Povídání o přírodě a lidech moravských Karpat
Valtická pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 126 km2, střední výšce 197 m a středním sklonu 1°49´. Leží v záp. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení „Valtická pahorkatina“
Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská niva je akumulační plošina niv řeky Moravy a Dyje. Podcelek má na území ČR rozlohu 375 km2, střední výšku 171 m a střední sklon 0°29´. Leží v již. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení „Dyjsko–moravská niva“
Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 464 km2, střední výšce 188 m a středním sklonu 1°13´. Leží v sevření mezi nivami řek Moravy a Dyje v sev. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení „Dyjsko–moravská pahorkatina“
Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky sev. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Pokračovat ve čtení „Dolnomoravský úval“
Jihomoravská pánev je jako geomorfologická oblast součásti geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Rozprostírá se v České republice a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval.
Charakteristika Jihomoravské pánve je tedy totožná jako charakteristika Dolnomoravského úvalu.
Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50—60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sev. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Pokračovat ve čtení „Vídeňská pánev“
Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (Przełęcz Tylicka) na slovensko–polských hranicích. Pokračovat ve čtení „Západní Karpaty“
Vídeňská pánev je rozsáhlou neogenní vnitrohorskou pánví, která leží na styčné zóně Východních Alp a Západních Karpat. Z Rakouska, kterému náleží největší část jejího území, zasahuje na jv. Moravu a jz. Slovensko. Pokračovat ve čtení „Neogenní sedimenty vídeňské pánve“
Během neogénu pokračoval vývoj Západních Karpat postupným vyzníváním mořské sedimentace ve zmenšujících se flyšových pánvích za současného tektonického posunu jejich převážně paleogenního podloží směrem na platformu Českého masivu. Pokračovat ve čtení „Neogenní sedimenty moravských Karpat“