Západní Vněkarpatské sníženiny

Geomorfologická podsoustava Západní Vněkarpatské sníženiny představuje pruh nižšího a méně členitého území, který na naše území vstupuje z Rakouska u Znojma a dále probíhá ve směru JZ—SV přes Brno, Vyškov, Přerov až téměř k Ostravě. Podsoustava má rozlohu 3442 km2, střední výšku 227 m a střední sklon 1°24´. Na území České republiky jsou Západní Vněkarpatské sníženiny součástí geomorfologické soustavy Vněkarpatské sníženiny.

Rozdělení Západních Vněkarpatských sníženin na geomorfologické celky.
Rozdělení Západních Vněkarpatských sníženin na geomorfologické celky.

Západní Vněkarpatské sníženiny se člení následující geomorfologické celky:

  • Weinviertler Hügelland s nejvyšším bodem Buchsberg (492 m)
  • Dyjsko–svratecký úval s nejvyšším bodem Výhonem (356 m)
  • Hornomoravský úval s nejvyšším bodem Šumvaldskou horkou (331 m)
  • Vyškovská brána s nejvyšším bodem Na hanácké (339 m)
  • Moravská brána s nejvyšším bodem Lučickou Stráží (339 m)

Západní Vněkarpatské sníženiny jsou pokryty především neogennímikvartérními sedimenty, z nichž místy čnějí kry starších hornin Českého masivu.

Západní Vněkarpatské sníženiny jsou z hlediska morfostruktury součástí karpatské čelní hlubiny, která vznikla v třetihorách před čelem vrásnících se Vnějších Západních Karpat. Území se vyznačuje rovinným a pahorkatinným reliéfem s měkkými tvary. Charakteristické jsou rozsáhlé sníženiny Dyjsko–svrateckéhoHornomoravského úvalu spojené užšími sníženinami VyškovskéMoravské brány. Omezení reliéfu vůči starším pohořím na SZ je většinou výrazné a projevuje se přítomností zlomových svahů. Vůči mladším pohořím na JV je méně výrazné.

Západní Vněkarpatské sníženiny jsou většinou pokryty úrodnými poli a loukami, v nivách řek se doposud nacházejí rozsáhlejší komplexy lužních lesů.

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *