Hydrografie moravských Karpat

Vymezení povodí I. řádu v zájmovém území moravských Karpat.

Území moravských Karpat hydrologicky náleží ke dvěma úmořím. Jsou to úmoří Černého moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím Dunaje a úmoří Baltského moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím řeky Odry. Rozvodí mezi Dunajem a Odrou tvoří zároveň historickou zemskou hranici mezi moravskou a slezskou částí moravských Karpat. Pokračovat ve čtení “Hydrografie moravských Karpat”

Hydrologické členění moravských Karpat

Vymezení oblastí hlavních povodí na území moravských Karpat.

Území moravských Karpat hydrologicky přísluší ke dvěma úmořím. Jsou to úmoří Černého moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím Dunaje a úmoří Baltského moře, kam jsou odváděny vody prostřednictvím řeky Odry. Rozvodí mezi Dunajem a Odrou tvoří zároveň historickou zemskou hranici mezi moravskou a slezskou částí moravských Karpat. Pokračovat ve čtení “Hydrologické členění moravských Karpat”

Vsetínská Bečva

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-001
plocha povodí [km2] 734,4
délka toku [km] 58,4
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 9,21

Charakter toku

Vsetínská Bečva pramení ve Vsetínských vrších pod vrchem Čarták (952 m) v nadmořské výšce 910 m. Její tok směřuje nejprve krátce již. směrem a poté se obrací k JZ. Protéká obcemi Velké Karlovice, kde se zleva připojuje Tísňavský potok a Karolinkou, kde opět zleva přibírá potok Stanovnici z vodní nádrže Karolinka (472 m). Řeka dále protéká obcemi Nový Hrozenkov a Halenkov, kde se zprava připojuje potok Dinotice.

Štěrkoviště "Balaton" u Karolinky posloužilo jako zdroj materiálu pro stavbu vodní nádrže Stanovnice.
Štěrkoviště “Balaton” u Karolinky posloužilo jako zdroj materiálu pro stavbu vodní nádrže Stanovnice.

V horním toku má řeka úzké koryto s velkým spádem, zmírňovaným množstvím sjízdných kamenných stupňů. Od pramenů k jezu v Halenkově je typem horské bystřiny, která byla technickými úpravami pozměněna. Přesto má v tomto horním úseku charakter rychlé, mírně dravé horské říčky.

Vsetínská Bečva na Halenkovem.
Vsetínská Bečva na Halenkovem.

Od Huslenek, kde se zleva připojuje KychováZděchovka teče Vsetínská Bečva dále na Z a protéká obcemi Hovězí, Janová a Ústí u Vsetína. Pod ústím říčky Senice (354 m) se její tok obrací k S. Protéká územím města Vsetína, kde přijímá zprava Jasenici (343 m) a Jasenku, zleva Rokytenku (341 m). Pod Vsetínem přibírá ještě zleva Semetínský potok (332 m) a Ratibořku u Jablůnky (324 m) a zprava v obci Bystřičce říčku Bystřici (304 m). Pod Vsetínem se údolí i tok rozšiřují a spád řeky se zmenšuje. Severní směr si řeka udržuje až k soutoku s Rožnovskou Bečvou ve Valašském Meziříčí v nadmořské výšce 288 m, odkud jejich společný tok nese označení Bečva (Spojená Bečva).

Vsetínská Bečva sbírá vody jak ze Vsetínských vrchů, tak z Javorníků i vých. části Hostýnských vrchů. Na horním toku protéká mezi Vsetínskými vrchyJavorníky, na spodním toku odděluje Hostýnské vrchy na Z a Vsetínské vrchy na V.

Vodohospodářské objekty

Původní projekt úpravy Bečvy počítal s výstavbou řady drobných nádrží pro zachycení přívalových průtoků a pro zmenšení chodu štěrků. Většina uvažovaných nádrží souvisela i s průplavem Dunaj–Odra–Labe, pro který měly zajišťovat potřebné množství vody. Z celé řady nádrží se však realizovala výstavba jen dvou nádrží na Bystřičce a na Horní Bečvě s poměrně malými vlivy na průtoky v Bečvě.

Vodní nádrž Bystřička

Vodní nádrž Bystřička byla postavena na říčce Bystřici mezi lety 1907—1912 a je tedy nejstarší přehradou v povodí řeky Moravy nad soutokem s Dyjí. Přehradní hráz je gravitační, zděná z místního lomového kamene na cementovou maltu, základ hráze je z prostého betonu. Oba líce hráze byly obloženy řádkovým zdivem z kvalitního kamene. Půdorysně tvoří koruna hráze kruhový oblouk o poloměru 135 m. K utěsnění návodní strany hráze bylo použito dusaného jílu a přírodního asfaltu.

Vodní nádrž Bystřička.
Vodní nádrž Bystřička.

Vodní nádrž Bystřička byla postavena jako jedna z řady drobných nádrží pro zajištění vody na zásobování průplavu Dunaj–Odra–Labe. Současně měla přehrada chránit údolí pod hrází před nebezpečnými povodněmi. Dnes slouží vodní nádrž Bystřička jako ochrana před povodněmi, pro sportovní rybaření a v letních měsících pro rekreaci. Poměrně malý zásobní prostor je využíván pro nepřímé zajištění odběru vody nadlepšením minimálních průtoků v Bystřici pod hrází a ve Vsetínské Bečvě. Dnes je vodní nádrž kulturní památkou.

Vodní nádrž Karolinka

V roce 1977—1985 byla na potoku Stanovnici nad obcí Karolinkou vybudována vodní nádrž Karolinka. Kamenitá sypaná hráz je 35,5 m vysoká a 391,5 m dlouhá, nádrž má objem 7,65 mil. m3. Přehradní jezero má plochu 50,83 ha.

Vodní nádrž Stanovnice
Vodní nádrž Stanovnice

Nádrž byla postavena za účelem zadržování vody jednak pro zásobování pitnou vodou obyvatel Vsetínska a Vlárska, jednak pro trvalé zajištění minimálního průtoku a naopak snížení průtoků při povodňových situacích na říčce Stanovnice. Dále je zde vyráběna elektrická energie v malé vodní elektrárně.

Regulace Vsetínské Bečvy

Práce na úpravách Vsetínské Bečvy byly zahájeny v období 1893–1895, kdy se provádělo první soustavné usměrnění toku. Po údržbě provedených staveb a po jejich poškození povodněmi na přelomu století bylo také rozhodnuto a mohutnějších a pevnějších kamenných konstrukcích. Další regulace na Vsetínské Bečvě byly řešeny společně s Rožnovskou Bečvou v rámci jednotné koncepce.

Více k regulaci řeky Bečvy je možno najít zde.

Hrazení bystřin

Hrazení a úpravy menších toků (bystřin) se začínají provádět v návaznosti na regulaci Bečvy již koncem 19. století. První úpravy vůbec byly provedeny v letech 1892–1893 na toku Zděchovka v Huslenkách, o několik let později na potocích Solanecký, Hutiský, Brodská a Bečva nad Karolinkou. V prvních desetiletích 20. století byla upravena většina potoků, kde se vyskytovaly problémy v místních obcích.

Úpravy bystřin se zpočátku prováděly z kamene, zejména v intravilánech obcí. Budovaly se kamenné přehrážky a stupně, v sídlech se břehy opevňovaly kamennými dlažbami suchými i s maltou, kolem silnic se stavěly opěrné zdi. Stupně se stavěly přepadové s prohloubeným vývarem, v určitých obdobích i skluzové.

Břehy ve volné krajině byly zpevňovány pružným vegetačním opevněním. Bylo tvořeno vrbovou krytinou s laťovými plůtky, hatě, válce, zápletové plůtky a oživené sruby proložených vrbového klestu. Vyšší stupně byly stavěny vždy z kamenného zdiva, případně z dvoustěnných srubů s kamennou výplní.

V 70. letech se používaly i drátoštěrkové konstrukce a betonové prefabrikáty. Po roce 1990 se od betonových prefabrikátů z důvodů ochrany přírody na zachování přírodnějšího charakteru toků ustoupilo.

Významné přítoky Vsetínské Bečvy

Tišňavský potok (Tišňavy, Tísňavský p.)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-006
plocha povodí [km2] 26,4
délka toku [km] 6,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,45

Charakter toku

Tišňavský potok pramení na s. svazích Velkého Javorníka v nadm. výšce 970 m. Zprava přibírá Podťatý potok z údolí Podťaté, který výše, opět zprava, přibírá Lemešnou. Ústí zleva do Vsetínské Bečvy ve Velkých Karlovicích v nadm. výšce 544 m. Tok má charakter čilé horské bystřiny. Odvodňuje v. část Javorníků. Tišňavský potok patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.

Stanovnice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-018
plocha povodí [km2] 23,2
délka toku [km] 8,9
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,34

Charakter toku

Stanovnice vzniká soutokem Velké a Malé Stanovnice a odvodňuje širší okolí Malého Javorníku (1019 m). Velká Stanovnice pramení u Bukoviny v nadm. výšce 970 m. Malá Stanovnice pramení mezi vrcholy Frňovské (960 m) a Stolečným vrchem (962 m).

