Bečva (spojená)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-02-001
plocha povodí [km2] 1625,7
délka toku [km] 119,6
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 17,5

Charakter toku

Bečva (spojená) vzniká soutokem VsetínskéRožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí v nadmořské výšce 288 m. Odtud se vydává Středobečevskou nivou sev.-vých. směrem k Hranicím na Moravě. Prvním levostranným přítokem je říčka Loučka, tekoucí z Loučské brázdy. V samotném Valašském Meziříčí ústí pravostranné přítoky Černý potokJasenický potok. O několik málo kilometrů níže přitéká zleva u Choryně říčka Juhyně a zprava potoky Mřenka, Loučský potok, Milotický potokHluzovský potok. Před Teplicemi nad Bečvou, kde řeka Bečva proráží v úzkém údolí masív Maleníku, ještě zprava přitéká Opatovický potok. V průrvě Bečvy u Teplic jsou na zlomy v zemské kůře navázány vývěry termálních vod spolu se vznikem krasových jevů (Zbrašovské aragonitové jeskyně).

Pohled na lázně Teplice nad Bečvou.
Pohled na lázně Teplice nad Bečvou.

Úzkým průlomem Bečva vtéká do Moravské brány, kde zatáčí směrem k Z. Zprava přibírá Račí potok, Ludinu  a Veličku. Mezi Hranicemi na Moravě a Lipníkem nad Bečvou zleva vtékají krátké a příkré přítoky z masívu Maleníku a zprava dlouhé potoky pramenící v Nízkém Jeseníku (Uhřínovský potok, Žabník, JezerniceLoučka).

Za Lipníkem nad Bečvou řeka Bečva vtéká do Hornomoravského úvalu. Ze městem se doleva odděluje mlýnský náhon Strhanec, který nazpět ústí v Přerově. Dále řeka poklidně protéká úvalem směrem k Troubkám, kde se doleva odděluje umělý kanál Malá Bečva. Kousek pod Troubkami vtéká řeka Bečva do řeky Moravy v nadmořské výšce 195 m.

Vodohospodářské objekty

Pod Valašským Meziříčím je z Jasenického potoka odveden Náhon Struha, který je zakončen na přítoku Mřence. Na samotné Mřence a jejích přítocích jsou vybudovány rybníky Velký choryňský rybníka Malý choryňský rybník, Pravá ChoryněLevá Choryně, Velký lesní rybník, Malý Křivoš, Křivoš, Magdalenka I, Magdalenka IIZáviš.

V okolí Hustopečí a Milotic nad Bečvou vznikla těžbou štěrkopísku Hustopečeká jezera, stejně tak jako TofaPískáč pod Hranicemi na Moravě.

Mlýnský náhon Strhanec

Mezi Lipníkem a Osekem nad Bečvou se od Bečvy odděluje mlýnský náhon Strhanec. Umělé koryto náhonu protéká pěknou krajinou kolem cyklstezky z Přerova do Lipníka nad Bečvou, poté odbočuje k Oseku nad Bečvou, přetíná Prosenice a přes Národní přírodní rezervaci Žebračka vtéká do Přerova, kde se jeho koryto rozdvojuje. Jedno z ramen se vlévá u přerovské Sokolovny zpět do Bečvy, druhé pak až u chemického závodu Precheza a.s. u Dluhonic. 

Mlýnský náhon Strhanec, dříve však nazývaný Trhanec, nechal zbudovat podnikavý šlechtic a majitel helfštýnského panství Vilém z Pernštejna roku 1474. V minulosti poháněl několik mlýnů, a to např. v Oseku nad Bečvou, mlýn Podolší, mlýn v Prosenicích a dodnes stojící budovy dvou mlýnů v Přerově (dnes restaurace a sportovní středisko Černá hora a restaurace U Labutě, která má dodnes ve svém průčelí zabudované funkční mlýnské kolo).

Při soutoku Bečvy s Moravou vznikly těžbou štěrkopísku Tovačovská jezera. V současnosti se stále těží na Troubeckém jezeře a jezeře Jih.

Významné přítoky Bečvy

Loučka

Hydrologické charakteristiky
č. hydrologického pořadí 4-11-02-002
plocha povodí [km2] 33,0
délka toku [km] 12,8
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,30
Charakter toku

Loučka pramení na sev. svahu kopce Háje (665 m) u obce Lázy. Zpočátku tok směřuje sev. směrem k obci Loučce, kde vtéká do Loučské brázdy a dále její tok pokračuje k SV až k Valašskému Meziříčí, kde se vlévá jako levostranný přítok v nadmořské výšce 285 m do Bečvy. Loučka odvodňuje sev.-vých. část Hostýnských vrchů a jih.-vých. část Kelčské pahorkatiny.

Juhyně

Hydrologické charakteristiky
č. hydrologického pořadí 4-11-02-008
plocha povodí [km2] 111,5
délka toku [km] 32,9
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,02
Charakter toku

Juhyně pramení na záp. svahu kopce U tří kamenů (748 m) v centrální části Hostýnských vrchů. Zpočátku její tok směřuje vých. směrem do osady Košovy, kde se otáčí směrem k S, protéká obcí Rajnochovice a u Podhradní Lhoty vtéká do Kelčské pahorkatiny. Odtud protéká už poměrně širokým údolím sev.-záp. směrem ke Všechovicím, kde se její tok opět láme k sev.-vých. Dále pokračuje  údolím mezi Provodovickým hřbetemNěmetickou pahorkatinou až k Choryni, kde se vlévá jako levostranný přítok v nadmořské výšce 270 m do Bečvy. Juhyně odvodňuje střed. a sev. část Hostýnských vrchů a sev.-vých. část Kelčské pahorkatiny.

Klauza na Rosošném potoce v Rajnochovicích.
Klauza na Rosošném potoce v Rajnochovicích.

Juhyně je vodohospodářsky významný tok, na kterém dochází na několika místech k odběru pitné vody (Rouské, Kelč). Náleží mezi pstruhové vody.

Aluvium říčky Juhyně pod Kelčí.
Aluvium říčky Juhyně pod Kelčí.

Ludina

Hydrologické charakteristiky
č. hydrologického pořadí 4-11-02-034
plocha povodí [km2] 30,4
délka toku [km] 15,1
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,23
Charakter toku

Ludina pramení záp. od Jindřichova v nadm. výšce 535 m a ústí zprava do Bečvy v Hranicích na Moravě v nadm. výšce 245 m. Ludina odvodňuje již. část Oderských vrchů.

Velička

Hydrologické charakteristiky
č. hydrologického pořadí 4-11-02-037
plocha povodí [km2] 65,1
délka toku [km] 17,5
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,50
Charakter toku

Velička pramení u Heřmánek sev. od Boškova v nadmořské výšce 565 m. Od Potštátu, kde se stéká s Kovářovským potokem, protéká úzkým zaříznutým údolím směrem k Hranicím na Moravě, kde v nadmořské výšce 245 m ústí jako pravostranný přítok do Bečvy. Velička odvodňuje již. část Oderských vrchů.

Jezernice

Hydrologické charakteristiky
č. hydrologického pořadí 4-11-02-051
plocha povodí [km2] 21,3
délka toku [km] 13,1
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,16
Charakter toku

Jezernice pramení vých. od Kozlova v nadmořské výšce 645 m a ústí v Jezernici jako pravostranný přítok do Bečvy v nadmořské výšce 233 m . Jezernice odvodňuje již. část Oderských vrchů.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *