Křída

Křída je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem druhohor. Pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu. Konec křídy předěluje éru mezozoikakenozoika. Křída se většinou dělí na spodnísvrchní (předěl je datován na 99,6 Ma). Během křídy dokončil svůj rozpad superkontinent Pangea do kontinentů jak je známe dnes, i když jejich rozestavení bylo tehdy jiné. Atlantský oceán se od té doby značně rozšířil a Jižní Amerika se odsunula víc na západ. Gondwana se rozdělila na Antarktidu a Austrálie se odloupla od Afriky (zatímco Indie a Madagaskar zůstaly připojeny). Vznik Atlantského a Indického oceánu podél středooceánských hřbetů měl za následek vyzdvižení mořského dna, doprovázeného mořskou transgresí (cenomanská patří k největším v geologické historii Země). Na sever od Afriky se dále zužoval oceán Tethys.

V Evropě rozlišujeme tři fáze alpínského vrásnění. Austrijská fáze proběhla před cenomanem, mediteranní fáze (subhercynská) je stáří spodního senonu a nejvýraznější bavorská fáze (laramická) proběhla ke konci křídy.

Křída Českého masívu

Jako sporný se jeví výskyt spodní křídy v Moravském krasu – rudické vrstvy, zastoupené jíly, písky a štěrky, které vyplňují prohloubeniny ve vápencích devonu. Ve svrchní křídě Českého masívu převažují mělkovodní sedimenty mořského původu, vzniklé při rozsáhlé cenomanské transgresi, kdy nejprve proniklo moře z oblasti Tethydy a později od severozápadu ze Saska.

  • Česká křídová pánev
  • Českobudějovická a třeboňská pánev
  • Svrchní křída u Osoblahy.
« Back to Glossary Index

Napsat komentář