Předmagurská jednotka

Tektonicky deformované a izolované šupiny předmagurské jednotky výrazně vystupují v úzkém pruhu před čelem magurské skupiny příkrovů, které probíhá na rozhraní mezi JankovickouLoučskou brázdouHostýnskými vrchy odkud dále pokračuje k SV údolím Rožnovské brázdy. Jak tato jednotka sama, tak její vztahy k okolním jednotkám jsou dosud málo známé.

Geologický vývoj předmagurské jednotky

Podmenilitové souvrství

Naspodu sledu předmagurské jednotky je 300 až 500 m mocné podmenilitové souvrství (campanmaastricht — svrch. eocén). Představují jej šedé, zelenošedé a rudohnědé, zpravidla vápnité jílovce, které v mladších polohách obsahují čočkovitá tělesa pískovců až desetimetrových mocností. Jílovce lokálně obsahující čočky pelosideritů.

Menilitové souvrství

V nadloží podmenilitového souvrství vystupuje až několik desítek metrů mocné pásmo čokoládově hnědých jílovců menilitového souvrství (spod. oligocén). Litograficky je podobné menilitovému souvrství ve ždánické jednotce.

V oligocénu jsou v rámci menilitového souvrství charakteristicky vyvinuty dynówské slínovce s vložkami rohovců. Poměrně častá jsou tělesa jemnozrnných až střednozrnných křemenných pískovců – kliwské pískovce. Vyšší část souvrství tvoří jílovce šitbořického členu.

Chvalčovské souvrství (krosněnské s.)

Pod vlivem helvétskésávské fáze alpinské orogeneze vystřídala pelagickou sedimentaci menilitového souvrství sedimentace flyšová, která se projevila v celém sedimentačním prostoru vnější (menilito–krosněnské) skupiny příkrovů. Je to s výjimkou ždánické jednotky nejmladší součást flyšového pásma Západních Karpat, kterou označujeme jako krosněnská litofacie.

V předmagurské jednotce patří krosněnské litofacii chvalčovské souvrství (vyšší oligocén) o mocnosti asi 500 m, s flyšovým vývojem pískovců, šedých vápnitých jílovců a slepenců s bioklastickým podílem (stélky vápnitých řas a velké foraminifery).

Pozn.: typovou lokalitou chvalčovského souvrství je lom ve Chvalčově. Převažují zde pískovce výrazně vápnité s množstvím organodetritického materiálu (lithothamnie, mechovky, malé i velké foraminifery) v lavicích o mocnosti až několika metrů. Střídají se se slabými, maximálně decimetr mocnými polohami, šedých jílovců. Význačným horizontem v turbiditním komplexu je poloha tilloidních slepenců, tvořených hojnými závalky většinou vápnitých jílovců o různé velikosti (do 1 m), obsahující množství foraminiferového vápnitého planktonu různého stáří (svrch. křída až spod. oligocén).

Napsat komentář