Waschberg–ždánicko–podslezská jednotka je nově vymezená jednotka vnější skupiny příkrovů (Picha et al. 2006), která obsahuje už dříve popsané jednotky: ždánickou jednotku a podslezskou jednotku na českém území a zónu waschbergu v Rakousku a na jižní Moravě. Pokračovat ve čtení “Waschberg–ždánicko–podslezská jednotka”
Luhačovická zřídelní struktura
Minerální vody na Luhačovicku byly využívány patrně od pravěku. Z prvopočátku měla minerální vřídla v Luhačovicích pouze lokální význam, což dokládá studie Tomáše Jordána z Klauzenberku (1580), kdy se zmiňuje pouze o uhličitých vodách z okolí Uherskobrodska. Na úpatí Malé a Velké Kamenné byly tyto prameny uchovávány jako malé studánky s dřevěným obložením až do konce 17. století. Pokračovat ve čtení “Luhačovická zřídelní struktura”
Kvartérní sedimenty moravských Karpat
Kvartér je obdobím, kdy byly Vnější Západní Karpaty po ústupu moře z karpatské předhlubně a vídeňské pánve v průběhu terciéru výhradně souší. Základním znakem je střídání chladných období — glaciálů (ledových dob), význačných mohutným rozšířením ledovců, s mnohem teplejšími a vlhčími obdobími meziledovými — interglaciály. Pokračovat ve čtení “Kvartérní sedimenty moravských Karpat”
Neogenní sedimenty karpatské předhlubně
Karpatská předhlubeň je součástí periferních alpsko–karpatských pánví v předpolí flyšových jednotek. Nachází se v podloží Vněkarpatských sníženin. Pokračovat ve čtení “Neogenní sedimenty karpatské předhlubně”
Neogenní sedimenty moravských Karpat
Během neogénu pokračoval vývoj Západních Karpat postupným vyzníváním mořské sedimentace ve zmenšujících se flyšových pánvích za současného tektonického posunu jejich převážně paleogenního podloží směrem na platformu Českého masivu. Pokračovat ve čtení “Neogenní sedimenty moravských Karpat”
Bělokarpatská jednotka
Bělokarpatská jednotka je (nejvíce) vnitřní jednotkou magurské skupiny příkrovů. Z hlediska geologického vymezení tvoří jeden ze segmentů šířeji pojaté jednotky Bílé Karpaty – Krynica (krynická jednotka se nachází na Slovensku v oblasti Oravské Magury). Na území moravských Karpat je rozšířena v Bílých Karpatech a pod neogénem v severní části Vídeňské pánve. Pokračovat ve čtení “Bělokarpatská jednotka”
Bystrická jednotka
Bystrická jednotka je vnitřní jednotkou magurské skupiny příkrovů. Horniny bystrické jednotky se vyskytují v podloží Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Bystrická jednotka”
Račanská jednotka
Račanská jednotka je plošně nejrozsáhlejší a zároveň nejvíce okrajovou jednotkou magurské skupiny příkrovů na území moravských Karpat. Jako hlavní jednotka se nalézá v podloží Slovensko-moravských Karpat, Chřibů a Hostýnsko-vsetínské hornatině. Pokračovat ve čtení “Račanská jednotka”
Pouzdřanská jednotka
Pouzdřanská jednotka je nejvíce okrajovou dílčí geologickou jednotkou vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Souvisle vystupuje v úzkém, asi 25 km dlouhém pruhu před čelem ždánické jednotky mezi Strachotínem a Slavkovem u Brna. Útržkovitě byla zjištěna v Pavlovských vrších a nachází se rovněž v podloží ždánické jednotky. Pokračovat ve čtení “Pouzdřanská jednotka”
Washberg-ždánická jednotka
Washberg-ždánická jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Vytváří úsek šířeji pojaté Washberg-ždánicko–podslezské jednotky v širším území Pavlovských vrchů, západní části Dolnomoravského úvalu, ve Ždánickém lese, na jihozápadním úpatí Chřibů a v jihovýchodní části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Washberg-ždánická jednotka”
Čeština
العربية
Հայերեն
简体中文
English
Français
Deutsch
Italiano
日本語
Polski
Português
Română
Русский
Español
Українська