Zdounecká brázda

Zdounecká brázda je úzká a tektonicky podmíněná deprese o rozloze 45 km², střední výšce 255 m a středním sklonu 3°16´. Ze SZ je vymezena Orlovickou vrchovinou a Bučovickou pahorkatinou a ze SV Středomoravskou nivou. Z JV se nad Zdouneckou brázdou prudce zvedají svahy Chřibů. Zdounecká brázda leží v sv. části Litenčické pahorkatiny.

V rámci Zdounecké brázdy jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky:

•  Roštínská brázda a
• Jarohněvická brázda.

Podloží Zdounecké brázdy je tvořeno paleogenními jílovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky a specificky také sedimenty zdounecké jednotky vnější skupiny příkrovů. Převážná část oblasti je překryta překryvy spraší a sprašových hlín, dno brázdy je vyplněno nivními hlínami říčky Kotojedky.

Reliéf je tektonicky podmíněná protáhlá terénní deprese s výrazným jv. omezením. Dno deprese má převážně pahorkatinný ráz s povrchem sklánějícím se podél Kotojedky k SV. Nejvyšším bodem jsou Stráně (332 m).

Oblast Zdounecké brázdy odvodňuje říčka Kotojedka a její levostranný přítok Olšinka.

Roštínská brázda

Roštínská brázda je tektonicky podmíněná deprese rázu členité pahorkatiny ležící ve stř. a jz. části Zdounecké brázdy. Podloží je tvořeno paleogenními jílovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Při úpatí Chřibů se ve fragmentech vyskytují rovněž sedimenty zdounecké jednotky. Severovýchodní svahy roštínské brázdy jsou překryty překryvy spraší a sprašových hlín. Samotné dno brázdy je vyplněno nivními hlínami říčky Kotojedky.

Roštínská brázda je tvořena tektonicky podmíněnou, k SV se sklánějící protáhlou depresí se široce zaoblenými rozvodními hřbety a širokými údolími. Dno deprese má ráz členité pahorkatiny. Oblast je na JV výrazně omezená přímočaře probíhajícím svahem na tektonické linii. Údolí Kotojedky má ze strukturně-tektonických příčin levý břeh vyšší a příkřejší než pravý. Mezi Kotojedkou a jejím přítokem Olšinkou vystupuje široce zaoblený rozvodní hřbet, vrcholící nejvyšším bodem Stráně (332 m), významným bodem jsou Kuchyňky (287 m).

Oblast Roštínské brázdy leží ve 2. až 3. vegetačním stupni a je nepatrně zalesněná. Předmětem ochrany přírody je výskyt teplomilné květeny v PP Drážov s výskytem vzácné teplomilné květeny – vstavačovití (Orchidaceae), oman mečolistý (Inula ensifolia), hořec křížatý (Gentiana cruciata).

Jarohněvická brázda

Jarohněvická brázda je tektonicky podmíněná deprese rovinatého charakteru ležící v sv. části Zdounecké brázdy. Podloží je tvořeno paleogenními jílovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Převážná část oblasti je překryta překryvy spraší a sprašových hlín, dno brázdy je vyplněno nivními hlínami říčky Kotojedky.

Reliéf Jarohněvické brázdy má v podstatě zcela rovinatý charakter a plynule přechází na SV do Středomoravské nivy. Jarohněvická brázda leží ve 2. vegetačním stupni a je bezlesá. Krajině dominuje intenzívní zemědělská výroba.

Zdroje:

1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.