Rožnovská Bečva

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-094
plocha povodí [km2] 254,3
délka toku [km] 37,6
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 3,91

Charakter toku

Řeka pramení ve Vsetínských vrších na sev. úbočí hory Vysoká (1024 m) v nadmořské výšce 950 m. Od pramene k obci Horní Bečva má říčka bystřinný ráz, pod Horní Bečvou je koryto zregulováno až k soutoku. Dno řeky je kamenité a koryto protíná několik jezů. V obci Horní Bečva je postavena stejnojmenná vodní nádrž, pod kterou zprava ústí potok Mečůvka.

V Prostřední Bečvě zprava přitéká Kněhyně a pod obcí zleva ústí Solanecký potok. V Dolní Bečvě zprava ústí Horní Rozpitý potokDolní Rozpitý potok. Říčka zde protéká v širokém a plochém údolí, s vysokými, nesouvisle zalesněnými stráněmi. Dno řeky je kamenité až balvanité. V Rožnově p. Radhoštěm zprava ústí Kaní potokDolnopasecký potok, zleva přitéká od Solance–Hutiska Hážovický potok.

Pod Rožnovem řeka protéká širokým údolím s kamenitým až balvanitým dnem. Řeka si udržuje po celé délce toku sev.–záp., později spíše záp. směr. U Zubří ústí zprava Starozuberský potokHodorfský potok, zleva přitéká Maretkový potok. Před Valašským Meziříčím zprava přitékají Zašovský potokKrhovský potok. Řeka se dále mírně zužuje a zrychluje. Dno je štěrkovité. Ve Valašském Meziříčí se v nadmořské výšce 288 m stéká se Vsetínskou Bečvou, odkud jejich společný tok nese označení Bečva (Spojená Bečva).

Rožnovská Bečva protéká Rožnovskou brázdou. Samotný pramen Rožnovské Bečvy a její levostranné přítoky pramení na sev. svazích Vsetínskch vrchů. Pravostranné přítoky Rožnovské Bečvy pramení na již. svazích Radhošťské hornatiny — geomorfologického podcelku Moravskoslezských Beskyd.

V povodí Rožnovské Bečvy se nachází několik vodních ploch. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Horní BečvaHamerské rybníky (Horní a Dolní) v Zubří, které jsou náhonem spojeny s Rožnovskou Bečvou.

Regulace Rožnovské Bečvy

V horní části Rožnovské Bečvy byly práce na regulaci zahájeny v roce 1893, v dolní části v roce 1895. V městské trati v Rožnově, kde byla Bečva již dříve usměrněná, byly práce na regulaci zahájeny až podle upraveného projektu v roce 1910. Do konce roku 1895 byla Rožnovská Bečva v celé délce usměrněna. Pro usměrnění toku a vytvoření koryta se používalo převážně haťoštěrkových ponorných válců, výhonů a plůtků z místního materiálu, jen ve velmi namáhaných místech se používal kamenný zához. Tok byl soustředěn do jednotného koryta s pravidelným spádem přibližně v dnešních místech. Poměrně velký podélný spád byl zmírněn jen původními dřevěnými jezy. Jezy byly součástí vodních děl a jejich údržbu si zajišťovali vlastníci vodních práv. V dalších letech se provedené regulační stavby pouze udržovaly.

Více k regulaci řeky Bečvy je možno najít zde.

Vodohospodářské objekty

Vodní nádrž Horní Bečva

Vodní dílo Horní Bečva na Rožnovské Bečvě se nachází nad stejnojmennou obcí v blízkosti ústí Radlického potoka. Na nákladech stavby se podílel stát, země moravskoslezská a obec Horní Bečva. Detailní projekt přehrady zpracovala Stavební správa zemědělskotechnická v Prostřední Bečvě a ten byl schválen ministerstvem zemědělství výnosem ze dne 16. 3. 1932. Výstavba přehrady byla zahájena v roce 1933. Před zahájením prací na vlastní hrázi bylo nutné přeložit místní silnici vedoucí po dně údolí na pravý svah nad budoucí nádrž. Do trvalého provozu bylo vodní dílo uvedeno v roce 1947.

Vodní dílo Horní Bečva.
Vodní dílo Horní Bečva.

Hráz je zemní sypaná, půdorysně v oblouku o poloměru 220 m s návodní a střední částí hráze sypanou z tříděného hlinitého materiálu, který současně tvoří těsnění hráze. Na tuto tříděnou část ze vzdušné strany navazuje část z netříděného materiálu, ukončená kamennou patou. Opevnění návodní strany je tvořeno kamennou rovnaninou a dlažbou. Opevnění vzdušné strany je provedeno odrnováním a osetím. Výpustné a odběrné zařízení je umístěno v jednom věžovém objektu, v němž je i dolní strojovna spodních výpustí a odtoková komora provozních uzávěrů. Ve zhlaví věže je umístěna horní strojovna s ocelovou nosnou konstrukcí. Horní strojovna, tvořená jednoprostorovým objektem, je přístupná přes lávku z koruny hráze.

Kromě hlavního účelu, jímž je ochrana před povodněmi, zajišťuje vodní dílo odběry povrchové vody z toku pod nádrží a umožňuje zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství. V současné době má také energetické využití. Přehrada na Horní Bečvě je druhou nádrží postavenou v povodí řeky Bečvy. Při plánování a schvalování stavby se původně počítalo s tím, že bude jednou z přehrad zásobujících zamýšlený Dunajsko-Oderský průplav vodou.Významným podnětem pro zahájení stavby však byly i ničivé povodně na začátku 20. století.

