Karpatské dubohabřiny (Svaz Carpinion)

Fytocenologie: Svaz Carpinion Issler 1931: Carici pilosae-Carpinetum betuli Neuhäusl et Neuhäuslová 1964
Lesnická typologie: 2I5 Uléhavá kyselá buková doubrava se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích, PLO 36  2S Svěží buková doubrava (2 – biková s ostřicí prstnatou na plošinách a svazích, PLO 37 a 38, 5 – biková s lipnicí hajní na svazích a hřbetech, PLO 36, 9 – svahová, PLO 36), 2H Hlinitá buková doubrava (2 – s ostřicí chlupatou na mírných svazích, PLO 36, 37 a 38, 3 – s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech, PLO 36, 37 a 38, 4 – s ostřicí horskou na mírných svazích, PLO 36, 37 a 38, 7 – oglejená v mělkých prohybech plošin, PLO 36, 8 – strdivková, PLO 36 a 38, 9 – svahová, PLO 36), 2B Bohatá buková doubrava (2 – strdivková na svazích, PLO 36 a 38, 4 – válečková na svazích, PLO 36, 37 a 38, 5 – s ostřicí chlupatou a strdivkou, PLO 36, 6 – strdivková na hřebenech, PLO 36, 37 a 38), 2O5 (Jedlo)buková doubrava ostřicová na sníženinách plošin a hřbetech, PLO 37

Struktura a druhové složení

Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus) nebo dubu zimního (Quercus petraea agg.) a místy s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica) jako podúrovňové dřeviny ve stromovém patře. Keřové patro je v jednotlivých porostech různě bohatě vyvinuto.

Karpatské dubohabřiny na výchozech neovulkanitů v Komeňské vrchovině.
Karpatské dubohabřiny na výchozech neovulkanitů v Komeňské vrchovině.

V bylinném patře výrazně dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa) a diagnosticky významný je také výskyt několika dalších druhů vázaných v České republice převážně na karpatskou oblast (např. Euphorbia amygdaloides, Galium schultesii, Hacquetia epipactisIsopyrum thalictroides). Dále se vyskytují běžné hájové druhy Carex digitata, Fragaria vesca, Galium odoratum, Hieracium murorum, H. sabaudum, Lathyrus vernus, Melica uniflora, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum aj. Mechové patro je vyvinuto nevýrazně.

Ekologie

Svahy nebo rovinaté terény převážně na flyšových pískovcích a jílovcích starších třetihor lokálně překrytých mladšími sedimenty. V oblasti Českého masivu v okolí Brna a na Drahanské vrchovině jsou geologickým podkladem také horniny krystalinika, vápence a kulmské sedimenty. Na těžších půdách místy dochází k pseudooglejení. Zásoba živin v půdě je dobrá.

Rozšíření

Brněnsko, okraje Drahanské vrchoviny, Hlučínsko, jihovýchodní obvody Nízkého Jeseníku, Moravská brána a nižší polohy moravských Karpat, jako je Ždánický les, Bílé Karpaty (v předešlých se prolínají s panonskými dubohabřinami), Litenčické vrchy, ChřibyVizovická vrchovina, Hostýnské vrchyPodbeskydská pahorkatina (zde se prolínají s polonskými dubohabřinami).

Rozšíření karpatských dubohabřin v ČR.
Rozšíření karpatských dubohabřin v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Přečtěte si také

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...