Litenčická pahorkatina

Geomorfologický celek Litenčická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 590 km2, střední výšce 294 m a středním sklonu 3°44´. Na Z je vymezena Vyškovskou bránou, na S Hornomoravským úvalem (obě jednotky spadají pod Západní Vněkarpatské sníženiny) a blízkostí řek Hané a Moravy. Na V je Zdouneckou brázdou oddělena od Chřibů, na J je od Ždánického lesa vymezena údolím říčky Litavy. Litenčická pahorkatina se nachází v sev. části geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty.

Geomorfologické rozdělení Litenčické pahorkatiny.
Geomorfologické rozdělení Litenčické pahorkatiny.

V rámci Litenčické pahorkatiny jsou vymezeny tři geomorfologické podcelky:

Podloží Litenčické pahorkatiny budují sedimenty ždánické a zdounecké jednotky a neogenními jíly, jílovci, písky a štěrky karpatské předhlubně (karpatbaden), které jsou převážně překryty sprašemi a sprašovými hlínami.

Kvetoucí dříny (Cornus mas. L.) v NPP Malhotky.
Kvetoucí dříny (Cornus mas. L.) v NPP Malhotky.

V centrální části Litenčické pahorkatiny je vrchovinný, v okrajových polohách pahorkatinný erozně–denudační reliéf s výraznými vlivy tangenciální a radiální tektoniky. Nejvyšším bodem je Hradisko (518 m). Celá oblast je odvodňována řekami Moravou a Svratkou. Jejich největšími přítoky jsou říčky Litava (Svratka), Haná a Kotojedka (Morava).

Hlaváček jarní (Adonis vernalis).
Hlaváček jarní (Adonis vernalis) na NPR Větrníky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.