Antroposoly (Kultizem, Antrozem)

Jsou půdy výrazně ovlivněné lidskou činností. Půdní typ kultizem je definován, jako rostlá půda výrazně modifikovaná kultivačními a melioračními opatřeními a to do hloubek větších než při běžných agrotechnických postupech.

Jedná se tedy o půdy hluboce kypřené, kdy jsou původní půdní horizonty zcela přeměněny, nebo například o půdy odvodněné drenážním systémem, či kontaminované.

Půdní typ antropozem je pak půda člověkem zcela vytvořená z různých substrátů, k nimž se vážou i fyzikální a chemické charakteristiky tohoto půdního typu. Typickým příkladem antropozemí jsou půdy vzniklé rekultivací výsypek po povrchové těžbě hnědého uhlí, či skládek komunálního odpadu.

Způsob rekultivace, tedy například převrstvení či nepřevrstvení ornicí z jiných zdrojů, osázení stromy, osetí trávou či ponechání přirozené sukcesi se pak dále podílí na pedogenezi takových půd.

Klasifikační systém WRB rovněž rozlišuje dvě skupiny půd ovlivněných člověkem a to podle totožného kritéria. Nomenklatura je však jiná a ve vztahu k TSKP může být poněkud matoucí. Našim kultizemím odpovídá skupina anthrosoly a našim antropozemím pak technosoly.

Všechny do této chvíle zmíněné referenční třídy a v nich sloučené půdní typy se na území České republiky běžně vyskytují. Další tři třídy TKSP zařazuje spíše jako pozůstatek z dob Československé republiky. V České republice nebyl jejich výskyt potvrzen, ale na území Slovenska zdokumentovány jsou.

Kultizem (KU)

Půdy vzniklé kultivační činností člověka, která svým vlivem přesahuje vytvoření ornice a běžné zlepšování jejích vlastností minerálním a organickým hnojením, zpracováním půdy. Dále se jedná o půdy, u kterých meliorační zásahy přesahují vliv úprav vodního režimu odvodněním, drenáží či závlahou. Výrazné úpravy půdy běžnými agrotechnickými a melioračními zákroky hodnotíme na úrovni antropických subtypů půd.

Kultizemě vznikají při mimořádném zapravování zúrodňovacích materiálů do ornice, dále pak hloubkovým kypřením, rigolováním, zapravením isolačních folií  apod. U těchto půd můžeme identifikovat podle zachovaných profilových znaků event. ze zbytků horizontů rozvlečených antropogenní turbací, že půda vznikla in situ.

Antrozem (AN)

Půda vytvářená či vytvořená z člověkem nakupených substrátů získaných při těžební a stavební činnosti. Charakter půd je dán jednak vlastnostmi původního materiálu, jednak antropogenním vrstvením či mísením materiálu, dále pak usměrněním procesu pedogeneze po rekultivacích, sledujících úpravy půdních vlastností pro zemědělské, lesnické, rekreační využití. Pouhé navrstvení materiálů vytváří pouze antropické substráty. Specifické podmínky se mohou vytvářet po rekultivaci skládek odpadů.

Zdroj: Pavlů, L. 2018. Základy pedologie a ochrany půdy. Katedra pedologie a ochrany půdy. Česká zemědělská univerzita v Praze. [cit. dne: 31. 07. 2020], dostupné z: https://katedry.czu.cz/storage/4833_Zaklady-pedologie-a-ochrany-pudy.pdf

Taxonomický klasifikační systém ČR. cit. dne: 31. 07. 2020], dostupné z: https://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showKlasifikacniSystem

Přečtěte si také

  • Natrisoly (Slanec)
    15.8.2020 Natrisoly (Slanec) Natrisoly a jediný půdní typ do této skupiny patřící slanec jsou půdy rovněž ovlivněné […]
  • Salisoly (Solončak)
    15.8.2020 Salisoly (Solončak) Do této skupiny půd patří půdní typ solončak. Jedná se o půdy s vysokým obsahem […]
  • Organosoly (Organozem)15.8.2020 Organosoly (Organozem) Organosoly a jejich jediný zástupce organozem jsou půdy charakterizované mocností […]
  • Andosoly (Andozem)15.8.2020 Andosoly (Andozem) Andosoly a jejich jediný půdní typ andozem jsou charakteristické vznikem na více či méně […]

Související obrázky:

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...