Orlovická vrchovina

Orlovická vrchovina je členitá vrchovina s rozlohou 119 km2, střední výškou 346 m a středním sklonem 4°42´.  Na J, Z a S ji obepíná Bučovická pahorkatina, z V je vymezena Zdouneckou brázdou. Orlovická vrchovina leží ve střední části Litenčické pahorkatiny.

Geomorfologické rozdělení Orlovické vrchoviny.
Geomorfologické rozdělení Orlovické vrchoviny.

V rámci Orlovické vrchoviny jsou vymezeny tři geomorfologické okrsky:

Podloží Orlovické vrchoviny tvoří převážně vápnité jíly s polohami písků a štěrků (nítkovické štěrky a štěrky zborovského typu) kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). V z. části oblasti se vyskytují rovněž neogenní bazální a okrajová klastika a vrstevnaté vápnité jíly s polohami písků a štěrků (baden). V nižších okrajových částech se vyskytují překryvy sprašísprašových hlín.

Orlovická vrchovina zaujímá nejvyšší polohy Litenčické pahorkatiny. Její osou je nesouvislý hřbet, v zásadě orientovaný ve směru Z–V. V tomto směru se zároveň zužuje a snižuje. Sedla rozdělují hřbet na tři značně samostatné části, z nichž část na Z přesahuje výšku 500 m a na V nedosahuje výšek 400 m. Území má výrazně k S a V nakloněný tektonicky a strukturně podmíněný reliéf  se zaoblenými hřbety, vesměs širokými údolími a sedly. Prudší svahy jsou orientovány k J. Nejvyšším bodem je vrchol Hradisko (518 m).

Oblast odvodňují drobnější přítoky říček Hané, LitavyKotojedky.

Lhotská vrchovina

Lhotská vrchovina je členitá vrchovina tvořená převážně neogenními bazálními a okrajovými klastiky a vrstevnatými vápnitými jíly s polohami písků a štěrků (baden) a vápnitými jíly s polohami písků a štěrků a polymiktními nítkovickými štěrky kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). Převážná část oblasti je překryta překryvy sprašísprašových hlín.

Lhotská vrchovina, ležící v z. části Orlovické vrchoviny, se rozprostírá od nejvyšších částí položených na j. okraji při vrcholu Hradiska (518 m) dlouhými rozsochami k S, kam také směřují drobné vodní toky. Jejich údolí mají již v horních úsecích dosti zahloubený, stále však rozevřený ráz. Území má tektonicky a strukturně podmíněný reliéf se zaoblenými hřbety a vesměs hlubokými a rozevřenými údolími. Nejvyšší bodem je výrazný suk Hradiska (518 m).

Vrchol Hradiska (518 m) je nejvyšším vrcholem Orlovické vrchoviny a tím i Litenčické pahorkatiny.
Vrchol Hradiska (518 m) je nejvyšším vrcholem Orlovické vrchoviny a tím i Litenčické pahorkatiny.

Lhotská vrchovina leží ve 2. až 3. vegetačním stupni. Území je převážně zalesněné smíšenými listnatými porosty s převahou dubu, časté jsou dubové pařeziny s příměsí lípy a habru, pomístně se vyskytují borové a smrkové monokultury. V oblasti se nachází PP Roznitál, kde předmětem ochrany je lada s teplomilnou vegetací. V PR Ve žlebcách je předmětem ochrany smíšený listnatý porost s bohatým keřovým podrostem. Zachování xerotermních rostlinných a živočišných společenstev ponticko-panonského typu je předmětem ochrany v PP Nad Medlovickým potokem.  V Orlovicích se nacházejí pozůstatky středověkého hradu Orlov.

Zdislavická vrchovina

Zdislavická vrchovina je členitá vrchovina tvořená převážně vápnitými jíly s polohami písků a štěrků a polymiktními nítkovickými štěrky kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). V okrajových částech se vyskytují překryvy sprašísprašových hlín.

Zdislavická vrchovina leží ve střední části Orlovické vrchoviny. Hřbet vrchoviny, která je již bez rozsoch, je pravidelný, s ústřední polohou vrcholu Kleštěnec (493 m). Území má tektonicky a strukturně podmíněný reliéf se zaoblenými hřbety a různou měrou zaoblenými údolími. Svahy jsou relativně přímočaré, bez výraznějších erozních zářezů. Nejvyšším bodem je Kleštěnec (498 m).

Oblast leží ve 2. až 3. vegetačním stupni a je převážně zalesněná smíšenými listnatými porosty s převahou dubu, místy se vyskytují smrkové monokultury.

Medlovská vrchovina

Medlovská vrchovina je plochá vrchovina tvořená převážně vápnitými jíly s polohami písků a štěrků zborovského typu kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). Převážná část oblasti je překryta překryvy sprašísprašových hlín.

Medlovská vrchovina leží ve v. části Orlovické vrchoviny. Reliéf oblasti postupně stoupá od sedla (330 m) ležícího z. od Medlova směrem k V ke kótě Troják (396 m). Území má erozně-denudační reliéf se zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami a různou měrou zaoblenými údolími. Krajinu rozčleňují četná suchá údolí, úpady a strže. Nejvyšším bodem je Troják (396 m).

Oblast leží ve 2. až 3. vegetačním stupni, je středně zalesněná s převahou dubových pařezin s příměsí lípy a habru.

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *