Dolnomoravský úval

24. 3. 20143. 1. 2015

Valtická pahorkatina

Valtická pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 126 km², střední výšce 197 m a středním sklonu 1°49´. Leží v záp. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Valtická pahorkatina”

Související obrázky:

23. 3. 201422. 4. 2021

Poloha a vymezení

Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská niva je akumulační plošina niv řeky Moravy a Dyje. Podcelek má na území ČR rozlohu 375 km², střední výšku 171 m a střední sklon 0°29´. Leží v již. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Dyjsko–moravská niva”

Související obrázky:

23. 3. 201419. 9. 2020

Dyjsko–moravská pahorkatina

Geomorfologický podcelek Dyjsko–moravská pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 464 km², střední výšce 188 m a středním sklonu 1°13´. Leží v sevření mezi nivami řek Moravy a Dyje v sev. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Dyjsko–moravská pahorkatina”

Související obrázky:

23. 3. 20144. 3. 2021

Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky sev. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Pokračovat ve čtení “Dolnomoravský úval”

Související obrázky:

23. 3. 201425. 9. 2020

Jihomoravská pánev

Jihomoravská pánev je jako geomorfologická oblast součásti geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Rozprostírá se v České republice a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval.

Charakteristika Jihomoravské pánve je tedy totožná jako charakteristika Dolnomoravského úvalu.

Tvrdý luh nížinných řek v Jihomoravském úvalu (LT 1L1 – Jilmový luh modální).

Související obrázky:

22. 3. 201425. 9. 2020

Vídeňská pánev

Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50–60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sev. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Pokračovat ve čtení “Vídeňská pánev”