Kudlovická pahorkatina

Kudlovická pahorkatina je plochá pahorkatina o rozloze 36 km2, střední výšce 232 m a středním sklonu 3°01´. Podél své vých. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem, na J je údolím Dlouhé řeky oddělena od Vážanské vrchoviny a podél sev.–záp. hranice tvoří reliéfem nevyhraněné předhůří Chřibů. Kudlovická pahorkatina leží v sev.–vých. části Kyjovské pahorkatiny.

Geomorfologické vymezení Kudlovické pahorkatiny.
Geomorfologické vymezení Kudlovické pahorkatiny.

Podloží Kudlovické pahorkatiny je v jih.–záp. části tvořeno jíly a písky bzeneckého souvrství vídeňské pánve, v sev.–vých. části převládají spíše pontské pestré jíly s vložkami písků odpovídající valtickým štěrkovým vrstvám. V podhůří Chřibů vystupují paleogenní sedimenty vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V nižší jih.–vých. části oblasti, směrem k úvalu řeky Moravy, se vyskytují různě mocné překryvy sprašísprašových hlín. V okolí pravostranných přítoků řeky Moravy se na přilehlých svazích objevují deluviofluviální sedimentydejekčních (výplavových) kuželů. Údolní nivy přítoků jsou vyplněny fluviálními sedimenty.

Plochý reliéf Kudlovické pahorkatiny v okolí Boršic. Na obzoru trojvrší Holého Kopce, Buchlova a Modly.
Plochý reliéf Kudlovické pahorkatiny v okolí Boršic. Na obzoru trojvrší Holého Kopce, Buchlova a Modly.

Kudlovická pahorkatina tvoří úzký pruh  plochého terénu mezi okrajovým svahem Stupavské vrchoviny ve Chřibech na SZ a sníženinou Dolnomoravského úvalu na JV. Povrch pahorkatiny se pozvolna sklání JV směrem, mělce se do něho zařezávají údolí vodních toků směřujících k řece Moravě. Reliéf je tvořen širokými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Při přechodu do ploššího georeliéfu se obvykle uložily náplavové kužely. Na ukloněných svazích se vytvořila síť strží. Nejvyšší bodem je kóta Hradská (298 m), významnými body jsou Na Větráku (290 m) a Trávníky (271 m).

Cisterciácký klášter ve Velehradě byl zbudován v údolí Salašky.
Cisterciácký klášter ve Velehradě byl zbudován v údolí Salašky.

Oblastí protékají pravostranné přítoky řeky Moravy, které ovšem pramení ve Chřibech. Směrem od SV k JZ to jsou Vrbka, Kudlovický potok, Jankovický potok, Jalubský potok, SalaškaZlechovský potok.

Archeologický skanzen v Modré.
Archeologický skanzen v Modré.

Kudlovická pahorkatina se rozprostírá převážně ve 2. vegetačním stupni a je bezlesá. Hojně se vykytují sady a v již. části také vinice. Ráz zemědělské krajiny významně dotvářejí agrární terasy. V podcelku se nachází nejvýznamnější moravské poutní místo Velehrad a také nově budovaný archoskanzen v Modré při lokalitě původního velkomoravského osídlení v sousedství Velehradu.

Související obrázky:

Napsat komentář