Dyjsko–moravská pahorkatina

Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 464 km2, střední výšce 188 m a středním sklonu 1°13´. Leží v sevření mezi nivami řek Moravy a Dyje v sev. části Dolnomoravského úvaluPokračovat ve čtení „Dyjsko–moravská pahorkatina“

Jihomoravská pánev

Jihomoravská pánev je jako geomorfologická oblast součásti geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Rozprostírá se v České republice a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval.

Charakteristika Jihomoravské pánve je tedy totožná jako charakteristika Dolnomoravského úvalu.

Související obrázky:

Vídeňská pánev

Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50—60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sev. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Pokračovat ve čtení „Vídeňská pánev“

Související obrázky:

Západní Karpaty

Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (Przełęcz Tylicka) na slovensko–polských hranicích. Pokračovat ve čtení „Západní Karpaty“

Neogenní sedimenty vídeňské pánve

Vídeňská pánev je rozsáhlou neogenní vnitrohorskou pánví, která leží na styčné zóně Východních Alp a Západních Karpat. Z Rakouska, kterému náleží největší část jejího území, zasahuje na jv. Moravu a jz. Slovensko. Pokračovat ve čtení „Neogenní sedimenty vídeňské pánve“

Neogenní sedimenty moravských Karpat

Během neogénu pokračoval vývoj Západních Karpat postupným vyzníváním mořské sedimentace ve zmenšujících se flyšových pánvích za současného tektonického posunu jejich převážně paleogenního podloží směrem na platformu Českého masivu. Pokračovat ve čtení „Neogenní sedimenty moravských Karpat“