Květnaté bučiny (Svaz Fagion sylvaticae)

Fytocenologie: Svaz Fagion sylvaticae Luquet 1926: Tilio platyphylli-Fagetum sylvaticae Klika 1939, Tilio cordatae-Fagetum sylvaticae Mráz 1960, Melico unifl orae-Fagetum sylvaticae Seibert 1954, Carici pilosae-Fagetum sylvaticae Oberdorfer 1957, Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae Oberdorfer ex Matuszkiewicz et Matuszkiewicz 1960, Dentario glandulosae-Fagetum sylvaticae Matuszkiewicz ex Guzikowa et Kornaś 1969, Violo reichenbachianae-Fagetum sylvaticae Moravec 1979, Festuco  altissimae-Fagetum sylvaticae Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957, Galio rotundifolii-Abietetum albae Wraber (1955) 1959
Lesnická typologie: 3X Dřínová bučina (na čedičích, PLO 4), 3Z8 Zakrslá dubová bučina lipnicová, 3F Svahová dubová bučina, 3A Lipodubová bučina (kromě 3A9), 3C Vysýchavá dubová bučina (kromě 3C4), 3S Svěží dubová bučina (kromě 3S8), 3H Hlinitá dubová bučina (viz také L3.2), 3B Bohatá dubová bučina, 3D Obohacená dubová bučina, 3V Vlhká dubová bučina, 3O Jedlodubová bučina (kromě 3O6, 3O7 a 3O8), 4Z8 Zakrslá bučina lipnicová, 4F Svahová bučina, 4A Lipová bučina (kromě 4A9), 4C Vysýchavá bučina (kromě 4C1), 4S Svěží bučina (kromě 4S5), 4H Hlinitá bučina, 4B Bohatá bučina, 4D Obohacená bučina, 4V Vlhká bučina, 4O Svěží dubová jedlina, 5Z8 Zakrslá jedlová bučina živná, 5F Svahová jedlová bučina, 5A Klenová bučina, 5C  Vysýchavá jedlová bučina, 5S Svěží jedlová bučina (kromě 5S6), 5H Hlinitá jedlová bučina, 5B Bohatá jedlová bučina, 5D Obohacená jedlová bučina, 5V Vlhká jedlová bučina, 5O Svěží (buková) jedlina (kromě 5O1 a 5O2), 6Z8 Zakrslá smrková bučina živná (na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6F Svahová smrková bučina, 6S Svěží smrková bučina (kromě 6S4), 6H Hlinitá smrková bučina, 6B Bohatá smrková bučina, 6D Obohacená smrková bučina, 6V Vlhká smrková bučina

Struktura a druhové složení

Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), který může být doprovázen příměsí listnáčů (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea agg., Q. robur, Tilia cordata, T. platyphyllosUlmus glabra). Ve vyšších polohách nebo na stinných severních svazích jsou v porostech zastoupeny jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Smrk je přirozenou příměsí montánních bučin, ale v nižších polohách se přirozeně vyskytuje jen na vlhčích půdách. Přirozené zastoupení jedle je dosti proměnlivé a závisí hlavně na historickém managementu konkrétních porostů; jedliny jsou spíše vzácné, nicméně v oblasti moravských Karpat je jejich zastoupení významně vyšší.

Květnatá bučina ve Chřibech, lokalita pod Ocáskem (CHS 4B).
Květnatá bučina ve Chřibech, lokalita pod Ocáskem (CHS 4B).

V keřovém patře bučin rostou kromě zmlazujících dřevin stromového patra také Corylus avellana, Lonicera nigra, L. xylosteum, Sambucus racemosa, Sorbus aucuparia aj. Pokryvnost bylinného patra zpravidla nepřesahuje 30 %, ale na vlhčích stanovištích bývá větší.

V bylinném patře se vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů, např. Actaea spicata, Bromus benekenii, Carex pilosa, Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon luteum s. l., Galium odoratumGymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus, Melica uniflora, Mercurialis perennis, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Scrophularia nodosa, Senecio ovatusViola reichenbachiana.

Buk lesní (Fagus sylvatica)

V porostech květnatých jedlin rostou ještě Galium rotundifolium, Luzula pilosa, Moehringia trinerviaSanicula europaea. V podrostu některých květnatých bučin se vyskytují výrazné dominanty. V submontánních bučinách na svazích vulkanických kup a náhorních plošinách v severních Čechách a na severní a střední Moravě je to hlavně strdivka jednokvětá (Melica uniflora), v karpatských submontánních bučinách ostřice chlupatá (Carex pilosa) a na zazemněných eutrofních sutích kostřava lesní (Festuca altissima). Na vlhčích místech a v okolí pramenišť mohou dominovat také druhy Chaerophyllum hirsutum, Lysimachia nemorumPetasites albus. Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech než na povrchu půdy.

Ekologie

Květnaté bučiny se vyskytují na eutrofních půdách, obvykle kambizemích s rychlou mineralizací humusu, a to na různých druzích hornin. Na horninách minerálně chudých nebo na vápencích se vyskytují pouze na plošinách nebo mírných svazích, kde je vyvinuta hluboká půda, která omezuje vliv chemismu horniny na vegetaci.

Bukový porost ve Vsetínskách vrších (SLT 5F Svahová jedlová bučina).
Bukový porost ve Vsetínských vrších (SLT 5F Svahová jedlová bučina).

V nižších a středních nadmořských výškách osídlují chladnější rokle a severní svahy, v podhorských a horských oblastech přecházejí na plošiny a svahy všech orientací. Jen výjimečně rostou v nadmořské výšce nad 1 000 m. Květnaté jedliny jsou vázány spíše na těžší, střídavě vlhké půdy, ale mohou růst i na propustných skeletovitých půdách.

Rozšíření

Bučiny jsou rozšířeny v podhorských a horských oblastech na celém území České republiky. Hlavní oblastí jejich výskytu jsou okrajová pohoří Českého masivu, Českomoravská a Drahanská vrchovina, vyšších pahorkatiny a hornatiny ve vnitrozemí Čech a prakticky všechny pohoří moravských Karpat.

Rozšíření květnatých bučin v ČR.
Rozšíření květnatých bučin v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Přečtěte si také

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...