Hustopečská pahorkatina

Geomorfologický podcelek Hustopečská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 39 km2, střední výšce 228 m a středním sklonu 3°56´. Oblast na SV hraničí s Boleradickou vrchovinou a na JZ s Dyjsko-moravskou pahorkatinou. Krátkou SZ hranici sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem. Hustopečská pahorkatina leží v jz. části Ždánického lesa.

Geomorfologické rozdělení Hustopečské pahorkatiny.
Geomorfologické rozdělení Hustopečské pahorkatiny.

V rámci geomorfologického podcelku Hustopečské pahorkatiny jsou vymezeny tři geomorfologické okrsky:

Podloží Hustopečské pahorkatiny budují převážně paleogenní sedimenty ždánicképouzdřanské jednotky vnější skupiny příkrovů, které jsou prakticky v celé oblasti překryty mohutnými překryvy sprašísprašových hlín.

Reliéf Hustopečské pahorkatiny tvoří k JV ukloněná pahorkatina s měkce zaoblenými rozvodními polohami se zbytky zarovnaného povrchu, mladými, převážně suchými údolími, úpady a kryopedimenty v úpatí svahů. Severozápadně od Hustopečí se nachází výrazná terénní Hustopečská sníženina. Svahy jsou nezřídka terasovány pro vinohrady. Nejvyšším bodem jsou Uherčické Staré hory (312 m).

Starovická pahorkatina

Starovická pahorkatina je členitá pahorkatina ležící v sz. části Hustopečské pahorkatiny. Podloží budují flyšové horniny pouzdřanskéždánické jednotky vnější skupiny příkrovů, které jsou překryty neogennímikvartérními sedimenty Vídeňské pánve.

Horniny pouzdřanské jednotky vystupují Z od linie Popice – Uherčice. V podloží se objevuje kompletní sled členů pouzdřanské jednotky: pouzdřanské slíny, uherčické souvrství, boudecké slíny, křepické souvrstvíšakvické slíny. Východně od zmíněné linie vystupují horniny ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky. Pelitické facie jsou označovány jako hustopečské slíny, psamitické facie jsou označovány jako ždánické pískovce. V nadloží hornin ždánicko-hustopečského souvrství se vyskytují již neogenní šakvické slíny a jílovce pavlovického souvrství.

Z kvartérních sedimentů jsou rozšířené překryvy sprašísprašových hlín. V podsvahových polohách se objevují polygenetické a deluviální sedimenty. Dna údolí vyplňují nivní hlíny.

Reliéf má erozně-denudační charakter s plošinami a široce zaoblenými rozvodními hřbety se zbytky zarovnaného povrchu a mladými, vesměs suchými údolími. Četné jsou agrární terasy. Nejvyšším bodem jsou Uherčické Staré hory (312 m), další významné body Uherčické Nové hory (307 m) a Žebrák (292 m).

Starovická pahorkatina leží v 1.—2. vegetačním stupni. Je nepatrně zalesněná převážně dubovými pařezinami, často s dubem pýřitým. Okrajově se vyskytuje stepní lada, časté jsou vinice a ovocné sady. V z. části leží NPR Pouzdřanská step – Kolby, která je významnou lokalitou stepní flóry a vegetace s navazujícím komplexem teplomilných doubravdubohabřin panonského typu.

Pozn.: na geoportálu Cenia existuje rozpor mezi vymezením hranic Starovické pahorkatiny. Na portálu je zařazena do geomorfologického celku Strachotínský kopec v rámci Dyjsko–moravské pahorkatiny.

Hustopečská sníženina

Hustopečská sníženina odděluje Starovickou pahorkatinu od vyššího a členitějšího terénu Boleradické vrchoviny. Je to plochá pahorkatina tvořená převážně paleogenními jílovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V oblasti se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). Překryvy tvoří deluviální sedimenty na kryopedimentech a také překryvy sprašísprašových hlín. Údolí vyplňují nivní hlíny.

Hustopečská sníženina leží v s. části Hustopečské pahorkatiny. Reliéf má erozně-denudační charakter s typickými suchými údolími a rozsáhlými, mírně ukloněnými kryopedimenty.

Hustopečská sníženina je bezlesá a leží převážně v 1. vegetačním stupni.

Starovičská pahorkatina

Starovičská pahorkatina je plochá pahorkatina tvořená převážně nevápnitými jíly a diatomity pavlovického souvrství, v oblasti Hrubého kopce (237 m) také paleogenními jílovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Vložky tvoří vápnité šakvické slíny.

Starovičská pahorkatina leží v jv. části Hustopečské pahorkatiny. Tvoří ji plochý, ukloněný erozně-denudační reliéf s typickými kryopedimentyagrárními terasami. Významnými body jsou Holý kopec (238 m) a Křížový vrch (250 m).

Starovičská pahorkatina je bezlesá a leží převážně v 1. vegetačním stupni, časté jsou vinice a ovocné sady.

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *