Maleník

Geomorfologický podcelek Maleník je členitá vrchovina o rozloze 60 km2, střed. výšce 336 m a střed. sklonu 5°12´. Oblast na délku dosahuje mírně přes 20 km a na šířku přibližně 6 km. Na V hraničí s Příborskou pahorkatinou, na J s Kelčskou pahorkatinou a S příkře spadá do Moravské brány. Maleník leží v jih.–záp. části Podbeskydské pahorkatiny.

Geomorfologické vymezení Maleníku.
Geomorfologické vymezení Maleníku.

Značně proměnlivé podloží reflektuje přechod mezi karpatskou soustavou a českým masívem. Centrální část masívu Maleníku budují kulmské droby, pískovce a břidlice hradecko-kyjovického souvrství a omezeně také moravického souvrství spodního karbonu. Nižší polohy oblasti budují proměnlivě kamenitá písčito–hlinitá, v menší míře také proměnlivá písčito–jílovitá eluvia  miocenních sedimentárních hornin karpatské předhlubně (karpatbaden). Proměnlivě je střídají miocenní vrstevnaté vápnité jílyvápnité písky, místy se štěrky (šlíry).

Jihovýchodně od Teplic nad Bečvou se v podloží uplatňují pestré hlíznaté vápence křtinské a laminované šedé vápence hněvotínské ze křtinského souvrství a světle šedé masivní vilémovické vápence macošského souvrství. Úpatní polohy svahů jsou překryty deluviálními proměnlivě písčitojílovitými hlínami. Celá oblast je mimo hlavního hřbetu Maleníku značně překryta překryvy sprašísprašových hlín.

Lázně Teplice nad Bečvou.
Lázně Teplice nad Bečvou.

Maleník má v rámci geomorfologických jednotem moravských Karpat zvláštní postavení. Geologicky se jedná o blok fundamentu Českého masivu. Byl však oddělen prolomem Moravské brány a přímo se přimyká k okraji karpatských příkrovů. Prolom Moravské brány způsobil značný sklon okrajových svahů k SZ, zatímco k JV se klínovitá hrásť Maleníku svažuje jen mírně.

Reliéf má tvar nesouměrné, k JV ukloněné hrásťové kry s vnitřní blokovou stavbou. Ve vrcholových částech jsou zachovány zbytky ukloněného zarovnaného povrchu. Krátká údolí jsou založena převážně na tektonických zlomech. Severovýchodně od Teplic nad Bečvou se na temenickém zlomu nachází průlomové údolí Bečvy. Ve vápencové části jsou přítomny krasové tvary, časté jsou úpatní haldysesuvy a těžební činnost v lomech. Nejvyšším bodem oblasti je Maleník (479 m), významným bodem je Hůrka (370 m). Oblast odvodňují směrem k JZ říčka Moštěnka, směrem k S kratší levostranné přítoky Bečvy.

Hranický kras
Hranický kras je vázán na výchozy prvohorních (devonských a karbonských) vápenců, nepravidelně vystupujících v izolovaných krách na ploše cca 5×5 km po obou stranách průlomu řeky Bečvy. Poloha Hranického krasu leží na rozhraní dvou významných evropských geologických celků — Českého masívu a Západních Karpat. Proces krasovění vzniká pomocí hydrotermálních vod vystupujících na temenickém zlomu v oblasti průlomu Bečvy u Teplic nad Bečvou.

V oblasti Maleníku se nachází školní polesí střední lesnické školy v Hranicích. Polesí bylo založeno v r. 1921 vyčleněním a zakoupením státem z majetku hraběnky Althanové z Lipníka nad Bečvou – jako výsledek pozemkové reformy. Dnes je možné v lesích Maleníku nalézt mnoho zajímavých objektů, které sloučí k praktické výuce a cvičení studentů, různých pokusných ploch a demonstračních objektů. Jsou to např. lesní školka, lesní naučná stezka a další objekty sloužící výuce myslivosti, střelectví, rybářství a včelařství.

