Julius Wiehl patří mezi ty lesníky, jejichž práce přetrvala v lesích Moravy doslova celá staletí – ne jako nápis na kameni, ale jako způsob, jakým stromy rostou, jak jsou rozčleněny lesní silnice a jak se pěstovaly porosty na knížecích panstvích Lichtenštejnů. Přesto se jeho jméno mimo odborné lesnické kruhy příliš nezmiňuje. Wiehl byl v druhé polovině 19. a na počátku 20. století jedním z nejdůležitějších lesních odborníků v českých zemích: taxátor, reformátor hospodářské úpravy lesů a zakladatel muzea, jehož sbírky dosud uchovává Úsov na severní Moravě. Pokračovat ve čtení „Julius Wiehl: lesník a tvůrce lesních plánů lichtenštejnských panství“
Dambořická vrchovina
Geomorfologický podcelek Dambořická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 282 km2, střední výšce 285 m a středním sklonu 4°57´. Ze S a SV je vymezena řekami Litavou a Kyjovkou od Litenčické pahorkatiny, na J hraničí s Kyjovskou pahorkatinou, na JZ s Boleradickou vrchovinou a na Z s Dyjsko-svrateckým úvalem (Vyškovská brána). Dambořická vrchovina leží v sv. části Ždánického lesa. Pokračovat ve čtení „Dambořická vrchovina“
Boleradická vrchovina
Geomorfologický podcelek Boleradická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 153 km2 , střední výšce 255 m a středním sklonu 5°04´. Oblast na SV hraničí s Dambořickou vrchovinou, na V s Mutěnickou pahorkatinou, j. hranici tvoří Hustopečská pahorkatina a z. hranici tvoří Dyjsko-svratecký úval. Boleradická vrchovina leží se v jz. části Ždánického lesa. Pokračovat ve čtení „Boleradická vrchovina“
Hustopečská pahorkatina
Geomorfologický podcelek Hustopečská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 39 km2, střední výšce 228 m a středním sklonu 3°56´. Oblast na SV hraničí s Boleradickou vrchovinou a na JZ s Dyjsko-moravskou pahorkatinou. Krátkou SZ hranici sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem. Hustopečská pahorkatina leží v jz. části Ždánického lesa. Pokračovat ve čtení „Hustopečská pahorkatina“
Ždánický les
Geomorfologický celek Ždánický les je plochá vrchovina ležící v jz. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Oblast má tvar protáhlého, šikmě orientovaného obdélníku s rozlohou 455 km2, střední výškou 271 m a středním sklonem 4° 54´. Na S je vymezena říčkou Litavou a za ní ležící Litenčickou pahorkatinou, na Z hraničí s Prackou pahorkatinou, která je součástí Dyjsko-svrateckého úvalu. Jižní hranici tvoří přechod do Dyjsko-moravské pahorkatiny, jv. hranici tvoří Kyjovská pahorkatina. Pokračovat ve čtení „Ždánický les“
Středomoravské Karpaty
Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v geomorfologické subprovincii Vnější Západní Karpaty. Oblast má pahorkatinný až vrchovinný reliéf s rozlohou 1 877 km2, se střední výškou 282 m a středním sklonem 4°33´. Středomoravské Karpaty na Z sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem, na J a JV s Dolnomoravským úvalem, na S s Hornomoravským úvalem a na SZ s Vyškovskou bránou. Pokračovat ve čtení „Středomoravské Karpaty“