Významné přítoky Rožnovské Bečvy

Mečůvka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-095
plocha povodí [km2] 6,99
délka toku [km] 4,2
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,1

Charakter toku

Mečůvka pramení v nadmořské výšce 870 m na z. svahu vrcholu s kótou 929 m a ústí zprava do Rožnovské Bečvy v obci Horní Bečva v nadmořské výšce 523 m. Tok má charakter horské bystřiny.

Mečůvka odvodňuje střed. část Mezivodské vrchoviny, co by části Radhošťské hornatiny. Potok náleží do CHOPAV Beskydy.

Kněhyně

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-097
plocha povodí [km2] 12
délka toku [km] 6,8

Charakter toku

Potok Kněhyně pramení v nadmořské výšce 960 m na jz. úbočí vrcholu Čertův mlýn (1205 m) a ústí zprava do Rožnovské Bečvy v obci Prostřední Bečva v nadmořské výšce 480 m. Zleva přibírá potok Kněhyňku. Kromě charakteristického rázu horské bystřiny na svém horním toku je také specifický pískovcovými lavicemi a velkými pískovcovými hrnci na dolním toku. Tyto útvary jsou pro Moravskoslezské Beskydy ojedinělé. Vznikly evorzí, kterou se vytvořily lavice a erozní rýhy v nich, a zároveň vířivým prouděním vody, jež unáší jemnozrnný materiál, vznikly hrnce.

Říčka Kněhyně.
Říčka Kněhyně.

Kněhyně, po celé délce svého toku směřující k JJZ, odvodňuje střed. část Radhošťské hornatiny přikloněné k Rožnovské brázdě. Potok náleží do CHOPAV Beskydy.

Solanecký potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-101
plocha povodí [km2] 26,44
délka toku [km] 7,4
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,4

Charakter toku

Solanecký potok pramení v nadmořské výšce 780 m jižně od vrcholu Hluboký (848 m) a ústí zleva do Rožnovské Bečvy pod obcí Prostřední Bečva v nadmořské výšce 447 m. V osadě Pod Soláněm přibírá levostranný přítok Popelářský potok a v obci Solanec pod Soláněm zleva přibírá Hutiský potok. Ten pramení v nadmořské výšce 850 m na sv. úbočí vrcholu Tanečnice (912 m) a má levostranný přítok Mísnou.

Solanecký potok a jeho přítoky odvodňují střed. část Soláňského hřbetu, který náleží do geomorfologického podcelku Vsetínských vrchů. Potok teče zpočátku záp. směrem a postupně, jak přibírá své levostranné přítoky, se obrací k S do Rožnovské brázdy. Potok náleží do CHOPAV Beskydy.

Hážovický potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-109
plocha povodí [km2] 21,10
délka toku [km] 7,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,3

Charakter toku

Hážovický potok pramení v nadmořské výšce 525 m jih.–záp. od středu obce Hutisko-Solanec a ústí zleva do Rožnovské Bečvy v Rožnově p. Radhoštěm v nadmořské výšce 370 m. Hážovický potok protéká Viganticemi, kde zleva přitéká potok Měřístek, dále pokračuje přes Hážovice, kde zleva přitéká Studený potok a zprava Vaškův potok.

Hážovický potok protéká Rožnovskou brázdou a jeho tok je téměř celý obklopen zástavbou. Povodí je značně nesymetrické s převahou mnohonásobně delších levostranných přítoků, jejichž zdrojnice se nacházejí v nadmořských výškách 650—700 m na sev.–vých. úbočí hřebene Hážovických dílů (704 m) ve Valašskobystřické vrchovině ve Vsetínských vrších. Potok náleží do CHOPAV Beskydy.

Starozuberský potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-111
plocha povodí [km2] 11,26
délka toku [km] 8,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,2

Charakter toku

Starozuberský potok pramení v nadmořské výšce 640 m na záp. úbočí vrcholu Kamenárky (862 m) a ústí zprava do Rožnovské Bečvy mezi městy Rožnov p. Radhoštěm a Zubří v nadmořské výšce 355 m. Zpočátku teče záp. směrem, posléze se jeho tok obrací k J. Ve Starém Zubří přibírá zleva Romanovský potok a pod Starým Zubřím přibírá opět zleva potok Olšovec, který pramení v sedle pod Lázem (549 m).

Starozuberský potok odvodňuje již. svahy Hodslavického Javorníku, které jsou přikloněny k Rožnovské brázdě. Starozuberský potok náleží do CHOPAV Beskydy.

Zašovský potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-117
plocha povodí [km2] 12,85
délka toku [km] 6,8
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,2

Charakter toku

Zašovský potok pramení v nadmořské výšce 520 m na jih.–záp. úbočí vrcholu Huštýna (747 m) a ústí zprava do Rožnovské Bečvy pod obcí Zašovou v nadmořské výšce 315 m. Zpočátku teče jih.–záp. směrem, posléze se jeho tok obrací k J. Nad obcí Zašovou přibírá zprava Kačinský potok, který má pramennou oblast pod hřebenem Trojačky (709 m).

Zašovský potok odvodňuje již. svahy Hodslavického Javorníku, které jsou přikloněny k Rožnovské brázdě. Zašovský potok náleží do CHOPAV Beskydy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *