa, byla známa například v okolí Halenkova, Malenovic, Nového Jičína, Frenštátu, Bojkovic a na dalších místech výběžků karpatského oblouku.

Mezi nejvýznamnější naftové prospektory (průzkumníky, hledače nerostů) patřil cukrovarník Julius May, který v letech 1899–1902 prováděl v Bohuslavicích nad Vlárou a několika dalších místech na Uherskobrodsku průzkumné vrty. Pokračovat ve čtení „Historie těžby ropy“

Historie těžby černého uhlí

Důl Eduarda Urxe v Ostravě Petřkovicích.

Těžba uhlí na Ostravsku souvisí s nástupem průmyslové revoluce. Rakouské vládě neušlo, že v Anglii a jiných zemích přispívá využití uhlí k příjmům státní pokladny a začala podporovat prospektorskou činnost. Tehdy padl její zrak i na Ostravsko. Většímu využití ale bránila skutečnost, že právo na těžbu uhlí (na rozdíl od kovů) neměl panovník, ale šlechta. Teprve od roku 1789 přešlo uhlí do tzv. horního regálu, což habsburskému státu umožnilo těžbu účinněji podporovat. Pokračovat ve čtení „Historie těžby černého uhlí“

Historie těžby lignitu

Výstavba železobetonové těžní věže.

Prvopočátek těžby lignitu

Nejstarším dolem na jižní Moravě byl státní důl Adolf, který se nacházel na katastru obcí Dubňany a Ratíškovice. Byl opuštěn v roce 1871 pro velký přítok důlních vod. Zároveň otvírá baron Seidl Důl Sv. Barbora v Kelčanech a v té době jsou provozovány doly Františka de Paula v Miloticích, Moravia v Lužicích, Všemoc Boží v Čejči, Hugo v Kyjově, Antonie, RudolfMaria v dubňanském katastru. O tento majetek se dělili šlechtické rody i přední průmyslníci. Pokračovat ve čtení „Historie těžby lignitu“

Rudní suroviny v oblasti moravských Karpat

Území moravských Karpat není vzhledem ke svým geologickým podmínkám příliš bohaté na rudní kovy. V současné době se neprovádí žádná těžba rud a nejsou v evidenci ani ložiska rud. Z tohoto hlediska tak má těžba rud, zejména pelosideritu, pouze historický význam. Pokračovat ve čtení „Rudní suroviny v oblasti moravských Karpat“

Stavební suroviny v oblasti moravských Karpat

Na stavební suroviny je oblast moravských Karpat bohatá. Vyskytují se zde jak ložiska kamene a písků a štěrkopísků, tak i významná ložiska cihlářských surovin. Ty jsou vázány zejména na neogenní sedimenty karpatské předhlubněkvarterní pokryvy spraší a sprašových hlín. Pokračovat ve čtení „Stavební suroviny v oblasti moravských Karpat“

Nerudní suroviny v oblasti moravských Karpat

Lomová stěna na již. úbočí Kotouče (511 m).

Nerudní suroviny představují po energetických nerostných surovinách nejvýznamnější skupinu nerostných surovin. Tradičně významné jak z hlediska geologických zásob tak těžby jsou v oblasti moravských Karpat keramickésklářské suroviny. Pokračovat ve čtení „Nerudní suroviny v oblasti moravských Karpat“

Energetické suroviny v oblasti moravských Karpat

Lokality těžby ropy na jižní Moravě.

Energetické suroviny jsou nerosty, z nichž je možno získávat energii. Dělí se na skupinu kaustobiolitůradioaktivních surovin. V oblasti moravských Karpat je významná zejména skupina kaustobiolitů. Pokračovat ve čtení „Energetické suroviny v oblasti moravských Karpat“

Nerostné suroviny moravských Karpat

Území moravských Kaprat je bohaté na energetické suroviny a ve srovnání s Českým masívem méně bohaté na nerudní surovinystavební suroviny. Pouze v oblasti rudných surovin neexistuje na území moravských Karpat žádné současné významné ložisko. Pokračovat ve čtení „Nerostné suroviny moravských Karpat“