Dolnomoravský úval

Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky sev. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánveDolnomoravský úval se nachází na jižní Moravě při dolním toku řeky Moravy. Tvoří jej tektonická sníženina o rozloze 965 km2, střední výšce 183 m a středním sklonu 1°01´. Úval se táhne od Napajedelské brány na SV po soutok MoravyDyje na J. Na SZ je omezen údolím Svratky

Ze S je Dolnomoravský úval vymezen Ždánickým lesemKyjovskou pahorkatinou, na SV je Napajedelskou bránou oddělen od Hornomoravského úvalu. Z východu je vymezen Vizovickou vrchovinouBílými Karpaty. Na J přechází na území Slovenska a Rakouska. Na Z je vymezen Mikulovskou vrchovinou a na SZ je prostřednictvím Věstonické brány oddělen od Dyjsko–svrateckého úvalu. Hlavní osu úvalu tvoří v S—J směru řeka Morava a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka Dyje. Maximální délka oblasti dosahuje cca 75 km, max. šířka dosahuje cca 43 km.

Geomorfologické rozdělení Dolnomoravského úvalu.
Geomorfologické rozdělení Dolnomoravského úvalu.

V rámci Dolnomoravského úvalu jsou vymezeny tři geomorfologické podcelky:

Podloží Dolnomoravského úvalu zahrnuje pestrý sled mořských a terestrických neogenních sedimentů vídeňské pánve z období eggenburgupliocénu. Tento horninový komplex zakrývají kvartérní fluviální sedimenty — říční písky a štěrky, místy s jezerními a močálovými uloženinami. Významně rozšířené jsou rovněž mocné eolické sedimenty. Kvartérní sedimentace pokračuje dosud usazováním povodňových hlín. Sedimenty Dolnomoravského úvalu obsahují ložiska lignituropy.

Dolnomoravský úval je jako užší součást Vídeňské pánve vnitrohorskou pánví s komplikovanou stavbou. Na jejím vzniku při intenzívní subsidenci v stř. badenu se výrazně uplatnily systémy zlomů, které zasahují hluboko do předneoidního podloží budovaného příkrovy Vnějších Karpat. Tektonické poklesy podél zlomů (u Topolné, Uherského Hradiště aj.) pokračovaly až do kvartéru a propojily Dolnomoravský úval prostřednictvím Napajedelské průrvy s Hornomoravským úvalem a Věstonické brány s Dyjsko–svrateckým úvalem.

Dolnomoravský úval má rovinný až pahorkatinný povrch s nadmořskou výškou od 150 do 200 metrů. Osu tvoří řeky MoravaDyje s širokými meandry. Tato spojená niva je lemována terasami a nížinnými pahorkatinami. Nivní část Dolnomoravského úvalu se vyznačuje říčními terasami a povrchy na proluviálních, deluviálnícheolických sedimentech. Mezi Bzencem a Hodonínem a na Břeclavsko-Valticku se vyskytují váté písky.

Území Dolnomoravského úvalu patří mezi nejteplejší a nejúrodnější oblasti na našem území. Místy jsou zachovány původní lužní lesy se slepými rameny a nivní louky.

Lednicko–valtický areál

Lednicko–valtický areál je považován za nejrozsáhlejší člověkem vymodelované území v Evropě a často se symbolicky označuje jako zahrada Evropy. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku.

Krajina lednicko-valtického areálu je koncipována do formy rozsáhlého krajinného parku.
Krajina lednicko-valtického areálu je koncipována do formy rozsáhlého krajinného parku.

Místní krajinu tvoří rozlehlé zámecké zahrady, záhony s květinovými koberci, krásné lesy, vinice a rybníky. V území se nacházejí četné historické stavby, jako jsou lovecké zámečky, chrámy, kaple a mnohé další architektonické skvosty.

Architektonické památky

K nejvýznamnějším architektonickým památkám Lednicko-valtického areálu patří především zámek Lednice, zámek Valtice, rozhledna Minaret a tzv. salety — drobné romantické stavby, jimiž Lichtenštejnové v průběhu 18. a 19. století zkrášlovali místní krajinu. Jsou jimi např. četné zámečky (Rybniční, Pohansko, Hraniční, Lovecký, Belveder, Lány), chrámy (Apollonův chrám, Tři Grácie, Rendezvous, Reistna), lesní kaple sv. Huberta, empírový statek Nový dvůr, zřícenina Janův hrad, Maurská vodárna, Akvadukt a mnohé další.

Janův hrad leží na Staré Dyji.
Janův hrad leží na Staré Dyji.
Přírodní památky

Lednicko-valtický areál leží v těsném sousedství CHKO Pálava. Díky svým jedinečným přírodním a kulturním hodnotám byl zařazen na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a je součástí biosférické rezervace Dolní Morava.

K nejvýznamnějším přírodním prvkům Lednicko-valtického areálu patří národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Jedná se o soustavu pěti rybníků s mnoha umělými ostrůvky pro hnízdění ptáků. Součástí rezervace je i rybník Nesyt – největší rybník na Moravě. Z dalších významných lokalit lze uvést NPR Rendez-vous, NPP Pastvisko u Lednice a PP Květné jezero a Jezírko Kutnar. V jih.—vých cípu Lednicko-valtického areálu se rozkládá největší obora v ČR Pohansko. Od roku 2003 je Lednice a její okolí součástí biosférické rezervace Dolní Morava.

dyjskomoravska_niva.htm Valtická pahorkatina dyjskomoravska_pahorkatina.htm

Přečtěte si také

  • Vídeňská pánev22.3.2014 Vídeňská pánev Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a […]
  • Dyjsko–moravská niva23.3.2014 Dyjsko–moravská niva Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská niva je akumulační plošina niv řeky Moravy a […]
  • Západní Karpaty22.3.2014 Západní Karpaty Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. […]
  • Geomorfologický vývoj moravských Karpat2.3.2014 Geomorfologický vývoj moravských Karpat Moravské Karpaty tvoří protáhlou, převážně hornatou oblast, přiléhající k hranici mezi […]

Související obrázky:

Napsat komentář