Kudlovická pahorkatina

Kudlovická pahorkatina je plochá pahorkatina o rozloze 36 km2, střední výšce 232 m a středním sklonu 3°01´. Podél své vých. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem, na J je údolím Dlouhé řeky oddělena od Vážanské vrchoviny a podél sev.–záp. hranice tvoří reliéfem nevyhraněné předhůří Chřibů. Kudlovická pahorkatina leží v sev.–vých. části Kyjovské pahorkatiny.

Geomorfologické vymezení Kudlovické pahorkatiny.
Geomorfologické vymezení Kudlovické pahorkatiny.

Podloží Kudlovické pahorkatiny je v jih.–záp. části tvořeno jíly a písky bzeneckého souvrství vídeňské pánve, v sev.–vých. části převládají spíše pontské pestré jíly s vložkami písků odpovídající valtickým štěrkovým vrstvám. V podhůří Chřibů vystupují paleogenní sedimenty vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V nižší jih.–vých. části oblasti, směrem k úvalu řeky Moravy, se vyskytují různě mocné překryvy sprašísprašových hlín. V okolí pravostranných přítoků řeky Moravy se na přilehlých svazích objevují deluviofluviální sedimentydejekčních (výplavových) kuželů. Údolní nivy přítoků jsou vyplněny fluviálními sedimenty.

Plochý reliéf Kudlovické pahorkatiny v okolí Boršic. Na obzoru trojvrší Holého Kopce, Buchlova a Modly.
Plochý reliéf Kudlovické pahorkatiny v okolí Boršic. Na obzoru trojvrší Holého Kopce, Buchlova a Modly.

Kudlovická pahorkatina tvoří úzký pruh  plochého terénu mezi okrajovým svahem Stupavské vrchoviny ve Chřibech na SZ a sníženinou Dolnomoravského úvalu na JV. Povrch pahorkatiny se pozvolna sklání JV směrem, mělce se do něho zařezávají údolí vodních toků směřujících k řece Moravě. Reliéf je tvořen širokými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Při přechodu do ploššího georeliéfu se obvykle uložily náplavové kužely. Na ukloněných svazích se vytvořila síť strží. Nejvyšší bodem je kóta Hradská (298 m), významnými body jsou Na Větráku (290 m) a Trávníky (271 m).

Cisterciácký klášter ve Velehradě byl zbudován v údolí Salašky.
Cisterciácký klášter ve Velehradě byl zbudován v údolí Salašky.

Oblastí protékají pravostranné přítoky řeky Moravy, které ovšem pramení ve Chřibech. Směrem od SV k JZ to jsou Vrbka, Kudlovický potok, Jankovický potok, Jalubský potok, SalaškaZlechovský potok.

Archeologický skanzen v Modré.
Archeologický skanzen v Modré.

Kudlovická pahorkatina se rozprostírá převážně ve 2. vegetačním stupni a je bezlesá. Hojně se vykytují sady a v již. části také vinice. Ráz zemědělské krajiny významně dotvářejí agrární terasy. V podcelku se nachází nejvýznamnější moravské poutní místo Velehrad a také nově budovaný archoskanzen v Modré při lokalitě původního velkomoravského osídlení v sousedství Velehradu.

Související obrázky:

Vážanská vrchovina

Geomorfologický pocelek Vážanská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 47 km2, střední výšce 287 m a středním sklonu 5°16´. Na J a JZ je vymezena Mutěnickou pahorkatinou, na S ji převyšují Chřiby, na SV hraničí údolím Dlouhé řekyKudlovickou pahorkatinou a na JV spadá do Dolnomoravského úvalu. Vážanská vrchovina leží v sev.–vých. části Kyjovské pahorkatiny.

Geomorfologické vymezení Vážanské vrchoviny.
Geomorfologické vymezení Vážanské vrchoviny.

Podloží Vážanské vrchoviny tvoří převážně paleogenní sedimenty vsetínskýchluhačovických vrstev zlínského souvrství (místy i lukovských vrstev soláňského souvrství) račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V již. a jih.–vých. části oblasti je doprovází jíly a písky dubňanského souvrství Vídeňské pánve. Značná část oblasti, zejména v nižších polohách, je překryta překryvy sprašísprašových hlín.

Menší pískovcové lomy v lese pod Ořechovem.
Menší pískovcové lomy v lese pod Ořechovem.

