Dyjsko–moravská niva

Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská niva je akumulační plošina niv řeky MoravyDyje. Podcelek má na území ČR rozlohu 375 km2, střední výšku 171 m a střední sklon 0°29´. Leží v již. části Dolnomoravského úvalu. Dyjsko–moravská niva je ze S vymezena Dyjsko–moravskou pahorkatinou, na V hraničí se Slovensko–moravskými Karpaty, na J přechází na území Slovenska a Rakouska a ze Z je postupně vymezena Valtickou pahorkatinou, Jihomoravskými Karpaty a Dyjsko–svrateckým úvalem.

Geomorfologické vymezení Dyjsko–moravské nivy.
Geomorfologické vymezení Dyjsko–moravské nivy.

Geologické podloží je tvořeno neogenními sedimenty vídeňské pánve, které jsou překryty mocnými nánosy kvartérních fluviálních sedimentů. Niva je tvořena především souvrstvím pleistocénních štěrkopísků, které překrývají holocenní písčitohlinité povodňové hlíny s roztroušenými valouny. Velká akumulace povodňových hlín je v okolí Moravy a Dyje i důsledkem tisícileté činnosti člověka v celém povodí obou velkých řek.

Fluviální sedimenty tvoří několikastupňovou soustavu říčních teras, rozčleněnou starými koryty a meandry řeky Dyje. Na některých, zejména vyšších částech, mohou být naváty překryvy spraší, sprašových hlínvátých písků.

Přírodní památka Osypané břehy. Řeka Morava se zde zakousává do mocných nánosů vátých písků.
Přírodní památka Osypané břehy. Řeka Morava se zde zakousává do mocných nánosů vátých písků.

Reliéf území představuje akumulační říční rovinu, četné říční meandry byly protnuty umělými koryty a vyskytují se zde mrtvá ramena. Uprostřed vystupují nízké terasy převáté v přesypy (tzv. hrúdy). V oblasti se nachází několik lokalit, ve kterých byla nebo doposud je prováděna těžba štěrkopísků. V oblasti se provádí rovněž těžba ropyzemního plynu.

Soutok Moravy a Dyje na česko–slovensko–rakouském trojmezí je nejnižším (148 m) a nejjižnějším místem Moravy. V území je velké množství přirozených vodních nádrží, většinou se jedná o odstavená říční ramena. Z větších umělých vodních nádrží je možno jmenovat spodní nádrž vodního díla Nové Mlýny, štěrkovny v okolí Topolné, Ostrožské Nové Vsi, Moravské Nové Vsi a Zámecký rybník u Lednice. V území je od roku 1982 vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. V nivě řeky Moravy vyl v letech 1936—1938 vybudován Baťův kanál. Měl sloužit k dopravě lignitu z Rohatce do Otrokovic, k nalepšení hladiny spod. vod po regulaci řeky Moravy a k zavlažování polí. Dnes je vyhledávanou turistickou atrakcí.

Zdymadla na křížení Baťova kanálu s říčkou Veličkou u Strážnice jsou důmyslným technickým dílem. Zdymadla regulují výšku vody v kanále na úroveň řeky.
Zdymadla na křížení Baťova kanálu s říčkou Veličkou u Strážnice jsou důmyslným technickým dílem. Zdymadla regulují výšku vody v kanále na úroveň řeky.

Převažující půdní typ v nivě je těžší, živinami bohatá fluvizem povodňových sedimentů. Fluvizemě se nachází především v lesních porostech. Objevují se zejména modální, glejové, oglejené a kambické subtypy. Dále od vodních toků, na zemědělsky obdělávaných půdách, se nachází černice vyvinuté z karbonátových eolických uloženin. Na místa s vyšší hladinou podpovrchové vody jsou vázány gleje fluvického subtypu. Na výše zmíněných hrúdech najdeme především regozemě arenickékambizemě arenické přecházející ve fluvizemě arenické až kambické. Okrajově do území zasahují černozemě modální ze spraší, případně černozemě arenické. Zbývající výměra připadá na antropogenní půdy — antropozemě a vodní plochy.

Vinařská obec Pavlov je vesnickou památkovou rezervací. Leží pod úpatím Děvína nad spodní novomlýnskou nádrží.
Vinařská obec Pavlov je vesnickou památkovou rezervací. Leží pod úpatím Děvína nad spodní novomlýnskou nádrží.

Dyjsko–moravská niva leží v 1. vegetačním stupni. Pro krajinný ráz jsou typické intenzívně obdělávané pole, louky a zbytky komplexů lužních lesů. Na soutoku Dyje a Moravy se dochovaly nejlepší ukázky panonských lužních lesů a největší rozlohy nížinných nivních luk v rámci České republiky. Pro oblast je charakteristická hustá síť meandrujících koryt, četná mrtvá ramena a zaplavované tůně, což přispělo k zachování původního charakteru krajiny. Koryto řeky Dyje má v této oblasti velmi přirozený průběh a velmi dobře zapadá do okolní krajiny.

V oblasti je díky zachovalosti přirozených přírodních podmínek vyhlášeno velké množství chráněných území. Nejzachovalejší území se nachází v nivě Dyje pod dolní novomlýnskou nádrží směrem k soutoku s Moravou. Lesy protkané sítí kanálů, mrtvých ramen a tůní byly v roce 1993 pod názvem Mokřady dolního toku Dyje zapsány do seznamu Ramsarské konvence. Zároveň byla celá tato část prohlášena za biosférickou rezervaci Dolní Morava.