Objekty hrazení lesa na školním polesí Valšovice v lokalitě Nad Rybáři.
Objekty hrazení lesa na školním polesí Valšovice v lokalitě Nad Rybáři.
Zbrašovské aragonitové jeskyně
Zbrašovské aragonitové jeskyně se nacházejí pod svahem Zbrašovského vrchu na levém břehu řeky Bečvy, nedaleko lázeňské kolonády v Teplicích nad Bečvou. Jejich jméno je odvozeno od původního názvu obce Zbrašov, který se od roku 1959 zachoval jen jako název místní části obce Teplice nad Bečvou. Tento jedinečný jeskynní systém vznikl povrchovými vodami sestupujícími po puklinách a rozpouštějícími okolní vápencovou horninu, také tomu přispěly teplé uhličité kyselky vystupující z neznámých hloubek zemské kůry. Jedná se o tzv. hydrotermální krasový proces.
Unikátní výzdobu tvoří především keříčkovité agregáty bílého minerálu aragonitu a různé typy tzv. hydrotermálních sintrů — např. štíhlé kužele zvané gejzírové stalagmity nebo kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. V jeskyních se zachovalo tehdejší klima. V nejníže položených prostorách se udržuje hladina plynného oxidu uhličitého a vytváří plynová jezera. V podzemí se tak projevuje doznívání dávných hydrotermálních procesů. Teplota plynu při vývěrech se pohybuje okolo 22,5 °C. Tím ohřívá ovzduší v jeskyních na teplotu 14 °C. Díky tomu jsou tyto jeskyně nejteplejší v celé České republice.
Pohled na lázně Teplice nad Bečvou.
Pohled na lázně Teplice nad Bečvou.
Hranická propast
Hranická propast je nejhlubší propast České republiky a celé stř. Evropy. Největší naměřená, ale nepotvrzená hloubka je 329,5 metru. Největší potvrzená hloubka je 274,5 metru (205 m pod hladinou vody), které dosáhla sonda Hyball v r. 1995. Prvních 69,5 metru propasti je na suchu. Propast vznikla pravděpodobně propadem jeskynních stropů. Na dně suché části se jezírko naplněné kyselkou s vysokým obsahem oxidu uhličitého, který tvoří nad hladinou vody až 30 centimetrovou vrstvu.

Oblast leží ve 3. a 4. vegetačním stupni. Hlavní hřeben Maleníku je zalesněn smrkovými porosty, v menší míře i bukovými a dubovými porosty s habrem. Nižší část oblasti je spíše nepatrně zalesněna smíšenými listnatými a lužními porosty. Předmětem ochrany přírody jsou zbytky přirozené bučiny na kulmských břidlicích s lípou malolistou a habrem obecným v PR Bukoveček a přirozený smíšený les s bohatou květenou v PR Dvorčák.

Ochraně krasových jevů, zejména Hranické propasti, se věnuje NPR Hůrka u Hranic. Území rezervace se rozprostírá na styku dvou geologických rozhraní, a to devonských vápenců a karbonských břidlic. Krasové jevy jsou v menší míře chráněny také v PP V obořePP Nad kostelíčkem. Dubohabrové a suťové lesní společenstva na vápencovém podloží s četnými povrchovými krasovými jevy a karpatskými prvky v bylinném patře jsou předmětem ochrany v PR Malá KobylankaPR Velká Kobylanka.

Přírodní rezervace Bukoveček v masívu Maleníku.
Přírodní rezervace Bukoveček v masívu Maleníku.
Hrad Helfštýn
Dominantou při pohledu z Moravské brány na hřbet Maleníku je zřícenina hradu Helfštýn. Ve své nynější podobě má hrad charakter rozsáhlé pevnostní architektury se šesti branami, řadou věží a budov a se systémem valů z 18. století. Jednotlivé architektonické útvary vznikaly od počátku 14. století. Slohovou různorodost a velikost areálu ovlivnily časté přestavby a plošné rozšiřování, ale i záměrné poboření v roce 1656. Vliv na stavební vývoj měli i významní držitelé Helfštýna. Po zakladateli Fridušovi z Linavy to byli zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Od 19. století byl hrad prezentován jako turistický a památkově významný objekt. V současné době se stal přirozeným kulturním centrem regionu a známým místem mezinárodních setkání uměleckých kovářů Hefaiston se stálou expozicí.
Zřícenina hradu Helfštýna.
Zřícenina hradu Helfštýna.

Přečtěte si také

  • Podbeskydská pahorkatina8.1.2015 Podbeskydská pahorkatina Gemorfologický celek Podbeskydská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze […]
  • Západobeskydské podhůří6.1.2015 Západobeskydské podhůří Geomorfologická oblast Západobeskydské podhůří  náleží do geomorfologické […]
  • Štramberská vrchovina21.1.2015 Štramberská vrchovina Geomorfologický podcelek Štramberská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 148 km2, […]
  • Těšínská pahorkatina1.2.2015 Těšínská pahorkatina Geomorfologický podcelek Těšínská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 158 km2, […]

Související obrázky:

Napsat komentář