Orlovická vrchovina

Orlovická vrchovina je členitá vrchovina s rozlohou 128 km2, střední výškou 346 m a středním sklonem 4°42´.  Z J, Z a S ji obepíná Bučovická pahorkatina, z V je vymezena Zdouneckou brázdou. Orlovická vrchovina leží ve střed. části Litenčické pahorkatiny.

Geomorfologické rozdělení Orlovické vrchoviny.
Geomorfologické rozdělení Orlovické vrchoviny.

V rámci Orlovické vrchoviny jsou vymezeny tři geomorfologické okrsky:

Podloží Orlovické vrchoviny tvoří převážně vápnité jíly s polohami písků a štěrků (nítkovické štěrky a štěrky zborovského typu) kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). V záp. části oblasti se vyskytují rovněž neogenní bazální a okrajová klastika a vrstevnaté vápnité jíly s polohami písků a štěrků (baden). V nižších okrajových částech se vyskytují překryvy spraší a sprašových hlín.

Orlovická vrchovina zaujímá nejvyšší polohy Litenčické pahorkatiny. Její osou je nesouvislý hřbet, v zásadě orientovaný ve směru Z–V. V tomto směru se zároveň zužuje a snižuje. Sedla rozdělují hřbet na tři značně samostatné části, z nichž okrajový na Z přesahuje výšku 500 m a vých. nedosahuje výšek 400 m. Území má výrazně k S a V nakloněný tektonicky a strukturně podmíněný reliéf  se zaoblenými hřbety, vesměs širokými údolími a sedly. Vrchovina má vesměs prudší svahy k J. Nejvyšším bodem je vrchol Hradisko (518 m).

Oblast odvodňují drobnější přítoky říček Hané, Litavy a Kotojedky.

Lhotská vrchovina

Lhotská vrchovina je členitá vrchovina tvořená převážně neogenními bazálními a okrajovými klastiky a vrstevnatými vápnitými jíly s polohami písků a štěrků (baden) a vápnitými jíly s polohami písků a štěrků a polymiktními nítkovickými štěrky kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). Převážná část oblasti je překryta překryvy spraší a sprašových hlín.

Lhotská vrchovina, ležící v záp. části Orlovické vrchoviny, se rozprostírá od nejvyšších částí položených na již. okraji při vrcholu Hradiska (518 m) dlouhými rozsochami k S, kam také směřují drobné vodní toky. Jejich údolí mají již v horních úsecích dosti zahlobený, stále však rozevřený ráz. Území má tektonicky a strukturně podmíněný reliéf se zaoblenými hřbety a vesměs hlubokými a rozevřenými údolími. Nejvyšší bod okrsku je výrazný suk Hradiska (518 m).

Vrchol Hradiska (518 m) je nejvyšším vrcholem Orlovické vrchoviny a tím i Litenčické pahorkatiny.
Vrchol Hradiska (518 m) je nejvyšším vrcholem Orlovické vrchoviny a tím i Litenčické pahorkatiny.

Lhotská vrchovina leží ve 2. až 3. vegetačním stupni. Území je převážně zalesněné smíšenými listnatými porosty s převahou dubu, časté jsou dubové pařeziny s příměsí lípy a habru, pomístně se vyskytují borové a smrkové monokultury. V Orlovicích se nacházejí pozůstatky středověkého hradu Orlov.

Zdislavická vrchovina

Zdislavická vrchovina je členitá vrchovina tvořená převážně vápnitými jíly s polohami písků a štěrků a polymiktními nítkovickými štěrky kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). V okrajových částech se vyskytují překryvy spraší a sprašových hlín.

Zdislavická vrchovina leží ve střed. části Orlovické vrchoviny. Hřbet vrchoviny, která je již bez rozsoch, je pravidelný, s ústřední polohou vrcholu Kleštěnce (493 m). Území má tektonicky a strukturně podmíněný reliéf se zaoblenými hřbety a různou měrou zaoblenými údolími. Svahy jsou relativně přímočaré, bez výraznějších erozních zářezů. Nejvyšším bodem je Kleštěnec (493 m).

Oblast leží ve 2. až 3. vegetačním stupni a je převážně zalesněná smíšenými listnatými porosty s převahou dubu, místy se vyskytují smrkové monokultury.

Medlovská vrchovina

Medlovská vrchovina je plochá vrchovina tvořená převážně vápnitými jíly s polohami písků a štěrků zborovského typu kroměřížského souvrství karpatské předhlubně (karpat). Převážná část oblasti je překryta překryvy spraší a sprašových hlín.

Medlovská vrchovina leží ve vých. části Orlovické vrchoviny. Terén oblasti postupně stoupá od sedla (330 m), ležícího záp. od Medlova směrem k V ke kótě Troják (296 m). Území má erozně–denudační reliéf se zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami a různou měrou zaoblenými údolími. Krajinu rozčleňují četná suchá údolí, úpady a strže. Nejvyšším bodem je Troják (396 m).

Oblast leží ve 2. až 3. vegetačním stupni, je středně zalesněná s převahou dubových pařezin s příměsí lípy a habru.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.