Dambořická vrchovina

Geomorfologický podcelek Dambořická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 281 km2, střední výšce 285 m a středním sklonu 4°57´. Ze S a SV je vymezena řekami Litavou a  Kyjovkou od Litenčické pahorkatiny, na J hraničí s Kyjovskou pahorkatinou, na JZ s Boleradickou vrchovinou a na Z s Dyjsko-svrateckým úvalem (Vyškovská brána). Dambořická vrchovina leží v sev.–vých. části Ždánického lesa.

Geomorfologické rozdělení Dambořické pahorkatiny.
Geomorfologické rozdělení Dambořické pahorkatiny.

V rámci Dambořické vrchoviny jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky:

Podloží Dambořické vrchoviny je tvořeno převážně horninami ždánicko–hustopečského souvrství, přičemž se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). V menší míře vystupují také horniny němčického souvrství (podmenilitové souvrství) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Nižší části oblasti jsou překryty mocnými překryvy spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují nivní hlíny.

Plochý reliéf Dambořické vrchoviny má zachovány rozsáhlé zbytky pobadenského zarovnaného povrchu. Nejvyšší místa reliéfu se nacházejí ve hřbetní části vrchoviny. V sev.–vých. nejčlenitější části se nachází výrazný ohyb údolí Kyjovky u obce Snovídky. Nejvyšším bodem je vrchol U slepice (438 m).

Otnická pahorkatina

Otnická pahorkatina je členitá vrchovina, tvořená převážně paleogenními horninami ždánicko–hustopečského souvrství, přičemž se v podloží proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). V menší míře vystupují také horniny němčického souvrství (podmenilitové souvrství) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Nižší části oblasti jsou překryty mocnými překryvy spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují písčitoštěrkovité fluviální sedimenty.

Otnická pahorkatina, ležící v záp. části Dambořické vrchoviny, má rysy úpatní pahorkatiny. Reliéf se vyznačuje široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými neckovitými údolími. Krajina je celkem pravidelně zvlněna jednak do oblých hřbítků, které navazují na rozsochy hlavního hřbetu, jednak do rovnoběžných údolí vodních toků směřujících na S i na J.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis).
Hlaváček jarní (Adonis vernalis).

Otnická pahorkatina leží v 1. až 3. vegetačním stupni. Je převážně bezlesá, pouze v JV části je nepatrně zalesněná smíšenými porosty s převahou akátu. V okolí Mouřínova se těží ropa. Ojediněle se nachází zbytky stepních společenstev s výskytem hlaváčku jarního (Adonis vernalis), koniklece obecného (Pulsatilla vulgaris) a lučního (Pulsatilla pratensis) v PP Baračka, PR Šévy, PR Visengrunty, PR Rašovický zlom — Chobot a PP Žlíbek. V již. části oblasti se nacházejí vinice.

Uhřická vrchovina

Uhřická vrchovina je plochá vrchovina tvořená převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánicko–hustopečského souvrství, přičemž se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). Nižší části oblasti a podsvahové polohy jsou překryty sprašemi a sprašovými hlínami. Dna údolí vyplňují písčito-štěrkovité fluviální sedimenty.

Uhřická vrchovina leží ve střed. až JV části Dambořické vrchoviny a tvoří její vyšší část. Náhorní partie širokého a plochého hlavního hřbetu charakterizují erozně–denudační plošiny, široce zaoblené rozvodní hřbety pobadenského zarovnaného povrchu a hluboká údolími s příkrými svahy. Na rozsochách, vybíhajících ze hřbetu k S a J, se nacházejí údolími rozčleněné pedimenty.

Na JZ je nižší a plošší reliéf než na SV. Severozápadně od obce Ždánice pramení říčka Trkmanka. Nejvyšší bod je vrchol U slepice (438 m), další významné body jsou Novosady (351 m), Radlovec (426 m) a Vlčí hora (380 m). V krajině se nachází četné agrární terasy. V okolí Bučovic—Kloboučků, Nevojic, Dambořic, Uhřic, Žarošič a Ždánic se provozuje těžba ropy.

Uhřická vrchovina leží v 1. až 3. vegetačním stupni. Je převážně zalesněná smíšenými listnatými porosty s převahou dubu a buku a s příměsí lípy, habrů a javorů. Místy se vyskytují borové porosty. Zajímavostí jsou nesmíšené porosty buku, pravděpodobně ovlivněné lesním hospodařením v minulosti (ve prospěch buku). Předmětem ochrany přírody jsou: refugium obojživelníků a přilehlá stráň s teplomilnou květenou v PP Jalový Dvůr, ochrana chráněných druhů rostlin jako jsou tořič včelonosný (Ophrys apifera) a vstavač vojenský (Orchis militaris L.) v PP Ochozy, zalesněný svah s výskytem vstavačovitých v PP Hrubá louka a zbytky starých bučin a dubových bučin s doupnými stromy v PR U vrby.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.