Pouzdřanská jednotka

Pouzdřanská jednotka souvisle vystupuje v úzkém, asi 25 km dlouhém pruhu před čelem ždánické jednotky mezi Pouzdřany a Slavkovem u Brna. Útržkovitě byla zjištěna v Pavlovských vrších a nachází se rovněž v podloží ždánické jednotky.

Stavba pouzdřanské jednotky

Pouzdřanská jednotka představuje nejvíce k SZ vysunutou příkrovovou strukturu Vnějších Západních Karpat, složenou z intenzívně zvrásněných a zešupinatělých sedimentů svrch. eocénueggenburgu. Je považována za tektonicky deformovanou výplň deprese (zálivu) v pokračování nesvačilského a vranovického kaňonu autochtonního paleogénu.

Geologický vývoj pouzdřanské jednotky

Pouzdřanské slíny

Ve vrstevním sledu pouzdřanské jednotky leží nejníže hnědé pouzdřanské slíny s čočkami moutnických vápenců. Jsou ekvivalentem šešorských slínů v ostatních jednotkách vnější skupiny příkrovů. Náležejí nejvyššímu eocénu až spod. oligocénu.

Pozn.: na geologické lokalitě Hrušky lze pozorovat konkrecionální lavice a čočky moutnického vápence obklopeného světle okrovými slíny a čočkovitými polohami tmavě hnědošedého vápnitého jílu. Moutnický vápenec lze petrograficky charakterizovat jako světle hnědošedý jílovitý vápenec (slínovec) bez patrných makrofaunistických zbytků.

Pouzdřanské slíny jsou hnědé a hnědošedé silně vápnité jílovce a slíny s proměnlivou příměsí prachu často koncentrovaného do čočkovitých lamin. Jedná se o batyální sedimenty uložené v eutrofních podmínkách.

Pozn.: Pouzdřanské slíny je možno v současnosti nejlépe pozorovat na lokalitě Pouzdřany — vinné sklepy ve svahu nad rybníkem, na J okraji obce Pouzdřany.

Uherčické souvrství

Uherčické souvrství s mocností 200—300 m leží v nadloží pouzdřanských slínů. Odpovídá menilitovému souvrství u ostatních jednotek vnější skupiny příkrovů. Uherčické souvrství zastupují hnědé a zelenošedé nevápnité jílovce s pyritovými konkrecemi. Stáří souvrství odpovídá období spod. oligocéneger.

Boudecké slíny

V nadloží uherčického souvrství leží boudecké slíny (oligocénmiocén). Jsou to nezřetelně vrstevnaté, silně vápnité, při bázi nahnědlé, výše světle šedé jílovce a slínovce s konkrecemi a vložkami dolomitů.

Pozn.: Boudecké slíny i uherčické souvrství je možno v současnosti nejlépe pozorovat na lokalitě Pouzdřany–Kolby na JZ svahu návrší Kolby, v krajní brázdě vinohradu při patě 4. a 5. terasy.

Křepické souvrství

Jako odraz sávské fáze alpinského vrásnění na boudecké slíny ostře nasedá křepické souvrství (ottnang), které má podobný vývoj jako krosněnské souvrství u ostatních jednotek vnější skupiny příkrovů. Tvoří jej drobně až středně rytmický flyš se střídáním světlých, slabě zpevněných vápnitých pískovců a tmavších prachovitých jílovců s vložkami limonitizovaných pelokarbonátů. Mocnost křepického souvrství je udávána kolem 400 m.

Pozn.: Křepické souvrství je možno v současnosti nejlépe pozorovat na lokalitě Pouzdřany – Stará cihelna ve starém hliništi, na úpatí návrší Kolby sv. od Pouzdřan.
Šakvické slíny

Šakvické slíny jsou jako nejmladší člen pouzdřanské jednotky litologicky prakticky shodné se stejným členem výplně šakvické synklinály, který představují šakvické slíny ždánické jednotky.

Napsat komentář