Podbeskydská pahorkatina

Gemorfologický celek Podbeskydská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 1 508 km2 (na území ČR), střední výškce 353 m a středním sklon 4°20´. Nachází se v jih.–záp. části geomorfologické oblasti Západobeskydské podhůří. Leží jako jediný z celků této oblasti na území České republiky. Na polské straně leží geomorfologické celky Pogórze Śląskie, Pogórze WielickiePogórze Wiśnickie.

Geomorfologické rozdělení Podbeskydské pahorkatiny.
Geomorfologické rozdělení Podbeskydské pahorkatiny.

Podbeskydskou pahorkatinu tvoří pás nižšího reliéfu JZ—SV směru rozprostírající se mezi Vněkarpatskými sníženinami  a hornatinami Západních Beskyd. Oblast má délku přesahující 90 km a šířku blížící se 20 km. Podbeskydská pahorkatina je z J vymezena hornatinami Hostýnských vrchů a Moravskoslezských Beskyd, z JZ Hornomoravským úvalem a ze S Moravskou bránouOstravskou pánví. Na SV přechází  Podbeskydská pahorkatina na území Polska.

V rámci geomorfologického celku Podbeskydské pahorkatiny je vymezeno sedm geomorfologických podcelků:

Podloží Podbeskydské pahorkatiny budují převážně křídové a paleogenní flyšové horniny podslezskéslezské jednotky vnější skupiny příkrovů s vyvřelinami těšínitů, krami kulmských hornin a bradly jurských horninneogennímikvartérními sedimenty.

Panoramatický pohled na střední část Podbeskydské pahorkatiny. Vpravo nejvyšší vrchol Skalka (964 m) v masívu Ondřejníku.
Panoramatický pohled na střední část Podbeskydské pahorkatiny. Vpravo nejvyšší vrchol Skalka (964 m) v masívu Ondřejníku.

Podbeskydskou pahorkatinu vytváří pásmo nižších vrchovin, pahorkatin a brázd SV–JZ směru. Krajinný ráz  je charakteristický svým erozně–denudačním reliéfem založeným na hluboce denudované příkrovové struktuře s četnými příkrovovými troskami, zbytky zarovnaných povrchů, průlomovými údolími a kryogenními tvary vzniklými v důsledku kontinentálního zalednění. Ve sníženinách jsou vytvořeny velké náplavové kužele. Nejvyšším bodem je Skalka (964 m) v masívu Ondřejníku.

Podbeskydská pahorkatina je charakteristická velmi pestrým a členitým reliéfem s jednotlivě vystupujícími vrchy v oblasti Novojičínska, Příbora, Štramberka a Frenštátska. Jednotlivé kopce jsou pokryty lesy a cenné lokality chráněny jako např. v rezervacích Skalka a nebo Palkovické hůrky. Zdaleka viditelným kopcům dominují pozůstatky kdysi pyšných hradů Starý JičínHukvaldy. Turisticky velmi atraktivní oblasti u města Štramberka dominuje přírodní a archeologická rezervace Šipka. Na území je řada turistických tras a naučných stezek.

Masív Ondřejníku je součástí Štramberské vrchoviny.
Masív Ondřejníku je součástí Štramberské vrchoviny.

Hydrograficky patří Podbeskydská pahorkatina do velkého povodí řeky Odry, pouze menší část svahů od Valašského Meziříčí po Hranice patří do povodí řeky Bečvy. V oblasti jsou vybudovány dvě velké přehrady (Žermanická a Těrlická) sloužící jako zdroj průmyslové vody, pro rekreaci a na ochranu před povodněmi.

Přírodní rezervace Bukoveček v masívu Maleníku.
Přírodní rezervace Bukoveček v masívu Maleníku.

Z lesních vegetačních stupňů výrazně převládá 3. vegetační stupeň. Vedle převládajícího buku s dubem, méně jedlí, se v přirozené skladbě uplatňovaly v dosti značné příměsi téměř všechny listnaté dřeviny.

Související obrázky:

Napsat komentář