Stupavská vrchovina

Geomorfologický podcelek Stupavská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 217 km2 , střední výšce 375 m a středním sklonu 7°47´. Oblast je na SV vymezena Halenkovickou vrchovinou, na JV svým reliéfem terénu níže položenou Kyjovskou pahorkatinou a na Z a SZ Litenčickou pahorkatinou, respektive sníženinou Zdounecké brázdy. Stupavská vrchovina leží v jih.–záp. až střed. části geomorfologického celku Chřiby.

Geomorfologické rozdělení Stupavské vrchoviny.
Geomorfologické rozdělení Stupavské vrchoviny.

V rámci geomorfologického podcelku Stupavské vrchoviny jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky:

Podloží tvoří Stupavské vrchoviny paleogenní sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Před čelem magurského příkrovu, na styku s Roštínskou brázdou v okolí Cetechovic roztroušeně vystupují flyšové horniny zdounecké jednotky vnější skupiny příkrovů.

Karlova skála nad údolím Dlouhé řeky.
Karlova skála nad údolím Dlouhé řeky.

Stupavská vrchovina je nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat. Nejvyšší polohy oblasti jsou soustředěny do hřbetů vysunutých asymetricky na sev. stranu podcelku. Odtud spadá terén k SZ zlomovým svahem, do něhož se nápadněji zařezávají jen říčky LitavaKyjovka (Stupava). K JV vybíhají dlouhé, postupně se snižující rozsochy, mezi nimiž do vrchoviny pronikají hluboká údolí pravostranných přítoků Moravy.

Reliéf je charakteristický výraznými, tektonicky podmíněnými sev.–záp. svahy, úzkými rozvodními hřbety, četnými sedly a hlubokými údolími, které byly vymodelovány intenzivní periglaciální a holocenní modelací terénu. Zvláště na výchozech slepenců a pevnějších pískovců lukovských vrstev soláňského souvrství jsou značně rozšířené kryogenně modelované skalní útvary s mnohými mikrotvary na svém povrchu. Svahy jsou místy dotvářeny sesuvy. Nejvyšším bodem je Brdo (587 m) v Chřibských hřbetech.

Jihovýchodní část Stupavské vrchoviny odvodňují do řeky Moravy říčky Jankovický potok, Salaška s přítoky Modranským a Bunčanským potokem, dále Zlechovský potok a Dlouhá řeka s přítoky Buchlovickým potokem zleva a Medlovickým potokem zprava. Jihozápadní část Stupavské vrchoviny  mezi Cetechovicemi a Střílkami odvodňuje záp. směrem říčka Litava, ústící později do řeky Svratky.

Území již. od Střílek až po Osvětimany je odvodněno do řeky Dyje říčkou Kyjovkou (Stupavou), pramenící na svazích kóty Vlčák nad Starými Hutěmi a jejími levostrannými přítoky – zejména potokem Hruškovicí pramenícím pod kótou Ocásek a jeho pravostrannými přítoky – Klimentským, Skaleckým, Čeložnickým potokem a Moštěnkou.

Chřibské hřbety

Chřibské hřbety tvoří protáhlý, mírně vyklenutý hřbet ležící v sev.–záp. části Stupavské vrchoviny. Podloží budují paleogenní sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Tvrdší, hřbetní části tvoří zpravidla lukovské vrstvy soláňského souvrství, svahy a ostatní části budují spíše vsetínské vrstvy zlínského souvrství. Ty v celé oblasti doprovází paralelně v úzkých pruzích horniny belovežského souvrství. Spíše ojediněle se v oblasti objevují výchozy hornin ráztockých vrstev soláňského souvrství a horniny kaumberského souvrství račanské jednotky.

Před čelem magurského příkrovu, na styku s Roštínskou brázdou v okolí Cetechovic, roztroušeně vystupují flyšové sedimenty zdounecké jednotky vnější skupiny příkrovů.

Výchozy skal jsou ve Chřibech typickým geomorfologickým prvkem.
Výchozy skal jsou ve Chřibech typickým geomorfologickým prvkem.

Chřibské hřbety tvoří hlavní část Stupavské vrchoviny. V podstatě jsou složeny ze dvou paralelních hřbetů ve vzájemné posunuté poloze. Jejich sousedící úseky odděluje údolí horní Stupavy (Kyjovky). Severní hřbet je o něco vyšší (Brdo 587 m), jižní dosahuje 543 m vrcholem Bradlo. Reliéf je erozní, členitý, strukturně a tektonicky podmíněný, s úzkými rozvodními hřbety, četnými sedly a hlubokými údolími, které byly vymodelovány intenzivní periglaciální a holocénní modelací terénu. Na skalních formách jsou četné mikrotvary.

Hrad Buchlov.
Hrad Buchlov.

Pod vrcholem Vlčáku pramení Litava, KyjovkaKotojedka. V okolí Koryčan se provozuje těžba ropy. Nejvyšším bodem je Brdo (587 m), významnými body jsou Bradlo (543 m), Buchlovský kámen (535 m), Holý kopec (548 m), Hrad (552 m), Buchlov (509 m), Komínské skály (523 m) a Velká Ostrá (532 m).

Chřibské hřbety leží ve 2. až 4. vegetačním stupni. Z větší části jsou pokryté komplexem lesních porostů s převahou buku a dubu, často s příměsí habru, lípy, javorů a modřínu. Pomístně se vyskytují smrkové a borové monokultury. Chřibské hřbety jsou pozoruhodné množstvím zachovalých přirozených ekosystémů.

Hradisko na Holém kopci vybudované na přelomu doby bronzové a železné lidem halštatské lužické kultury.
Hradisko na Holém kopci vybudované na přelomu doby bronzové a železné lidem halštatské lužické kultury.

Pozoruhodný je lesní komplex přirozených doubrav a bučin s bohatou škálou lesních typů a vzácnými druhy flóry i fauny v PR Holý Kopec a ojedinělý typ zakrslé kyselé bučiny na pískovcovém skalním podloží v PR Smutný žlebPP Máchova dolina. Porosty reprezentující společenstva květnatých bučin a jasanových olšin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, např. vstavače bledého (Orchis pallens) jsou předmětem ochrany v PR Stará Hráz.

Zakrslá kyselá dubová bučina v PR Smutný žleb.
Zakrslá kyselá dubová bučina v PR Smutný žleb.

Jedny z posledních zbytků starých bukových porostů na přirozených výchozech sedimentů račanské jednotky jsou zachovány v PP MaršavaPP Nazaret. Dubové bučiny s vysokým podílem vypreparovaných pískovcových skalisek jsou zachovány v PR ZáskalíPP Barborka. V oblasti se vyskytují chráněné geomorfologicky zajímavé skupiny pískovcových skalních útvarů v PP Komínky, PP KazatelnaPP Kozel tvořené převážně z pískovců lukovských vrstev soláňského souvrství. Teplomilná společenstva jsou předmětem ochrany v PP Bohuslavické stráně. Z historie zůstaly zachovány zemský hrad Buchlov a zříceniny hradů CimburkStřílky.

Přírodní památka Kozel je zároveň vyhledávanou lezeckou trasou.
Přírodní památka Kozel je zároveň vyhledávanou lezeckou trasou.

Jankovická vrchovina

Jankovická vrchovina je členitá vrchovina tvořená převážně paleogenními sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V oblasti převládají lukovské vrstvy soláňského souvrství, méně jsou zastoupeny vsetínské vrstvy zlínského souvrství. Lukovské vrstvy v celé oblasti doprovází v úzkých pruzích horniny belovežského souvrství. Spíše ojediněle se v oblasti objevují výchozy hornin ráztockých vrstev soláňského souvrství. Nižší části svahů, které spadají k jihomoravskému úvalu tvoří horniny kaumberského souvrství račanské jednotky.

Jankovická vrchovina tvoří nižší jih.–vých. část Stupavské vrchoviny. K JV ukloněný reliéf je členitý, tektonicky podmíněný, s rozvodními hřbety a rovnoběžnými hlubokými údolími. Významnými body jsou Čertova skála (504 m) a Komínek (456 m).

Výchozy skal jsou vázány zejména na lukovské vrstvy soláňského souvrství. PP Břestecká skála.
Výchozy skal jsou vázány zejména na lukovské vrstvy soláňského souvrství. PP Břestecká skála.

Ze skalních útvarů je nejpůsobivější 12 m vysoká izolovaná skála Buchlovský kámen, dále nedaleký Malý Buchlovský kámen. V zaříznutém údolí Kudlovického potoka se nacházejí sklaní útvary s pseudokrasovými jeskyněmi v PP Budačina.

 

Kolem Králova stolu nad Jankovicemi se vznáší mnoho legend a pověstí. Podle jedněch byl rituálním stolcem slovanských kmenových králů (knížat), podle dalších jde o vizír (nástroj k určování směrů, ale i času, astronomických těles a pro určování ročních cyklů v zemědělství). Předpokládá se, že značky vytesané na kameni by mohly být keltským runovým písmem.
Kolem Králova stolu nad Jankovicemi se vznáší mnoho legend a pověstí. Podle jedněch byl rituálním stolcem slovanských kmenových králů (knížat), podle dalších jde o vizír (nástroj k určování směrů, času, astronomických těles a pro určování ročních cyklů v zemědělství). Předpokládá se, že značky vytesané na kameni by mohly být keltským runovým písmem.

Jankovická vrchovina leží ve 2. až 4. vegetačním stupni, je převážně zalesněná bukovými a smrkovými porosty. V jih.–záp. části se častěji vyskytují dubové pařeziny a borové porosty. Hojné jsou sady. Předmětem ochrany přírody jsou významný geomorfologický útvar s reliktním výskytem borovice lesní v PP Břestecká skála a reprezentativní ukázka typických lesních společenstev  Chřibů v PP Makovica.

Malby na Buchlovském kameni.
Malby na Buchlovském kameni.

Související obrázky:

Napsat komentář