Území moravských Karpat je součástí jedné z hlavních geologických jednotek Evropy — Alpid, které vznikly mezi střední křídou a miocénem kolizemi kontinentálních fragmentů situovaných mezi sev. okrajem Afriky a varisky konsolidovanou západoevropskou epivariskou platformou. Pokračovat ve čtení “Geologie moravských Karpat”
Orogenetický vývoj moravských Karpat
Vývoj karpatské soustavy probíhal v zásadě pod vlivem hercynské a zejména alpinské orogeneze. Orogeneze je horotvorný proces, který vede ke vzniku pásemných pohoří, vznikajících většinou vlivem procesů deskové tektoniky. Jedná se o proces, který je dlouhodobý a který trvá milióny až desítky miliónů let. Horská soustava vzniklá orogenezí je nazývána jako orogén. Pokračovat ve čtení “Orogenetický vývoj moravských Karpat”
Flyšový vývoj moravských Karpat
Flyšový vývoj moravských Karpat je charakteristický usazováním křídových a paleogenních sedimentů v předpolí centrálních Karpat v průběhu alpinské orogeneze. Flyšové pásmo leží na styku dvou regionálně–geotektonických celků — středoevropských variscid na SZ, které zde zastupuje brunovistulikum Českého masivu, a alpsko–karpatským orogénem na JV. Pokračovat ve čtení “Flyšový vývoj moravských Karpat”
Vnější skupina příkrovů
Vnější skupina příkrovů je vnější jednotkou flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Vyznačuje flyšovou a flyšoidní sedimentací převážně psamitů a pelitů, Pokračovat ve čtení “Vnější skupina příkrovů”
Magurská skupina příkrovů
Magurská skupina příkrovů je vnitřní strukturou flyšového pásma Západních Karpat. Vyznačuje se flyšovou sedimentací s rytmickým střídáním psamitů a pelitů. Pokračovat ve čtení “Magurská skupina příkrovů”
Předmagurská jednotka
Tektonicky deformované a izolované šupiny předmagurské jednotky výrazně vystupují v úzkém pruhu před čelem magurské skupiny příkrovů, které probíhá na rozhraní mezi Jankovickou a Loučskou brázdou a Hostýnskými vrchy odkud dále pokračuje k SV údolím Rožnovské brázdy. Pokračovat ve čtení “Předmagurská jednotka”
Slezská jednotka
Slezská jednotka je charakteristická úplným sledem křídových i paleogenních flyšových sedimentů Vnější skupiny příkrovů. Sedimenty Slezské jednotky jsou rozšířeny v Moravskoslezských Beskydech, Rožnovské brázdě a v Podbeskydské pahorkatině. Pokračovat ve čtení “Slezská jednotka”
Zdounecká jednotka
Silně zvrásněné vrstvy zdounecké jednotky vystupují v tektonických útržcích před čelem račanské jednotky magurské skupiny příkrovů na Z úpatí Chřibů a v Roštínské brázdě. Pokračovat ve čtení “Zdounecká jednotka”
Podslezská jednotka
Jako podslezskou jednotku označujeme úsek šířeji pojaté ždánicko–podslezské jednotky v území mezi údolími Moravy a Olše v Podbeskydské pahorkatině a v Moravskoslezských Beskydech, kde tvoří spodní skupinu povrchových příkrovů flyšových Vnějších Západních Karpat. Pokračovat ve čtení “Podslezská jednotka”
Ždánická jednotka
Sedimenty ždánické jednotky tvoří podloží v širším území Pavlovských vrchů, záp. části Dolnomoravského úvalu, ve Ždánickém lese, v jih.-vých, části Litenčické pahorkatiny a na jih.-záp. úpatí Chřibů. Pokračovat ve čtení “Ždánická jednotka”
Čeština
العربية
简体中文
English
Français
Deutsch
हिन्दी
Magyar
Italiano
فارسی
Polski
Português
ਪੰਜਾਬੀ
Română
Русский
Српски језик
سنڌي
Español
Українська