Povodí řeky Dyje

Hydrogeologické poměry povodí Dyje (zdroj: http://www.pmo.cz/pop/2009/Dyje/end/a-popis/mapy/ma_1_4.jpg)

Oblast povodí Dyje je dílčím povodím hydrologického povodí Moravy, tvoří českou část mezinárodní oblasti povodí Dunaje. Oblast povodí je vějířovitého tvaru, ve vztahu k řece Dyji je asymetricky vyvinutá. Sousedí na SV a V s oblastí povodí Moravy, na S a SZ postupně s oblastmi povodí Horního a Středního Labe, Dolní Vltavy a Horní Vltavy podél rozvodnice Severního a Černého moře. Na JZ sousedí s oblastí povodí Dyje na území Rakouské republiky. Pokračovat ve čtení “Povodí řeky Dyje”

Hydrologické členění moravských Karpat

Vymezení oblastí hlavních povodí na území moravských Karpat.

Území moravských Karpat hydrologicky přísluší ke dvěma úmořím. Jsou to úmoří Černého moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím Dunaje a úmoří Baltského moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím řeky Odry. Rozvodí mezi Dunajem a Odrou tvoří zároveň historickou zemskou hranici mezi moravskou a slezskou částí moravských Karpat. Pokračovat ve čtení “Hydrologické členění moravských Karpat”

Hydrografie moravských Karpat

Vymezení povodí I. řádu v zájmovém území moravských Karpat.

Území moravských Karpat hydrologicky náleží ke dvěma úmořím. Jsou to úmoří Černého moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím Dunaje a úmoří Baltského moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím řeky Odry. Rozvodí mezi Dunajem a Odrou tvoří zároveň historickou zemskou hranici mezi moravskou a slezskou částí moravských Karpat. Pokračovat ve čtení “Hydrografie moravských Karpat”

Dolnomoravský úval

Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky s. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Dolnomoravský úval se nachází na jižní Moravě při dolním toku řeky Moravy. Tvoří jej tektonická sníženina o rozloze 965 km2, střední výšce 183 m a středním sklonu 1°01´. Úval se táhne od Napajedelské brány na SV po soutok Moravy a Dyje na J. Na SZ je omezen údolím řeky Svratky.

Pokračovat ve čtení “Dolnomoravský úval”

Vídeňská pánev

Geomorfologická soustava (subprovincie) Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50–60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sz. výběžkem k Hustopečím a s. výběžkem podél toku řeky MoravyNapajedelské bráně. Osu pánve tvoří 30–40 km dlouhý a 10–15 km široký hradišťský příkop.

Pokračovat ve čtení “Vídeňská pánev”

Vněkarpatské sníženiny

Na území České republiky patří geomorfologická soustava Vněkarpatské sníženiny do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Vněkarpatské sníženiny představují pruh nižšího a méně členitého území, který probíhá ve směru JZ—SV od Znojma přes Brno, Vyškov, Přerov, Hranice až k Ostravě. Oblast má rozlohu 3 928 km2, střední výšku 229 m a střední sklon 1°26´. Pokračovat ve čtení “Vněkarpatské sníženiny”