Vážanská vrchovina vytváří zvlněnou krajinou s nesovislým ústředním hřbetem Z–V směru. Hřbet i výběžky ze sousedící vyšší Stupavské vrchoviny (Chřiby) jsou široké, zaoblené a ve vrcholových polohách s menšími erozně–denudačními plošinami. Geomorfologicky se jedná o kernou vrchovinu s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Na více místech byly svahy upraveny do agrárních teras. V úpatních polohách vyššího georeliéfu se vyskytují náplavové kužely.

Nejvyšším bodem jsou Záhumenice (389 m) — široce zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pískovce luhačovských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky. Významnými body jsou Hačky (347 m) a Rovina (357 m).

Zemědělské terasy nad Stříbrnicemi.
Zemědělské terasy nad Stříbrnicemi.

Vážanská vrchovina leží v 1. až 2. vegetačním stupni a je nepatrně zalesněná dubovými pařezinami a akátovými lesíky. Hojné jsou sady, pomístně vinice. Z geologického hlediska jsou zajímavými lokalitami PP Ježovský lom s odkryvem flyšových hornin a PP Medlovský lom s odkryvy jaspisových porcelanitů. Medlovické porcelanity vznikly následným vypálením původních jílů při vyhoření lignitové sloje, patrně za spoluúčasti úniků zemního plynu.

Související obrázky:

Věteřovská vrchovina

Geomorfologický podcelek Věteřovská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 34 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°50´. Téměř v celém obvodu je ohraničena níže položenou Mutěnickou pahorkatinou, pouze sev. část hraničí v krátkém úseku se Ždánickým lesem, Litenčickou pahorkatinouChřiby. Věteřovská vrchovina leží ve střed. části Kyjovské pahorkatiny. Pokračovat ve čtení „Věteřovská vrchovina“

Související obrázky:

Mutěnická pahorkatina

Geomorfologický podcelek Mutěnická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 365 km2, střední výšce 224 m a středním sklonu 3°07´.  Na Z až SZ je vymezena Ždánickým lesem, na S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní až jih.–záp. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Mutěnická pahorkatina leží ve střed. až jih.–záp.  části Kyjovské pahorkatiny. Pokračovat ve čtení „Mutěnická pahorkatina“

Související obrázky:

Kyjovská pahorkatina

Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 482 km2 , střední výšce 235 m a středním sklonu 3°30´. Na JZ je vymezena Ždánickým lesem, na SZ až S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní a již. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Kyjovská pahorkatina se nachází v jih.–vých. části geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty. Pokračovat ve čtení „Kyjovská pahorkatina“

Související obrázky:

Halenkovická vrchovina

Geomorfologický podcelek Halenkovická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 118 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°34´. Ze SZ je vymezena Zdouneckou brázdou, ze SV Hornomoravským úvalem a z JV Dolnomoravským úvalem. Z J až JZ je vymezena mírně převyšující Stupavskou vrchovinou. Halenkovická vrchovina leží v sev.–vých. části ChřibůPokračovat ve čtení „Halenkovická vrchovina“

Související obrázky:

Stupavská vrchovina

Geomorfologický podcelek Stupavská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 217 km2 , střední výšce 375 m a středním sklonu 7°47´. Oblast je na SV vymezena Halenkovickou vrchovinou, na JV svým reliéfem terénu níže položenou Kyjovskou pahorkatinou a na Z a SZ Litenčickou pahorkatinou, respektive sníženinou Zdounecké brázdy. Stupavská vrchovina leží v jih.–záp. až střed. části geomorfologického celku Chřiby. Pokračovat ve čtení „Stupavská vrchovina“

Související obrázky:

Chřiby

Chřiby jsou členitá vrchovina o rozloze 335 km2, střední výšce 343 m a středním sklonu 7°00´. Pohoří má přibližně oválný tvar o rozměrech cca 35 × 10 km, který je orientován od JZ k SV.  Chřiby leží ve střed. až sev.–vých. části geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty. V  rámci Středomoravských Karpat mají Chřiby nejvyšší a nejvýrazněji členěný reliéf. Pokračovat ve čtení „Chřiby“

Související obrázky:

Zdounecká brázda

Zdounecká brázda je úzká a tektonicky podmíněná deprese o rozloze 45 km2, střední výšce 255 m a středním sklonu 3°16´. Ze SZ je vymezena Orlovickou vrchovinou a Bučovickou pahorkatinou a ze SV Středomoravskou nivou. Z JV se nad Zdouneckou brázdou prudce zvedají svahy Chřibů. Zdounecká brázda leží v sev.–vých. části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení „Zdounecká brázda“

Související obrázky: