Kyjovská pahorkatina

Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 482 km2 , střední výšce 235 m a středním sklonu 3°30´. Na JZ je vymezena Ždánickým lesem, na SZ až S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní a již. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Kyjovská pahorkatina se nachází v jih.–vých. části geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty.

Geomorfologické rozdělení Kyjovské pahorkatiny.
Geomorfologické rozdělení Kyjovské pahorkatiny.

V rámci geomorfologického celku Kyjovské pahorkatiny jsou vymezeny následující geomorfologické podcelky:

Podloží Kyjovské pahorkatiny je značně různorodé. V sev. části je převážně tvořeno paleogenními jílovci a pískovci račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v záp. a jihozáp. části paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů a v již. části, zejména na styku s Dolnomoravským úvalem, převládají sarmatské a pannonské sedimenty vídeňské pánve.

V celé oblasti se velmi často vyskytují překryvy sprašísprašových hlín. Údolní nivy a dna suchých údolí jsou tvořeny fluviálnímideluviofluviálními písčitohlinitými sedimenty.

Reliéf je mírně zvlněný, pahorkatinný až vrchovinný, s plochými rozvodními hřbety a širokými, vesměs úvalovitými nebo neckovitými údolími. Významným geomorfologickým prvkem v jih.–záp. části území je Čejčská kotlina. Nejvyšším bodem je Babí lom (417 m) ve Věteřovské vrchovině.

Babí Lom (417 m) je nejvyšším bodem Věteřovské vrchoviny a tím i Kyjovské pahorkatiny.
Babí Lom (417 m) je nejvyšším bodem Věteřovské vrchoviny a tím i Kyjovské pahorkatiny.

Celá oblast je odvodňována řekami Moravou a Svratkou. Jejich největšími přítoky jsou říčky Trkmanka, Kyjovka (Dyje), Dlouhá řekaSalaška (Morava).

Související obrázky:

Napsat komentář