Dolnomoravský úval Archivy | Moravské-Karpaty.cz

24. 3. 20143. 1. 2015

Valtická pahorkatina

Valtická pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 126 km², střední výšce 197 m a středním sklonu 1°49´. Leží v záp. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Valtická pahorkatina”

23. 3. 201422. 4. 2021

Poloha a vymezení

Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská niva je akumulační plošina niv řeky Moravy a Dyje. Podcelek má na území ČR rozlohu 375 km², střední výšku 171 m a střední sklon 0°29´. Leží v již. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Dyjsko–moravská niva”

23. 3. 201419. 9. 2020

Dyjsko–moravská pahorkatina

Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 464 km², střední výšce 188 m a středním sklonu 1°13´. Leží v sevření mezi nivami řek Moravy a Dyje v sev. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Dyjsko–moravská pahorkatina”

23. 3. 20144. 3. 2021

Dolnomoravský úval

Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky sev. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Pokračovat ve čtení “Dolnomoravský úval”

23. 3. 201425. 9. 2020

Jihomoravská pánev

Jihomoravská pánev je jako geomorfologická oblast součásti geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Rozprostírá se v České republice a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval.

Charakteristika Jihomoravské pánve je tedy totožná jako charakteristika Dolnomoravského úvalu.

Tvrdý luh nížinných řek v Jihomoravském úvalu (LT 1L1 – Jilmový luh modální).

22. 3. 201425. 9. 2020

Vídeňská pánev

Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50–60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sev. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Pokračovat ve čtení “Vídeňská pánev”