Bučovická pahorkatina

Geomorfologický podcelek Bučovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 415 km2, střední výšce 282 m a středním sklonu 3°29´. Oblast je z J vymezena údolím říčky Litavy od Ždánického lesa, ze Z Vyškovskou bránou, ze S Hornomoravským úvalem a z V masívem Orlovické vrchoviny a sníženinou Zdounecké brázdy. Bučovická pahorkatina prstencovitě vyplňuje z již., záp. a sev. části vnější okraj Litenčické pahorkatiny a obepíná tak vyšší georeliéf Orlovické vrchoviny.

Geomorfologické rozdělení Bučovické pahorkatiny.
Geomorfologické rozdělení Bučovické pahorkatiny.

V rámci Bučovické pahorkatiny je vymezeno pět geomorfologických okrsků:

Podloží Bučovické pahorkatiny tvoří převážně neogenní badenská klastika, vrstevnaté vápnité jíly s polohami písků a štěrků a bazální a okrajová klastika kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). JV část oblasti budují horniny ždánicko–hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Převážná část oblasti je překryta pleistocenními překryvy sprašísprašových hlín.

Chlum (402 m) je nejvyšším bodem Bučovické pahorkatiny. Zajímavostí je masívní a spontánní rozšíření šeříku obecného (Syringa vulgaris L.) na lesní pasece na temeni kopce, které je zvláště patrné v období jeho kvetení.
Chlum (402 m) je nejvyšším bodem Bučovické pahorkatiny. Zajímavostí je masívní a spontánní rozšíření šeříku obecného (Syringa vulgaris L.) na lesní pasece na temeni kopce, které je zvláště patrné v období jeho kvetení.

Členitý reliéf Bučovické pahorkatiny je charakteristický svými plochými hřbety a široce rozevřenými údolími úvalovitéhoneckovitého tvaru. Místy se vyskytují kryopedimenty. V oblasti se nachází území s četnými, dobře zachovanými zbytky pobadenského zarovnaného povrchu. Některé svahy jsou uměle terasovány. Nejvyšším bodem podcelku je Chlum (402 m).

Větrnická vrchovina

Větrnická vrchovina je plochá , místy však relativně členitá vrchovina tvořená převážně převážně neogenními bazálními a okrajovými vápnitými písky a štěrky, vrstevnatými badenskými vápnitými jíly s polohami podřazených písků a štěrků a vrstevnatými písčitými vápnitými jíly kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat).

Hlaváček jarní (Adonis vernalis).
Hlaváček jarní (Adonis vernalis).

Větrnická vrchovina leží v jih.–záp. části Bučovické pahorkatiny. Reliéf tvoří výrazná neotektonicky a litologicky (různá odolnost hornin) podmíněná terénní elevace ve tvaru protáhlého hřbetu, dosahujícího nejvyšších výšek v sev.–vých. části okrsku. Nejvyšším bodem je Větrník (394 m).

NPR Větrníky.
NPR Větrníky.

Oblast, ležící ve 2. až 3. vegetačním stupni, je převážně bezlesá, pouze v jih.–záp. části středně zalesněná převážně dubovými porosty. Prvkem ochrany přírody je NPR Větrníky (vyhlášena 1925), která je významná mozaikou stepních trávníků a mezofilních křovin s výskytem hlaváčku jarního (Adonis vernalis), sasanky lesní (Anemone sylvestris), třemdavy bílé (Dictamnus albus) nebo kosatce různobarvého (Iris versicolor).

Kučerovská pahorkatina

Kučerovská pahorkatina je členitá pahorkatina tvořená převážně neogenními badenskými klastiky, vrstevnatými vápnitými jíly s polohami písků a štěrků (baden), místy s litothamniovými vápenci a bazálními i okrajovými klastiky kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). Převážná část oblasti je překryta pleistocenními překryvy sprašísprašových hlín.

Kučerovská pahorkatina leží v jih.–záp. části Bučovické pahorkatiny. Území je tvořeno mírně zvlněným nižším reliéfem s příznačnými široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými údolími. Významnými body jsou Homole (336 m), Kopaniny (342 m), Lutršték (321 m).

Kučerovská pahorkatina leží ve 2. až 3. vegetačním stupni a je nepatrně zalesněná smíšenými listnatými porosty s převahou dubu. V jih.–záp. části se nacházejí vinice. Ojediněle jsou zachovány zbytky stepních trávníků v PR Stepní stráně. Paleontologicky hodnotné výchozy neogenních vápenců chrání PP Mechovkový útesPP Hřebenatkový útes.

Pozn.: Poblíž sev. okraje obce Němčany (u Slavkova) se nachází v opuštěné pískovně největší doposud známý mrazový klín v České republice. Je založen v píscích badenského stáří na rozvodním hřbetu a má hloubku 6,5 m a maximální šířku 11,2 m. Mrazový klín je vyplněn hlinitým a písčitým materiálem včetně fosilních půd, které vznikaly na spraších na původním terénu. Ve své dnešní formě vznikl v podmínkách permafrostu za velmi studeného podnebí ve svrch. pleistocénu. Mrazový klín je vyhlášen jako PP Mrazový klín.

