Valtická pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 126 km2, střední výšce 197 m a středním sklonu 1°49´. Leží v záp. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Valtická pahorkatina”
Dyjsko–moravská niva
Poloha a vymezení
Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská niva je akumulační plošina niv řeky Moravy a Dyje. Podcelek má na území ČR rozlohu 375 km2, střední výšku 171 m a střední sklon 0°29´. Leží v již. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Dyjsko–moravská niva”
Dyjsko–moravská pahorkatina
Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 464 km2, střední výšce 188 m a středním sklonu 1°13´. Leží v sevření mezi nivami řek Moravy a Dyje v sev. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Dyjsko–moravská pahorkatina”
Dolnomoravský úval
Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky sev. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Pokračovat ve čtení “Dolnomoravský úval”
Jihomoravská pánev
Jihomoravská pánev je jako geomorfologická oblast součásti geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Rozprostírá se v České republice a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval.
Charakteristika Jihomoravské pánve je tedy totožná jako charakteristika Dolnomoravského úvalu.

Vídeňská pánev
Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50–60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sev. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Pokračovat ve čtení “Vídeňská pánev”