Vídeňská pánev

Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50—60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sev. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Osu pánve tvoří 30—40 km dlouhý a 10—15 km široký hradišťský příkop.

Geomorfologická subprovincie Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) leží v SZ části geomorfologické provincie Západopanonské pánve. V České republice je v rámci Vídeňské pánve vymezena geomorfologická oblast Jihomoravská pánev a v ní jeden geomorfologický celek Dolnomoravský úval.

Vymezení Vídeňské pánve na území České republiky.
Vymezení Vídeňské pánve na území České republiky.

Hluboké podloží Vídeňské pánve tvoří brunovistulikum Českého masivu a jeho sedimentární obal. Neogenní výplň pánve zahrnuje pestrý sled mořských a terestrických sedimentů eggenburgupliocénu. Tento horninový komplex zakrývají kvartérní fluviální sedimenty — říční písky a štěrky, místy s jezerními a močálovými uloženinami. Významně rozšířené jsou též mocné eolické sedimenty. Kvartérní sedimentace pokračuje dosud usazováním povodňových hlín. Největší mocnosti až cca 5500 m dosahují neogenní uloženiny na našem území v moravské ústřední prohlubni.

Vídeňská pánev je rozsáhlou neogenní vnitrohorskou pánví. Pánev má komplikovanou stavbu. Na jejím vzniku při intenzívní subsidenci v střed. badenu se výrazně uplatnily systémy zlomů, které zasahují hluboko do předneoidního podloží budovaného příkrovy Vnějších a Centrálních Karpat a sev. (vápencových) Alp. Sedimenty Vídeňské pánve obsahují ložiska lignituropy.

Území Vídeňské pánve patří mezi nejteplejší a nejúrodnější oblasti na našem území. Místy jsou zachovány původní lužní lesy se slepými rameny, ostrůvky vátých písků a nivní louky.

Související obrázky:

Napsat komentář