Panonské dubohabřiny (Svaz Carpinion)

Fytocenologie: Svaz Carpinion Issler 1931: Primulo veris-Carpinetum betuli Neuhäusl et Neuhäuslová ex Neuhäuslová-Novotná 1964, Fraxino pannonicae-Carpinetum betuli Soó et Borhidi in Soó 1962
Lesnická typologie: 1A9 Javorohabrová doubrava vápencová se strdivkou jednokvětou, PLO 35, 1C Suchá habrová doubrava (2 – s lipnicí, 3 – s válečkou),
1S Habrová doubrava na píscích (2 – válečková, 4 – se strdivkou, 5 – s tolitou, 6 – druhotná kostřavová s lipnicí úzkolistou, 8 – na oglejených půdách vátých písků), 1B1 Bohatá habrová doubrava lipnicová, 1D Obohacená habrová doubrava (1 – válečková na píscích, 3 – bršlicová v depresích, PLO 36, 4 – konvalinková, 5 – bažanková, 6 – strdivková, 8 – válečková), 1V2 Vlhká habrová doubrava bršlicová, 1O3 Lipová doubrava se třtinou rákosovitou, PLO 35, 1P3 Svěží březová doubrava vátých písků, 2X Dřínová doubrava s bukem.

Struktura a druhové složení

Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea agg.Q. robur) a poměrně častou příměsí javoru babyky (Acer campestre) a jeřábu břeku (Sorbus torminalis) v nižší úrovni stromového patra. V keřovém patře jsou význačně zastoupeny teplomilné keře Cornus mas, Euonymus verrucosa, Ligustrum vulgare, Rhamnus cathartica aj.

Panonské dubohabřiny jsou typickými lesními společenstvy Ždánického lesa.
Panonské dubohabřiny jsou významnými lesními společenstvy Ždánického lesa.

Bylinné patro nemá výraznější dominanty s výjimkou strdivky jednokvěté (Melica uniflora) v některých porostech. Dále se vyskytují běžné hájové druhy, např. Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare, Convallaria majalis, Dactylis polygama, Festuca heterophylla, Galium odoratum, Lathyrus vernus, Melica uniflora, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorumViola reichenbachiana.

Běžně jsou zastoupeny teplomilné druhy Carex michelii, Corydalis pumila, Lathyrus niger, Lithospermum purpurocaeruleum, Melittis melissophyllum, Primula veris, Pulmonaria mollisViola mirabilis, které v ostatních typech dubohabřin spíše chybějí. Na vyvýšených místech v širokých říčních nivách se vyskytuje větší množství vlhkomilných druhů přesahujících z navazujících tvrdých luhů. Mechové patro je vyvinuto málo nebo schází.

Ekologie

Hlubší a živinami bohaté, často vápnité půdy na flyšových pískovcích a jílovcích, miocénních sedimentechsprašových hlínách, vzácněji také aluviálních sedimentech. Panonské dubohabřiny se vyskytují nejčastěji v nižších částech svahů nebo v menších údolích a roklích, zatímco sušší místa v horních částech svahů a plošiny jsou zpravidla porostlé teplomilnými doubravami. Vzácně se vyskytují i na vyvýšených místech v nivách velkých
jihomoravských řek (Morava, Dyje).

Rozšíření

Pouze jižní Morava, hlavně Dyjsko-svratecký úval od Znojemska po okolí Brna, obvody Ždánického lesa, lesní celky v okolí Kobylí a Dolních Bojanovic, Pavlovské vrchyMilovický les, Hodonínsko, oblast soutoku MoravyDyje a jihozápadní výběžky Bílých Karpat.

Rozšíření panonských dubohabřin v ČR.
Rozšíření panonských dubohabřin v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Přečtěte si také

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...