Středomoravské Karpaty

Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v geomorfologické subprovincii Vnější Západní Karpaty. Oblast má pahorkatinný až vrchovinný reliéf s rozlohou 1 877 km2, se střední výškou 282 m a středním sklonem 4°33´. Středomoravské Karpaty na Z sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem, na J a JV s Dolnomoravským úvalem, na S s Hornomoravským úvalem a na SZ s Vyškovskou bránou. Pokračovat ve čtení “Středomoravské Karpaty”

Kyjovská pahorkatina

Poloha a vymezení

Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 487 km2, střední výšce 235 m a středním sklonu 3°30´. Oblast má přibližně „klínovitý“ tvar o rozměrech cca 55 × 15 km, který je orientován delší osou od JZ k SV. Na JZ je vymezena Ždánickým lesem, na SZ až S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní a j. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Kyjovská pahorkatina se nachází v jv. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Pokračovat ve čtení “Kyjovská pahorkatina”

Věteřovská vrchovina

Geomorfologický podcelek Věteřovská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 35 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°50´. Téměř v celém obvodu je ohraničena níže položenou Mutěnickou pahorkatinou, pouze s. část hraničí v krátkém úseku se Ždánickým lesem, Litenčickou pahorkatinouChřiby. Věteřovská vrchovina leží ve stř. části Kyjovské pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Věteřovská vrchovina”

Vážanská vrchovina

Geomorfologický podcelek Vážanská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 44 km2, střední výšce 288 m a středním sklonu 5°16´. Na J a JZ je vymezena Mutěnickou pahorkatinou, na S ji převyšují Chřiby, na SV hraničí údolím Dlouhé řekyKudlovickou pahorkatinou a na JV spadá do Dolnomoravského úvalu. Vážanská vrchovina leží v sv. části Kyjovské pahorkatiny.

Geomorfologické vymezení Vážanské vrchoviny.
Geomorfologické vymezení Vážanské vrchoviny.

Podloží Vážanské vrchoviny tvoří převážně paleogenní sedimenty vsetínskýchluhačovických vrstev zlínského souvrství (místy i lukovských vrstev soláňského souvrství) račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V j. a jv. části oblasti je doprovází jíly a písky dubňanského souvrství Vídeňské pánve. Značná část oblasti, zejména v nižších polohách, je překryta překryvy sprašísprašových hlín.

Menší pískovcové lomy v lese pod Ořechovem.
Menší pískovcové lomy v lese pod Ořechovem.

Zvlněný reliéf Vážanské vrchoviny je tvořen nesouvislým ústředním hřbetem Z–V směru. Hřbet i výběžky ze sousedící vyšší Stupavské vrchoviny (Chřiby) jsou široké a zaoblené a ve vrcholových polohách se nachází menší erozně-denudační plošiny. Geomorfologicky se jedná o kernou vrchovinu s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Na více místech byly svahy upraveny do agrárních teras. V úpatních polohách vyššího georeliéfu se vyskytují náplavové kužely. Nejvyšším bodem jsou Záhumenice (389 m) – široce zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pískovce luhačovských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky. Významnými body jsou Hačky (347 m) a Rovina (358 m) [1].

Zemědělské terasy nad Stříbrnicemi.
Zemědělské terasy nad Stříbrnicemi.

Vážanská vrchovina leží v 1. až 2. vegetačním stupni a je nepatrně zalesněná dubovými pařezinami a akátovými lesíky. Hojné jsou sady, pomístně se vyskytují vinice. Z geologického hlediska je zajímavou lokalitou PP Medlovický lom s odkryvy jaspisových porcelanitů [1]. Medlovické porcelanity vznikly následným vypálením původních jílů při vyhoření lignitové sloje, patrně za spoluúčasti úniků zemního plynu. V PP Koukolky je předmětem ochrany přírody xerotermní vegetace s chráněnými druhy rostlin, např. hvězdnice velkoúborná (Aster scepusiensis), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), hořec křížatý (Gentiana cruciata) ad [2].

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
  2. https://nature.hyperlink.cz/

Kudlovická pahorkatina

Geomorfologický podcelek Kudlovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 43 km2, střední výšce 232 m a středním sklonu 3°01´. Podél sz. hranice tvoří reliéfem nevyhraněné předhůří Chřibů, podél své jv. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem a na J je tokem Dlouhé řeky vymezena od Vážanské vrchoviny. Kudlovická pahorkatina leží v sv. části Kyjovské pahorkatiny.

Geomorfologické vymezení Kudlovické pahorkatiny.
Geomorfologické vymezení Kudlovické pahorkatiny.

Podloží Kudlovické pahorkatiny je v jz. části tvořeno jíly a písky bzeneckého souvrství vídeňské pánve, v sv. části převládají spíše pontské pestré jíly s vložkami písků odpovídající valtickým štěrkovým vrstvám. V podhůří Chřibů vystupují paleogenní sedimenty vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V nižší jv. části oblasti, směrem k úvalu řeky Moravy, se vyskytují různě mocné překryvy sprašísprašových hlín. V okolí pravostranných přítoků řeky Moravy se na přilehlých svazích objevují deluviofluviální sedimenty dejekčních (výplavových) kuželů. Údolní nivy přítoků jsou vyplněny fluviálními sedimenty.

Plochý reliéf Kudlovické pahorkatiny v okolí Boršic. Na obzoru trojvrší Holého Kopce, Buchlova a Modly.
Plochý reliéf Kudlovické pahorkatiny v okolí Boršic. Na obzoru trojvrší Holého Kopce, Buchlova a Modly.

Kudlovická pahorkatina tvoří úzký pruh  plochého terénu mezi okrajovým svahem Stupavské vrchoviny ve Chřibech na SZ a sníženinou Dolnomoravského úvalu na JV. Povrch pahorkatiny se pozvolna sklání JV směrem, mělce se do něho zařezávají údolí vodních toků pramenících ve Chřibech a směřujících k řece Moravě. Reliéf je tvořen širokými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Při přechodu do ploššího georeliéfu se obvykle uložily náplavové kužely. Na ukloněných svazích se vytvořila síť hlubokých strží. Nejvyšším bodem je kóta Hradská (298 m), významnými body jsou Na Větřáku (290 m) a Trávníky (271 m).

Cisterciácký klášter ve Velehradě byl zbudován v údolí Salašky.
Cisterciácký klášter ve Velehradě byl zbudován v údolí Salašky na počátku 13. století.

Oblastí protékají pravostranné přítoky řeky Moravy, které ovšem pramení ve Chřibech. Směrem od SV k JZ to jsou Vrbka, Kudlovický potok, Jankovický potok, Jalubský potok, SalaškaZlechovský potok. Na Dlouhé řece u Buchlovic se nachází menší vodní nádrž Sovín (Smraďavka).

Archeologický skanzen v Modré.
Archeologický skanzen v Modré.

Kudlovická pahorkatina se rozprostírá převážně ve 2. vegetačním stupni a je bezlesá. Hojně se vykytují sady a v již. části také vinice. V podcelku se nachází nejvýznamnější moravské poutní místo Velehrad a také nově budovaný archoskanzen v Modré při lokalitě původního velkomoravského osídlení v sousedství Velehradu. Dendrologicky hodnotný je zámecký park v Buchlovicích.

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.