Vegetační stupně dle Skalického

Ve fytogeografii se pro vyjádření výškové a vegetační stupňovitosti využívají vegetační stupně, které definoval SkalickýKvěteně České socialistické republiky (1988). Stupňovitost současné vegetace je odrazem souhrnu ekologických faktorů (hlavně vliv klimatu, ale i reliéfu, úživnosti podkladu a vodních poměrů) a odchylného historického vývoje vegetace v různých krajinách, včetně vlivu člověka.  Pokračovat ve čtení “Vegetační stupně dle Skalického”

Historie botanických výzkumů v moravských Karpatech

Ve shodě s historickým vývojem botanických disciplín, které mají bezprostřední vztah k určitému regionu, začíná také botanický výzkum Moravy floristikou. Jejím studijním objektem je flóra (květena), tj. úhrn rostlin, které se vyskytují na daném území. Mnohem později, teprve v prvních desetiletích 20. století, se u nás vedle studia květeny začíná rozvíjet výzkum vegetace (rostlinstva); tak označujeme soubor rostlinných společenstev, která se vyskytují na daném území v určitém typu přírodního prostředí. Pokračovat ve čtení “Historie botanických výzkumů v moravských Karpatech”

Vývoj vegetace ve svrchním pleistocénu

Pleistocén byla klimaticky nestálá doba trvající od 1,81 Ma (1,8 milion let před současností do 8 300 BC (let před naším letopočtem) . Základním znakem je střídání chladných období – glaciálů a vlhčích a teplejších meziledových období – interglaciálů. Počet chladných období je již přes sto let předmětem bouřlivých diskusí, nejčastěji jsou uváděny čtyři výrazně chladná období. Ani tyto glaciály však nebyly klimaticky jednotné a dělí se dále na velmi chladné stadiály s mírnějšími interstadiály. Pokračovat ve čtení “Vývoj vegetace ve svrchním pleistocénu”

Lužní lesy

Lužní lesy jsou tvořeny stromy snášejícími dočasné zamokření půdy, zejména olšemi (Alnus glutinosaA. incana), jasany (Fraxinus angustifolia subsp. danubialisF. excelsior), jilmy (Ulmus laevisU. minor), dubem letním (Quercus robur), stromovými vrbami (Salix albaS. fragilis) a domácími druhy topolů (Populus albaP. nigra). Pokračovat ve čtení “Lužní lesy”

Mokřadní olšiny (Svaz Alnion glutinosae)

Fytocenologie: Svaz Alnion glutinosae Malcuit 1929: Thelypterido palustris-Alnetum glutinosae Klika 1940, Carici elongatae-Alnetum glutinosae Schwickerath 1933, Carici acutiformis-Alnetum glutinosae Scamoni 1935
Lesnická typologie: 1T Březová olšina (1 – bezkolencová, 2 –  ostřicová, 3 – slatinná, 4 – vátých písků), 1G Vrbová olšina (2 – mokřadní, 3 – iniciální stadia, 4 – přechodná s jasanem)

Pokračovat ve čtení “Mokřadní olšiny (Svaz Alnion glutinosae)”

Údolní jasanovo-olšové luhy (Svaz Alnion incanae, Salicion triandrae)

Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Pruno padi-Fraxinetum excelsioris Oberdofer 1953, Stellario nemorum-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957, Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae Tüxen 1957, Carici remotae-Fraxinetum excelsioris Koch ex Faber 1936, Piceo abietis-Alnetum glutinosae Mráz 1959. – Svaz Salicion triandrae Müller et Görs 1958: Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis Müller et Görs 1958 p. p.
Lesnická typologie: 1T9 Smrková olšina, 1G1 Vrbová olšina lužní, 2L Potoční luh, 3L Jasanová olšina, 3U1 Javorová jasenina bršlicová na hlinitém deluviu, PLO 36, a v úžlabinách, PLO 37, 5L Montánní (jasanová) olšina

Pokračovat ve čtení “Údolní jasanovo-olšové luhy (Svaz Alnion incanae, Salicion triandrae)”

Tvrdé luhy nížinných řek (Svaz Alnion incanae)

Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Querco-Populetum Neuhäuslová-Novotná 1965, Querco-Ulmetum Issler 1926 (= Ficario vernae-
Ulmetum campestris Knapp ex Medwecka-Kornaś 1952), Fraxino-Populetum Jurko 1958, Fraxino pannonicae-Ulmetum Aszód 1936 corr. Soó 1963,  Pruno padi-Quercetum roboris Neuhäuslová et Kučera 2004
Lesnická typologie: 1L Jilmový luh, 1U1 Topolový luh kopřivový

Pokračovat ve čtení “Tvrdé luhy nížinných řek (Svaz Alnion incanae)”