Počátky vinařství na jižní Moravě sahají až do 1. století našeho letopočtu. Tyto začátky jsou spojeny s velkým rozmachem pěstování révy vinné v Pannonii za císaře Proba, za jehož vlády se hranice posunula až k Pavlovským vrchům [1]. Marcus Aurelius Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku [2]. Pokračovat ve čtení “Historie pěstování vína na Moravě”
Odrůdy vína na Moravě
Většina známých odrůd vína k nám přišla a byla u nás pěstována už v hlubokém středověku, tj. v době, kdy u nás začalo vznikat vinařství. Naopak, mnoho odrůd, z nichž některé začínají poutat značný zájem konzumentů, vniklo až v posledních 50. letech.
Vinařská rajonizace ČR
V zemědělství, a zvlášť ve vinohradnictví, se vše odehrává v určitém geografickém prostoru, v určité dějinné situaci, která je předpokladem určitých výrobních podmínek a vše je ztvárněno skupinami lidí s určitou životní filozofií. Ta podléhá nejen historickému vývoji, ale i soudobým stravovacím návykům a finančním možnostem spotřebitelů zemědělských produktů či potravinářského zboží. Jeho původ může být v rámci globalizace světa velmi vzdálen místům spotřeby zboží. Pokračovat ve čtení “Vinařská rajonizace ČR”
Slovácká vinařská podoblast
Charakter oblasti
Slovácká vinařská podoblast se podle vinařské rajonizace nachází ve vinařské oblasti Morava, tedy v jihovýchodní části České republiky, kde sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Název souvisí se slováckých etnografickým regionem, jenž z velké části pokrývá. Oblast tvoří okresy Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín a Kromeříž. Zahrnuje celkem 118 malebných vinařských obcí a rozkládá se na cca 4 400 hektarech. Je největším a nejrozmanitějším ze čtyř moravských subregionů. Je nejrozmanitější právě kvůli výrazně odlišným podmínkám k pěstování vinné révy. Většina obcí na jihu se nachází v údolí řeky Moravy, přičemž nejpříhodnější polohy vinic jsou na svazích potoka Kyjovka [3].
Velkopavlovická vinařská podoblast
Charakter oblasti
Velkopavlovická vinařská podoblast je podle vinařské rajonizace jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava. Je tvořená částmi okresů Břeclav, Brno-venkov, Vyškov, okresem Brno-město a obcí Čejkovice v okrese Hodonín. V roce 2023 zahrnovala vinařská podoblast 70 vinařských obcí, 7 020 pěstitelů a 321 viničních tratí, vlastní plocha vinic činila 4 823 ha. Významnými vinařskými centry jsou zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Kobylí nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248.
Mikulovská vinařská oblast
Charakter oblasti
Mikulovská vinařská podoblast je podle vinařské rajonizace jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava [1]. Je tvořená částmi okresů Břeclav a Brno-venkov. Zahrnuje 30 vinařských obcí, jejichž katastrální území má celkem 51 046 ha. Vlastní plocha vinic činí asi 4 900 ha [2]. Významnými vinařskými centry jsou zejména Mikulov, Valtice, Novosedly, Drnholec, Brod nad Dyjí, Sedlec, Popice a Dolní Dunajovice. Charakteristickou a z daleka viditelnou dominantou Mikulovské podoblasti je vápencový masiv Pavlovských vrchů. Na jeho úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje [1]. Pokračovat ve čtení “Mikulovská vinařská oblast”