Mezi nejvýznamnější chráněná území patří NPR Cahnov–SoutokNPR Ranšpurk s pralesními společenstvy tvrdého luhu a zaplavovanými loukami, NPR Křivé jezero se zachovalou částí nivy s přirozeným charakterem říčního koryta s porosty tvrdého a měkkého luhu, NPR Pastvisko u Lednice s mokřadními ekosystémy s významnými hnízdišti ptáků a NPR Lednické rybníky jako jedna z nejvýznamnějších ornitologických lokalit na území ČR.

 

Lednický park s minaretem.
Lednický park s minaretem.

Lednický zámek a zámecký park s rybníkem, který se svými průhledy od zámku k Minaretu patří k nejvýznamnějším kulturním památkám, patří k největším a nejnavštěvovanějším atrakcím na již. Moravě. Celý komplex je jedinečnou krajinářskou úpravou a spolu s dalšími architektonickými památkami Lednicko–valtického areálu je od roku 1997 památkou UNESCO.

Strážnické pomoraví

Přírodní park Strážnické Pomoraví je chráněné území rozkládající se kolem řeky Moravy na severozápad od města Strážnice. Bylo zřízeno vyhláškou Hodonínského Okresního úřadu v roce 1993 za účelem ochrany krajinného rázu údolní nivy řeky Moravy. Přibližně 31 km2 takto chráněné plochy představuje ukázku harmonické krajiny bezprostředního okolí přirozeného vodního toku se zbytky starých slepých ramen, mokrými loukami a fragmentem každoročně zaplavovaného lužního lesa. Tyto zlomky přirozené lužní krajiny doplňují staré sady, hodnotné hospodářské lesy a kulturní louky a vytvářejí spolu dnes již vzácný obraz oboustranně prospěšného soužití hospodařícího člověka a přírody. Oblast byla vyhlášena ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000 a je jedním z Významných ptačích území v rámci programu BirdLife International.

Národní kulturní památka – Slovanské hradiště v Mikulčicích. V 8. a 9. století velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 ha. Významné místo počátků naší státnosti. Místo možného působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina - Cyrila a sv. Metoděje. Místo nazývané Morava (grad Morava) nebo starobylé město Rasticovo (urbs antiqua Rastizi). Základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes 2.500 objevených hrobů, pozůstatky mohutného valu, kůlových mostů.
Národní kulturní památka – Slovanské hradiště v Mikulčicích. V 8. a 9. století velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 ha. Významné místo počátků naší státnosti. Místo možného působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina – Cyrila a sv. Metoděje. Místo nazývané Morava (grad Morava) nebo starobylé město Rasticovo (urbs antiqua Rastizi). Základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes 2.500 objevených hrobů, pozůstatky mohutného valu, kůlových mostů.

Oblast je nazývána též Moravskou Amazonií díky nepropustným a zaplavovaným půdám s lužními lesy a meandrujícím tokem řeky Moravy. Dále od koryta řeky se nacházejí záplavové louky, které jsou odděleny od lužního lesa ochrannou protipovodňovou hrází. Tato hráz má propusť a je možné vodu z jarních záplav regulovaně vypouštět na území luk a tím je zavlažovat. Geologický vývoj území je možné sledovat v rozsáhlých odkryvech v korytě řeky Moravy. Významné údaje o stáří říčních uloženin poskytují fosilní zbytky stromů. V jílech, spočívajících na bázi kvartéru na pravém břehu řeky Moravy u Strážnice, bylo datováno dřevo staré 44 tisíc let. Stáří dubového kmene z báze povodňových hlín u Bzence-Přívozu bylo stanoveno na 1940 let. Dalšími doklady o minulosti jsou rostlinné zbytky ze starých říčních ramen. Vzácně lze nalézt i kostizuby větších savců dochované v říčních meandrech.

PP Osypané břehy leží na rozhraní dvou druhů geologického podloží. Z jedné strany břeh budují váté písky a z druhé strany nivní (povodňové) hlíny.
PP Osypané břehy leží na rozhraní dvou druhů geologického podloží. Z jedné strany břeh budují váté písky a z druhé strany nivní (povodňové) hlíny.

Nejpozoruhodnějším jevem přírodního parku je volně se vyvíjející tok řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem. Zde na kontaktu řeky s okrajem vátých písků dochází ke značné erozi vedoucí k několikametrovým posunům koryta za rok. U plně vyvinutých meandrů nakonec dojde k protržení meandrové šíje a narovnání koryta, při kterém vznikají slepá nebo mrtvá ramena. Tyto pozůstatky meandrů jsou zajímavým vodním biootopem, pomalu se však zazemňují odumřelými rostlinami, příp. povodňovými splaveninami. Výjimečný úkaz probíhá dva kilometry jihovýchodně od Bzence-Přívozu. Řeka zde odebírá z mocného souvrství vátých písků a na třech místech vytváří strmé písečné stěny vysoké až 15 metrů. V roce 1999 byly tyto stěny s nejbližším okolím vyhlášeny jako PP Osypané břehy.

Přečtěte si také

  • Západní Karpaty22.3.2014 Západní Karpaty Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. […]
  • Vážanská vrchovina5.5.2014 Vážanská vrchovina Geomorfologický pocelek Vážanská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 47 km2, […]
  • Středomoravské Karpaty5.4.2014 Středomoravské Karpaty Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v […]
  • Ždánický les8.4.2014 Ždánický les Geomorfologický celek Ždánický les je plochá vrchovina ležící v jih.-záp. části […]

Napsat komentář