Luhačovická zřídelní strukura

Lázeňské náměstí v Luhačovicích.

Minerální vody na Luhačovicku byly využívány patrně od pravěku. Z prvopočátku měla minerální vřídla v Luhačovicích pouze lokální význam, což dokládá studie Tomáše Jordána z Klauzenberku (1580), kdy se zmiňuje pouze o uhličitých vodách z okolí Uherskobrodska. Na úpatí Malé a Velké Kamenné byly tyto prameny uchovávány jako malé studánky s dřevěným obložením až do konce 17. století. Pokračovat ve čtení „Luhačovická zřídelní strukura“

Související obrázky:

Neovulkanické horniny magurské skupiny příkrovů

V lomu na Bučníku se těžil trachyandezit společně s pískovci bělokarpatské jednotky.

Po dosednutí flyšových příkrovů magurské skupiny příkrovů během spod. badenu proběhla intruze neovulkanitů v území V od Uherského Brodu. Intruze proběhly skrz násunovou plochu bělokarpatské jednotky a současně i napříč nezdenickým zlomem, který je nejvýznamnější místní tektonickou linií.

Tělesa neovulkanických hornin tvoří pruh přibližného směru SV–JZ od Bánova přes Komňu k Bojkovicím. Nachází se po obou stranách nezdenického zlomu v bělokarpatské a částečně i bystrické jednotce. Některá tělesa procházejí napříč touto poruchou. Horniny jsou považovány za subvulkanické, tufový ani tufitický materiál nebyl zatím nalezen. Pokračovat ve čtení „Neovulkanické horniny magurské skupiny příkrovů“

Co je to flyš?

Hieroglyfy jsou odlitky nerovností vzniklých na podložní vrstvě.

Termínem flyš označuje zpravidla mocné soubory usazených hornin, které velmi často vznikly v hlubokomořském prostředí. Pro tyto sledy je příznačné mnohonásobné opakování (někdy popisované jako rytmické nebo cyklické) několika základních hornin, obyčejně pískovců nebo vápenců, slínovců a jílovců. Pokračovat ve čtení „Co je to flyš?“

Kvartérní sedimenty moravských Karpat

Kurovický lom – severozápadní stěna lomu je jedinečnou ukázkou sekvencí eolických sedimentů a fosilních půd.

Kvartér je obdobím, kdy byly Vnější Západní Karpaty po ústupu moře z karpatské předhlubně a vídeňské pánve v průběhu terciéru výhradně souší. Základním znakem je střídání chladných období — glaciálů (ledových dob), význačných mohutným rozšířením ledovců, s mnohem teplejšími a vlhčími obdobími meziledovými — interglaciály. Pokračovat ve čtení „Kvartérní sedimenty moravských Karpat“