Tištínská pahorkatina

Tištínská pahorkatina je plochá pahorkatina budovaná převážně neogenními klastiky a vrstevnatými vápnitými jíly s polohami písků a štěrků (baden), místy i bazálními a okrajovými klastiky kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). Převážná část oblasti je překryta překryvy sprašísprašových hlín.

Tištínská pahorkatina, ležící v sev. části Bučovické pahorkatiny, přechází plynule do rovin Vyškovské brány a Hornomoravského úvalu. Území je tvořeno plochým reliéfem s typickými plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a plochými úvalovitými údolími.

Oblast leží ve 2. až 3. vegetačním stupni. Krajina je charakteristická převážně intenzívním zemědělským využitím bez výraznějšího pokryvu lesních porostů.

Dřínovská pahorkatina

Dřínovská pahorkatina je členitá pahorkatina tvořená převážně neogenními klastiky a vrstevnatými vápnitými jíly s polohami písků a štěrků (baden), místy i bazálními a okrajovými klastikykroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). Převážná část oblasti je překryta překryvy sprašísprašových hlín. Z půdních typů převažují hnědozemě a černozemě hnědozemní, půdy jsou písčité až hlinitopísčité, vysoce propustné a silně vysýchavé.

Dřínovská pahorkatina leží v sev. části Bučovické pahorkatiny. Území je tvořeno erozně–denudačním reliéfem s typickými široce zaoblenými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Ve vých. části území dosahuje reliéf větších nadmořských výšek než v záp. části území. Významným bodem je Vejvaň (298 m).

Dřínovská pahorkatina leží ve 2. až 3. vegetačním stupni a je převážně bezlesá, pouze v sev.–vých. části nepatrně zalesněná pařezinami s převahou dubu a příměsí lípy. V území se nachází NPP Křéby s výskytem xerotermní trávobylinné vegetace a vzácnými a chráněnými druhy rostlin a živočichů jako jsou koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) nebo hlaváček jarní (Adonis vernalis).

Brankovická pahorkatina

Brankovická pahorkatina je členitá pahorkatina tvořená převážně paleogenními sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství, v menší míře i němčického (podmenilitového) a menilitového souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Místy jsou překryty neogenními bazálními klastiky a vápnitými jíly s polohami nítkovických písků a štěrků kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). Velmi časté jsou překryvy sprašísprašových hlín.

Brankovická pahorkatina, ležící v již. a jihových. části Bučovické pahorkatiny, se rozprostírá kolem říčky Litavy. Na JV ji krátkým úsekem protíná Kyjovka s chrakteristickým ohybem pod městečkem Koryčany. Území je tvořeno erozně–denudačním reliéfem s erozními plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a rozevřenými úvalovitými a neckovitými údolími, místy i  s nivačními sníženinami. Mírně zvlněný povrch okrsku pozvolně stoupá k výraznému suku Chlum (402 m), který je tvořen slepenci a pískovci. JZ od Brankovic se nachází výrazné konkávní svahy typu kryopedimentů. Nejvyšším bodem je Chlum (402 m), významnými body jsou Bralová (400 m) a Vinohrad (336 m).

Kvetoucí dříny (Cornus mas. L.) v NPP Malhotky.
Kvetoucí dříny (Cornus mas. L.) v NPP Malhotky.

Brankovická pahorkatina leží ve 2. až 3. vegetačním stupni, je málo zalesněná s rozptýlenými lesy. Převládají dubové pařeziny a borové porosty s dubem. V jihových. části se nachází vinice, roztroušeně zbytky teplomilných společenstev v NPR Strabišov–Oulehla, PP BralováPP Přehon s výskytem koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), vstavačů (Orchis sp.) nebo střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus). Teplomilná společensta, převážně stepního charakteru jsou zachovány v NPP Malhotky, PR HaškyPP Roviny sev. od Nevojic.

Třemdava bílá (Dictamnus albus).
Třemdava bílá (Dictamnus albus) v NPP Malhotky.

Přečtěte si také

  • Litenčická pahorkatina13.4.2014 Litenčická pahorkatina Geomorfologický celek Litenčická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze […]
  • Zdounecká brázda16.4.2014 Zdounecká brázda Zdounecká brázda je úzká a tektonicky podmíněná deprese o rozloze 45 km2, střední výšce […]
  • Středomoravské Karpaty5.4.2014 Středomoravské Karpaty Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v […]
  • Orlovická vrchovina16.4.2014 Orlovická vrchovina Orlovická vrchovina je členitá vrchovina s rozlohou 128 km2, střední výškou 346 m a […]

Související obrázky:

Napsat komentář