Permafrost

Permafrost (dlouhodobě zmrzlá půda) představuje horniny a zeminy zemské kůry, jejichž teplota je více než dva roky pod bodem mrazu. Permafrost vzniká v oblastech pevnin, kde teplota v zimních měsících klesá pod bod mrazu a zmrzlá půda v létě zcela neroztává. Jsou to polární a velehorské oblasti, které mají tzv. zápornou tepelnou bilanci. Znamená to, že v těchto územích je z povrchu půdy vyzařováno více tepla, než půda dostává slunečním zářením a z nitra Země. Permafrost je tedy definován výhradně na základě teploty.

V některých oblastech nacházíme suchý permafrost, tj. zmrzlé horniny a zeminy bez vody. Ve většině hornin a zemin je však přítomna voda, která při ochlazení půdy zcela nebo z větší části přechází v pevné skupenství a mění se v podzemní led. Zamrzání vody v horninách a zeminách podstatně mění jejich fyzikálně mechanické, filtrační, tepelné a jiné vlastnosti. Sypké zeminy zpevněné ledem se mění v pevné s vlastnostmi podobnými skalním horninám.

Permafrost je dynamický systém, který je spjat s ostatními složkami krajinné sféry a který reaguje na změny v ní probíhající. Na změny podnebí nebo vegetačního krytu reaguje permafrost degradací, tj. zmenšováním své mocnosti, nebo naopak agradací, tj. zvětšováním mocnosti.

« Back to Glossary Index

Napsat komentář