Údolí říčky Stanovnice.
Údolí říčky Stanovnice.

Stanovnice ústí v Karolince zleva do Vsetínské Bečvy v nadmořské výšce 472 m. Tok má charakter čilé horské bystřiny. Pod soutokem Velké a Malé Stanovnice byla v letech 1977–1985 vybudována vodní nádrž Karolinka. Stanovnice patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.

Dinotice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-030
plocha povodí [km2] 15,87
délka toku [km] 8,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,20

Charakter toku

Dinotice pramení pod vrcholem Ptáčnice (830 m) v nadmořské výšce 780 m a ústí zprava do Vsetínské Bečvy pod Halenkovem v nadmořské výšce 410 m. Tok má charakter horské bystřiny. Dinotice odvodňuje j. část Vsetínských vrchů. Dinotice patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.

Kychová

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-032
plocha povodí [km2] 13
délka toku [km] 7,9
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,19

Charakter toku

Kychová pramení na jz. svahu Papajského sedla v nadmořské výšce 760 m a ústí v Halenkově zleva do Vsetínské Bečvy v nadmořské výšce 400 m. Tok má charakter horské bystřiny. Nejvýše položená zdrojnice Kychové leží pod vrcholem Makyty (923 m). Odvodňuje střední část Javorníků. Kychová patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy, tvoří výzkumné povodí.

Zděchovka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-034
plocha povodí [km2] 25,5
délka toku [km] 7,1
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,36

Charakter toku

Zděchovka pramení pod sedlem Radošov v nadmořské výšce 690 m a ústí v Huslenkách zleva do Vsetínské Bečvy v nadmořské výšce 395 m. Tok má charakter horské bystřiny, po cestě přibírá z údolí Uherské zprava Uherský potok, který pramení na s. svazích Valašské Kyčery (863 m). Zděchovka odvodňuje záp. část Javorníků. Patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy, tvoří výzkumné povodí.

Senice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-042
plocha povodí [km2] 135,4
délka toku [km] 31,5
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,62

Charakter toku

Senice pramení na z. svazích Makyty (923 m) v nadmořské výšce 840 m. Její tok směřuje nejprve k jz., ve Valašské Senici částečně k j. Ve Francově Lhotě se do Senice vlévá zprava Dvorský potok (494 m) a Hamlazův potok (484 m). Před Horní Lidčí přijímá zleva potok Střelenku (Střelenský potok, 468 m) tekoucí od jv. od obce Střelná. Na horním toku má řeka úzké koryto s velkým spádem, který je vyrovnán četnými stupni.

V obci Horní Lideč se Senice stáčí prudce na ssz. a přibírá z levé strany potok Seninku (454 m) napájející Lačnovské rybníky. Teče dále na s. obcí Lidečko, kde přibírá zleva Račenský potok (447 m). Pod přírodní památkou Čertovy skály vytváří soutěsku Lomensko, tvořící předěl mezi Vizovickou vrchovinouJavorníky, kde přijímá z pravé strany Pulčínský potok (432 m).

Za soutěskou Lomensko se údolí řeky rozšiřuje, dno řeky je štěrkovité až balvanité. Senice pokračuje dále na sz., v Lužné přibírá zprava potok Luženku (407 m) a před obcí Valašská Polanka zleva potok Pozděchůvku (396 m). Odtud teče už jen na S. Za Valašskou Polankou přijímá z pravé strany Veřečný potok (378 m) a z levé strany potok Seninku (376 m), pramenící pod Vartovnou (651 m). Řeka Senice dále protéká obcí Leskovec, zde se do ní vlévá ještě několik menších potoků a s. od obce Ústí se v nadmořské výšce 354 m vlévá jako levostranný přítok do Vsetínské Bečvy. Senice odvodňuje z. část Javorníků. Patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.

Jasenice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-066
plocha povodí [km2] 36,4
délka toku [km] 13,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,36

Charakter toku

Jasenice pramení v přírodní rezervaci PR Halvovský potok pod vrchem Cáb (842 m) v nadmořské výšce 740 m. Protéká údolím Jasenice, sídlištěm Luh a u Střední průmyslové školy strojnické (vše ve Vsetíně) se v nadmořské výšce 340 m vlévá jako pravostranný přítok do Vsetínské Bečvy. Největšími přítoky jsou pravostranný přítok Žamboška a levostranný přítok Červenka.

Jasenice odvodňuje z. část Vsetínských vrchů. Patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.

Jasenka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-064
plocha povodí [km2] 8,6
délka toku [km] 9,1

Charakter toku

Jasenka pramení na j. svahu vrchu Dušná (730 m) v nadmořské výšce 650 m. Protéká jz. směrem údolím Horní Jasenky, dále pokračuje Dolní Jasenkou, která je místní částí Vsetína. U mostu spojujícího dolní a horní město se potok vlévá se v nadmořské výšce 336 m jako pravostranný přítok do Vsetínské Bečvy.

Jasenka odvodňuje z. část Vsetínských vrchů.

Rokytenka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-060
plocha povodí [km2] 36,52
délka toku [km] 13,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,36

Charakter toku

Rokytenka pramení na j. svahu vrchu Chléviska (641 m) v nadmořské výšce 585 m. Protéká j. směrem údolím Geržičky k obci Liptál, kde obrací svůj tok k sv. V Liptále přibírá zprava Syrákovku. Dále protéká obcí Lhota u Vsetína, kde zleva přibírá Hlubocký potok. Dále pokračuje přes sídliště Rokytnice a Trávníky (obě náleží Vsetínu) a u místních lázní ve Vsetíně se v nadmořské výšce 335 m vlévá jako levostranný přítok do Vsetínské Bečvy.

Rokytenka odvodňuje Senineckou vrchovinu (náleží Vizovické vrchovině) a Liptálské hřbety (náleží Hostýnským vrchům). Patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.

Semetínský potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-070
plocha povodí [km2] 10,82
délka toku [km] 5,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,1

Charakter toku

Semetínský potok pramení na sv. svahu vrchu Chléviska (641 m) v nadmořské výšce 560 m. Protéká v. směrem údolím mezi vrchy Ratibořský Grůň (678 m) a Lipový (535 m), dále pak osadou Semetín, která je místní částí Vsetína. V dolní části Semetína u mostu se v nadmořské výšce 330 m vlévá jako levostranný přítok do Vsetínské Bečvy.

Semetínský potok odvodňuje Liptálské hřbety, které geomorfologicky náleží Hostýnským vrchům. Patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.

Ratibořka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-072
plocha povodí [km2] 56,9
délka toku [km] 10,8
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,58

Charakter toku

Ratibořka pramení na jv. svahu vrcholu Troják (618 m) v nadmořské výšce 510 m. Od pramene teče v. směrem údolím k Hošťálkové, kde zprava přibírá potok Štěpkovou (pramení na s. svahu vrcholu Chléviska (641 m)). Dále pokračuje stále v. směrem do obce Ratiboř, kde zleva od Kateřinic přitéká potok Kateřinka (pramení na j. svahu vrcholu Háje (665 m)). Nad silničním mostem pod obcí Ratiboř se v nadmořské výšce 325 m vlévá jako levostranný přítok do Vsetínské Bečvy.

Pravostranné přítoky Ratibořky odvodňují Liptálské hřbety, levostranné přítoky Ratibořky odvodňují Hošťálkovskou vrchovinu. Obě jednotky jsou goemorfologickými okrsky Hostýnských vrchů. Ratibořka patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.

Bystřice (Bystřička)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-11-01-082
plocha povodí [km2] 85,66
délka toku [km] 21,1
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,05

Charakter toku

Bystřice pramení na sz. svahu vrcholu Tanečnice (912 m) v nadmořské výšce 855 m. Od pramene teče sz. směrem údolím k Valašské Bystřici, kde se její tok obrací k z. Pod Valašskou Bystřicí u silničního mostu u pohostinství “U Bušů” přibírá levostranný přítok Malou Bystřici, která pramení pod vrcholem Cáb (841 m) v nadmořské výšce 750 m. Přibližně půl kilometru pod soutokem začíná vzdutí vodní nádrže Bystřička, vybudované mezi lety 1907—1912 na říčce Bystřici pro zajištění vody na zásobování průplavu Dunaj – Odra – Labe.

Pod nádrží řeka stále pokračuje z. směrem a před obcí Bystřička přibírá levostranný přítok Růžďku, pramenící pod sedlem na Dušné v nadmořské výšce 605 m. V obci Bystřička se za železniční mostem v nadmořské výšce 305 m vlévá jako pravostranný přítok do Vsetínské Bečvy.

Říčka Bystřice odvodňuje Valašskobystřickou vrchovinu, která je geomorfologickým okrskem Vsetínských vrchů. Říčka Bystřice patří mezi vodohospodářsky významné toky v CHOPAV Beskydy.