Leptosoly (Litozem, Ranker, Rendzina, Pararendzina)

Referenční skupina leptosolů je definována jako půdy vytvářející se z rozpadů pevných či zpevněných hornin. Jsou charakteristické výraznou skeletovitostí již ve svrchních horizontech a celkovou mělkostí profilu. Mají většinou velice jednoduchý sled horizontů. Některý z typů horizontu A (nejčastěji iniciální, humózní, drnový, melanický, či umbrický) nasedá přímo na půdotvorný substrát C nebo matečnou horninu R. Do této skupiny patří čtyři půdní typy.

Litozem (LI)

Půdy velmi slabě vyvinuté, mělké, kompaktní skála do 10 cm. Stratigrafie půdního profilu: O–Ah–R nebo O–R.

Litozem je charakteristická přítomností iniciálního horizontu Ai, který nedosahuje větší mocnosti než 5 cm. U těchto půd nezáleží na chemickém složení matečné horniny. Jejich vymezení je dáno pouze mocností horizontu A, která odpovídá vzniku na exponovaných stanovištích. Výskyt na malých plochách pahorkatin a hornatin.

Ranker (RN)

Půdy se stratigrafií O–Ah (možné i Am, Au) nebo Ap–Cr–R, vyvinuté ze skeletovitých rozpadů hornin či ze skeletovitých bazálních souvrství silikátových hornin s více než 50 % skeletu. U suťových rankrů možná tvorba melanických (u ultrabazických hornin) či umbrických horizontů. Slabá tvorba podpovrchových horizontů indikuje přechody k vyvinutějším půdám. Jsou rozšířeny rozptýleně po celém území pahorkatin a hornatin.

Ranker kambický (RNk), lokalita: Valy, Komeňská vrchovina, PLO 38, SLT 1X
Ranker kambický (RNk), lokalita: Valy, Komeňská vrchovina, PLO 38, SLT 1X

Ranker vzniká rozpadem silikátových hornin (žul, rul, čedičů aj.).  Charakteristické jsou pro něj horizonty Ah humózní (méně kvalitní humus), Au umbrický (mocný s horší kvalitou humusu) či Ad drnový (pod přirozenými travními společenstvy).

Rendzina (RZ)

Půdy se stratigrafií O–Ah či Am nebo Ap–Crk–Rk, vyvinuté ze skeletovitých rozpadů karbonátových hornin. Zejména u suťových a povrchově odvápněných rendzin dochází k tvorbě tmavých melanických horizontů. Tvorba kambického horizontu (reziduálních produktů terra fuscarossa) indikuje přechody ke kambisolům a luvisolům. Na území ČR jsou rendziny zastoupeny pro nízký výskyt vápenců pouze v omezené míře.

Rendzina kambická, mělce melanická (RZkn´), lokalita: PR Svinec, Petřkovické vrchy, PLO 39, SLT 3W
Rendzina kambická, mělce melanická (RZkn´), lokalita: PR Svinec, Petřkovické vrchy, PLO 39, SLT 3W

Horizont A bývá často melanický (Am, kvalitní humus).

Pararendzina (PR)

Půdy z rozpadů a z bazálních i mělkých hlavních souvrství karbonátosilikátových zpevněných hornin, skeletovité, se stratigrafií O–Ah (Am) nebo Ap–Crk–Rk. Postupné vyluhování a event. málo mocná vrstva hlavního souvrství vytváří předpoklady k přechodu ke kambizemi. Vyskytují se lokálně v různých klimatických podmínkách, hlavně v oblastech křídových a flyšových zpevněných sedimentů.

Pararendzina vyluhovaná, slabě (hluboko) oglejená (PRvg´), lokalita: U zabitého žida, Javořinská hornatina, PLO 38, SLT 5J
Pararendzina vyluhovaná, slabě (hluboko) oglejená (PRvg´), lokalita: U zabitého žida, Javořinská hornatina, PLO 38, SLT 5J

Horizonty A mohou být i humózní i melanické.

Zdroj:  Pavlů, L. 2018. Základy pedologie a ochrany půdy. Katedra pedologie a ochrany půdy. Česká zemědělská univerzita v Praze. [cit. dne: 31. 07. 2020], dostupné z: https://katedry.czu.cz/storage/4833_Zaklady-pedologie-a-ochrany-pudy.pdf

Taxonomický klasifikační systém ČR. cit. dne: 31. 07. 2020], dostupné z: https://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showKlasifikacniSystem

Přečtěte si také

Související obrázky:

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...