Geomorfologická podsoustava Západní Vněkarpatské sníženiny představuje pruh nižšího a méně členitého území, který na naše území vstupuje z Rakouska u Znojma a dále probíhá ve směru JZ—SV přes Brno, Vyškov, Přerov až téměř k Ostravě. Pokračovat ve čtení „Západní Vněkarpatské sníženiny“
Hornomoravský úval
Poloha a vymezení
Geomorfologický celek Hornomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Západní vněkarpatské sníženiny. Tvoří jej široká, protáhlá sníženina o rozloze 1315 km2, střední výšce 226 m a středním sklonu 0°54´. Hornomoravský úval se táhne od Libiny na S po Napajedla na J. Pokračovat ve čtení „Hornomoravský úval“
Středomoravská niva
Středomoravská niva je akumulační rovina podél řeky Moravy a spodní Bečvy, táhnoucí se v pruhu od Litovle až k Napajedlím. Šířka pruhu se pohybuje v rozmezí 2—13 km, délka dosahuje přibližně 70 km. Rozloha geomorfologického okrsku je 415 km2, střední výška 206 m a střední sklon 0°22´. Středomoravská niva leží ve střední části geomorfologického celku Hornomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení „Středomoravská niva“
Holešovská plošina
Geomorfologický podcelek Holešovská plošina je úpatní proluviální plošina o rozloze 97 km2, střední výšce 218 m a stř. sklonu 0°59´. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části Hornomoravského úvalu. Oblast je na Z vymezena Středomoravskou nivou, na SV Kelčskou pahorkatinou, na V Hostýnskými vrchy a na J Vizovickou vrchovinou. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části geomorfologického celku Hornomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení „Holešovská plošina“
Zámek a zámecký park v Kvasicích
Stručná historie zámku v Kvasicích
Pověst klade vznik Kvasic do doby, kdy u nás sídlili Kvádové, po nichž prý měly jméno. Tuto nepodloženou domněnku zapsal do svých rukopisných Annalecta Quasiciana farář Matouš Moritz, který v Kvasicích působil v letech 1744–1782. Pokračovat ve čtení „Zámek a zámecký park v Kvasicích“
Historie pěstování chmelu
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých. Chmel patří k velmi starým kulturním rostlinám, jeho pěstování je doloženo od počátku našeho letopočtu, kdy již byly využívány jeho léčivé účinky zevně i vnitřně k léčbě nejrůznějších chorob. Ve středověku pojídali labužníci chmelové výhonky se solí, pepřem, octem a olejem. Pokračovat ve čtení „Historie pěstování chmelu“