Podslezská jednotka

Jako podslezskou jednotku označujeme úsek šířeji pojaté ždánicko–podslezské jednotky v území mezi údolími Moravy a Olše v Podbeskydské pahorkatině a v Moravskoslezských Beskydech, kde tvoří spodní skupinu povrchových příkrovů flyšových Vnějších Západních Karpat. Pokračovat ve čtení „Podslezská jednotka“

Zdounecká jednotka

Silně zvrásněné vrstvy zdounecké jednotky vystupují v tektonických útržcích před čelem račanské jednotky magurské skupiny příkrovů na Z úpatí Chřibů a v Roštínské brázdě. Pokračovat ve čtení „Zdounecká jednotka“

Předmagurská jednotka

Tektonicky deformované a izolované šupiny předmagurské jednotky výrazně vystupují v úzkém pruhu před čelem magurské skupiny příkrovů, které probíhá na rozhraní mezi JankovickouLoučskou brázdouHostýnskými vrchy odkud dále pokračuje k SV údolím Rožnovské brázdy. Pokračovat ve čtení „Předmagurská jednotka“

Flyšový vývoj moravských Karpat

Flyšový vývoj moravských Karpat je charakteristický usazováním křídových a paleogenních sedimentů v předpolí centrálních Karpat v průběhu alpinské orogeneze. Flyšové pásmo leží na styku dvou regionálně–geotektonických celků — středoevropských variscid na SZ, které zde zastupuje brunovistulikum Českého masivu, a alpsko–karpatským orogénem na JV. Pokračovat ve čtení „Flyšový vývoj moravských Karpat“

Autochtonní paleogén v podloží karpatské předhlubně a flyšových příkrovů

Sedimenty autochtonního paleogénu vyplňují hluboce zaříznuté kaňony nesvačilského a vranovického příkopu, které byly vytvořeny říční erozí během svrchnokřídové a paleogenní regrese. Pokračovat ve čtení „Autochtonní paleogén v podloží karpatské předhlubně a flyšových příkrovů“